Trest

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.

Za rozsáhlé podvody při vydávání řidičských průkazů ve Varnsdorfu vyměřil Okresní soud v Děčíně zkušebnímu komisaři Radku Šampalíkovi sedm a tlumočníkovi Georgesi Mangovi čtyři roky vězení. V jedné z nejrozsáhlejších korupčních kauz získalo podle žalobce neoprávněně průkaz nejméně 722 lidí. Další obžalované již soud potrestal dříve. Rozsudek není pravomocný. Státní zástupce Lukáš Otipka i oba obhájci si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Předák turecké opozice a kandidát na prezidenta opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Ekrem Imamoglu byl ve středu nepravomocně odsouzen za urážku istanbulského prokurátora. Soud mu uložil jeden rok a osm měsíců vězení, píše agentura AP. Imamoglu, který čelí několika trestním řízením, je ve vazbě už od března kvůli obvinění z korupce a musel rezignovat na funkci istanbulského starosty. Imamoglu označuje trestní stíhání za politicky motivovaná.

S peněžitými tresty odešli od soudu čtyři lidé obvinění z úplatkářství v korupční kauze týkající se nakládání s obecními byty v Brně. Jednomu z odsouzených soud navíc uložil ještě podmínku. Na trestech se dohodli se žalobcem. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Michal Losa. Kauza z loňského dubna se podle médií týká městské části Brno-Řečkovice a Mokrá hora. Tři pachatelé v dohodě o vině a trestu prohlásili, že spáchali trestný čin podplácení, čtvrtý uvedl, že pomáhal při přijetí úplatku.

Krajský soud v Ostravě znovu uložil za šíření toxikomanie šéfredaktorovi magazínu Legalizace Robertu Veverkovi i časopisu peněžité tresty. Veverkovi ho ale ze sto tisíc korun zmírnil na osmdesát tisíc korun a časopisu ze 150 tisíc na 130 tisíc korun. Soud se případem musel opětovně zabývat poté, co Veverkově stížnosti vyhověl Ústavní soud (ÚS). Středeční rozsudek je opět pravomocný, lze proti němu podat znovu jen dovolání k Nejvyššímu soudu.

Muž obžalovaný z loňského atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu. Žádal totiž uložení nižšího trestu, než při takovéto dohodě předpokládá zákon, vyplývá z vyjádření žalobkyně a obžalovaného Juraje C. po zahájení hlavního líčení v případu. V něm útočníkovi hrozí doživotí. Obhájce obžalovaného zpochybnil návrh obžaloby, aby byl jeho klient souzen za trestný čin teroristického útoku.

Porota shledala Australanku Erin Pattersonovou vinnou z vraždy tří příbuzných pomocí muchomůrek zelených a z pokusu o vraždu čtvrté osoby, která přežila. Ženě hrozí doživotí, termín vynesení výše trestu ale zatím známý není, uvedla agentura Reuters. Motiv ženiných činů zůstává neznámý, podle prokuratury ale měla Pattersonová napjaté vztahy se svým manželem Simonem. Celému procesu se v Austrálii dostalo velké pozornosti, podle agentury AP existují plány, podle nichž se o případu natočí nejméně jedno televizní drama a dokument.

Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Podpořil ji navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje. Senátoři v reformě schválili i takzvaný dětský certifikát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti. Mimo jiné dvěma ženám potrestaným za porušování zákazu řízení a za řízení po požití návykové látky. Jedna z nich je samoživitelka, druhá se dlouhodobě léčí s velmi závažným onkologickým onemocněním. Tuto svou ústavní pravomoc prezident využil už počtvrté a celkem dosud udělil už sedmnáct milostí.

Podnikatel Jindřich Špringl zaplatí ve vedlejší větvi kauzy Dozimetr za poskytnutí stotisícového úplatku peněžitý trest ve výši 4,5 milionu korun. Jeho firma Analogia musí zaplatit dalších 3,5 milionu Kč. Dohodu Špringla a státního zástupce o vině a trestu schválil soud, uvedl server Seznam Zprávy. Kauza Dozimetr se týká korupce a systematického ovlivňování veřejných zakázek v pražském dopravním podniku.

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení muže, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz zároveň vyhostil z Česka a uložil mu nahradit škodu ve výši zhruba 115 tisíc korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal, soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.

Soud v úterý uložil dvouleté podmíněné tresty bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB), kteří podle obžaloby na počátku 80. let minulého století vytrvalou šikanou donutili rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla soud uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Trojice vinu od počátku odmítá, na místě se odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě odvolací senát.

Německý soud shledal čtveřici bývalých manažerů automobilového koncernu Volkswagen vinnou z podvodu v souvislosti s rozsáhlým emisním skandálem známým jako dieselgate. Dvěma z nich uložil nepodmíněný trest vězení, dva dostali podmínečné tresty. Emisní aféra vypukla v roce 2015, soud se čtveřicí začal v roce 2021. Původně měl s nimi na lavici obžalovaných usednout i bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn, proces s ním se ale nakonec koná odděleně.

Městský soud v Brně ve čtvrtek v korupční kauze Stoka II uložil podnikateli Karlu Weiglovi a jeho firmě KWM PLUS peněžité tresty. Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a účastenství ve formě pomoci soud podnikateli uložil trest 410 tisíc korun, firmě 300 tisíc. Při zakázkách brněnské Správy železnic dělali takzvaně křoví. Podnikatel i zmocněnec firmy přiznali vinu. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Tresty ve věci soud ukládal už i dříve.

Jihočeské Lhenicko se marně snaží vypořádat s nelegálními hledači vltavínů, kteří ničí pole a lesy. I přes policejní kontroly se vracejí na místa, kde mají několikametrové jámy. Vedení obce se navíc obává, že kvůli průzkumům v souvislosti s těžbou lithia výkopů a hledačů ještě přibyde. Místní proto volají po změně zákona, který by stanovil tvrdší tresty.

Krajský soud v Plzni definitivně zastavil stíhání dvojice studentů, kteří loni v prosinci arabským výkřikem Alláhu akbar a zvuky připomínajícími střelbu vyvolali poplach na Západočeské univerzitě v Plzni. Proti zastavení stíhání podala státní zástupkyně stížnost, soud ji ale nyní zamítl. České televizi to řekl mluvčí soudu Jan Mifek. Studenti čelili obžalobě z výtržnictví. Univerzita jim už dříve udělila napomenutí.

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.

Okresní soud v Uherském Hradišti vyměřil kvůli týrání psa Martinu Tomaštíkovi trest dvou roků vězení, na pět let má zákaz chování zvířat. Verdikt je zatím nepravomocný. Muž nechal zvíře dlouhodobě o hladu a bez vody v prázdném bytě. Pes z posledních sil vyskočil na okno opuštěného bytu, kde si ho všimli sousedé. Nyní je v péči chovatelky.

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.

Jihoafrická republika nevydá uprchlého českého podnikatele Radovana Krejčíře do Česka, dokud si odsouzený zločinec neodpyká pětatřicetiletý trest v tamním vězení, informuje web Odkryto. Odvolává se na rozhovor mluvčího jihoafrického ministerstva spravedlnosti s deníkem News24.

Krajský soud v Ostravě zmírnil trest myslivci, který v listopadu 2023 při lovu omylem zastřelil rybáře. Původně byl odsouzen ke dvouletému trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky. Odvolací soud mu svým rozhodnutím ze začátku dubna trest zmírnil na 21 měsíců s podmíněným odkladem na třicet měsíců, zjistila ČT. Zrušil rovněž část rozsudku, která myslivci zakazovala držet střelnou zbraň, nově pouze nebude moci čtyři roky lovit.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.