Michal Štrumfa z Prahy si odpyká výjimečný trest 22 let vězení za brutální vraždu svého postaršího hostitele, kterého v jeho bytě zbil a ještě zaživa mu téměř odřízl hlavu. Následně jej okradl. Pražský vrchní soud částečně vyhověl odvolání obžalovaného a původně uložený trest mu pravomocně o tři roky snížil. Třicetiletý Štrumfa se k napadení přiznal. Hájil se ale tvrzením, že ho jeho oběť předtím sexuálně obtěžovala, a žádal mírnější potrestání s tím, že není až tak špatný člověk.
Odvolací senát dospěl k závěru, že trest v délce čtvrtstoletí by byl nepřiměřeně přísný. Na rozdíl od pražského městského soudu totiž shledal naplnění jen jedné ze dvou podmínek pro uložení výjimečného trestu v rozmezí 20 až 30 let, a to obzvlášť ztíženou možnost nápravy pachatele. Druhá podmínka – velmi vysoká závažnost zvlášť závažného zločinu – podle vrchního soudu naplněna nebyla.
„Soud prvního stupně dostatečně nezohlednil doznání obžalovaného, to, že dosud nebyl trestán a že jeho ostatní trestné činy byly pouze přečiny,“ vysvětlil předseda senátu Martin Zelenka.
Vražda se stala loni v červenci v panelovém domě v Krči. Napadení podle obžaloby předcházela hádka kvůli tomu, že šedesátiletý majitel bytu Štrumfovi odmítl půjčit další peníze. Vrah na svého známého zaútočil v noci v ložnici, a to údery do obličeje i dalších částí těla kovovým boxerem. Přivodil mu tak řadu výrazně bolestivých zranění, mimo jiné zlomeniny čelistí i dalších kostí v obličeji, roztržení oka či zlomeninu žebra. Když zjistil, že muž po útoku stále žije, prořezal mu krk vroubkovaným nožem z kuchyně.
Extrémní míra brutality a chladnokrevnosti
Způsob vraždy vykazoval podle justice mimořádnou až extrémní míru brutality a chladnokrevnosti, která se vymykala jiným obdobným případům. Štrumfa u hlavního líčení trval na tom, že se svou obětí se znal asi dva roky a neměl s ní intimní poměr, ačkoliv mu muž občas poskytoval peníze. Odřezávání hlavy vysvětlil tak, že když zjistil, že napadený ještě žije, chtěl chroptícímu muži ulehčit trápení.
V úterním zasedání se Štrumfa domáhal potrestání v sazbě patnáct až dvacet let odnětí svobody. Původní pětadvacetiletý trest označil v ručně psaném odvolání za naprosto likvidační a zdrcující a poukazoval na „významné polehčující okolnosti“.
„Plně si uvědomuji závažnost i důsledky činu i to, že nejde vrátit. Neuplyne jediný den, kdy bych svého jednání nelitoval,“ napsal. „Zdaleka není pravda, že jsem mu chladnokrevně uřízl hlavu. Nejsem až tak špatný člověk, jak soud první instance tvrdí,“ řekl pak odvolacímu senátu.
Štrumfa strávil pubertu v polepšovně kvůli krádežím a nerespektování autorit. Podle znalců zcela postrádá morální zásady, svědomí nebo pocit viny nad zmařením lidského života. Netrpí žádnou duševní chorobou, má nadprůměrný intelekt, cítí se proto nadřazeně vůči ostatním. Podle státního zástupce mlžil ohledně pohnutky svého činu – veřejný žalobce se podivil nad tím, proč by obžalovaného tak rozlítil zájem o sexuální aktivity, když na internetu sám nabízel sexuální služby.
Vedle zvlášť trýznivé a předem promyšlené vraždy uznala justice Štrumfu vinným také z porušování domovní svobody, krádeže a neoprávněného opatření platební karty. Do bytu oběti se totiž den po činu vrátil a odnesl z něj věci v hodnotě zhruba 57 tisíc korun. U soudu to zdůvodnil tím, že mrtvý je už nepotřeboval.
