Americkým jednotkám ve středu vypršela lhůta pro stažení posledních vojáků ze základen v Iráku, informovala agentura Reuters. Dopoledne středoevropského času Pentagon oznámil, že vojenská mise USA a jejich koaličních partnerů v Iráku oficiálně skončila. Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších odpůrců USA, včetně takzvaného Islámského státu (IS).
„Tento milník odráží úspěch dvanáctileté kampaně, která porazila IS jako organizovanou vojenskou hrozbu v Iráku i v celém regionu. Znamená také přechod od válečné koaliční mise k bezpečnostním snahám vedeným Irákem, které jsou podporovány běžnějšími bilaterálními bezpečnostními vztahy,“ uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Ukončení mise je součástí postupného procesu na základě dohody USA a Iráku ze září 2024.
„Přišli jsme bojovat proti chalífátu. Žádný chalífát už není. Jdeme domů,“ uvedl americký prezident Donald Trump ohledně odchodu vojáků z Iráku na své síti Truth Social.
Spořádaný odchod amerických vojáků ze základny v Irbílu je podle Trumpa v protikladu s odchodem amerických vojáků z Afghánistánu v roce 2021, který začala připravovat první Trumpova administrativa a provedla ho vláda prezidenta Joea Bidena. Při odchodu z Afghánistánu zemřely desítky afghánských civilistů a 13 amerických vojáků. Trump také vyjádřil podporu iráckému premiérovi Alímu Zajdímu.
„Nová fáze začala,“ uvedl ohledně odchodu zahraničních vojáků Zajdí. Nová fáze se podle něj bude vyznačovat posílením irácké suverenity i „vyrovnaným partnerstvím“ s hlavními spojenci Bagdádu. Je však otázkou, zda se vládě povede odzbrojení proíránských milic, které působí v Iráku, což po Bagdádu chce Washington.
Milice ve středu podle agentury AFP oznámily, že se necítí vázané žádnou dohodou o předání svých zbraní. Z jejich posilování mají obavy kurdské organizace, které čelily v uplynulých měsících útokům iráckých spojenců Teheránu.
Část Iráčanů vidí stažení jako předčasné
Přestože má odchod amerických vojsk z Iráku v zemi širokou podporu, část Iráčanů považuje stažení za předčasné, a to právě s ohledem na předpokládané posílení postavení proíránských milic.
Odchod amerických jednotek naopak uvítal a podporuje Teherán. Mluvčí iráckého ministerstva obrany podle stanice al-Džazíra uvedl, že vztahy mezi Irákem a koalicí vedenou USA budou pokračovat. Zároveň prohlásil, že irácké ozbrojené síly jsou schopny bránit suverenitu země.
Americké jednotky se již dříve stáhly na základě dohody uzavřené mezi Bagdádem a Bidenovou administrativou v roce 2024, v jejímž naplňování pokračuje i současná vláda.
Spojené státy v roce 2003 podnikly invazi do Iráku, při níž svrhly režim prezidenta Saddáma Husajna. Během následné dlouholeté okupace americká armáda a její spojenci čelili ozbrojenému povstání sunnitských i šíitských milic.
Na konci roku 2011 se USA z Iráku stáhly, nicméně americké jednotky se do země vrátily o tři roky později v reakci na vzestup IS, který dobyl v Iráku a v sousední Sýrii rozsáhlá území, na nichž vyhlásil chalífát. Do boje proti IS se zapojily i proíránské šíitské milice, z nichž některé tento rok útočily na americké základny a další objekty USA, včetně diplomatických misí.
