Islámský stát

Spojené státy sníží zhruba o polovinu počet svých vojáků nasazených v Sýrii v bojích proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), uvedl podle tiskových agentur Pentagon. Počet amerických vojáků v zemi by tak měl klesnout v příštích měsících ze současných dvou tisíc na méně než tisícovku. V Damašku jsou zároveň poprvé od změny vlády v prosinci na návštěvě členové amerického Kongresu.

Pražský státní zástupce na konci března obžaloval Čecha, který se na Ukrajině účastnil bojů proti Rusům, zjistila ČT. Muž je obžalovaný z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. Zároveň čelí obžalobě ze zločinu podpory a propagace terorismu, protože se dříve podle informací Seznam Zpráv snažil v Iráku zapojit do bojů proti Islámskému státu v řadách Strany kurdských pracujících (PKK), která je na unijním seznamu teroristických organizací. Hrozí mu až patnáct let vězení.

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Syrská vláda učinila další krok ke sjednocení země. Aliance Syrských demokratických sil (SDF) vedená Kurdy podepsala dohodu s Damaškem o začlenění všech vojenských a civilních institucí do syrského státu, oznámil prezidentský úřad. Dohoda znamená konec bojů a návrat severovýchodu země pod vládu Damašku. Kurdům by měla zajistit jejich práva.

Tři roky vězení uložil soud v Liberci pětatřicetiletému Arturu Simonovi, který se chtěl přidat k vojenskému křídlu libanonského militantního hnutí Hizballáh, případně k Hamásu. Takový trest navrhl státní zástupce v dohodě o vině a trestu uzavřené s obviněným a soud tuto dohodu přijal. Vazebně stíhanému muži za zločin podpory a propagace terorismu hrozilo až dvanáctileté vězení, svého jednání u soudu litoval.

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Nad starým městem iráckého Mosulu se opět tyčí legendární minaret zvaný Hrbáč. Památku původně z dvanáctého století v roce 2017 zdemolovali teroristé z Islámského státu. Díky nadšení místních, úsilí UNESCO a sponzorů ze zahraničí, EU nevyjímaje, se podařilo obnovit i Velkou mešitu an-Núrí. A spolu s ní i dva historické křesťanské komplexy také zničené islamisty.

Pachatel středečního útoku v New Orleans jednal podle Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) sám. Čin podle FBI v tuto chvíli nesouvisí s výbuchem Cybertrucku v Las Vegas, doplnili ve čtvrtek odpoledne vyšetřovatelé. Americký prezident Joe Biden předtím oznámil, že ho FBI informovala také o tom, že bývalý člen americké armády Shamsud-Din Jabbar krátce před atakem, kdy najel autem do davu lidí, nahrál na sociální sítě videa, která naznačují, že jej inspirovala teroristická organizace Islámský stát (IS).

Teroristická organizace Islámský stát (IS) už sice po vojenské porážce v roce 2017 neovládá rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, její extremistická ideologie a značka ale pořád působí jako inspirace. Podle odhadu OSN má navíc i nadále až deset tisíc ozbrojenců napříč Asií a Afrikou. Za tikající bombu bývá označován zajatecký tábor al-Hol v Sýrii, kde kurdské jednotky zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin.

Deset lidí zemřelo a třicet pět dalších utrpělo zranění v New Orleans na jihu USA poté, co nákladní auto vjelo do davu lidí, kteří slavili příchod nového roku, sdělily úřady. Místní soudní lékař hovoří o patnácti mrtvých. Policie uvedla, že šlo o úmyslný čin. Americká FBI případ vyšetřuje jako terorismus. Útočník, kterým je armádní veterán s americkým občanstvím, byl zastřelen. Ve voze měl v době útoku vlajku teroristické organizace Islámský stát.

Na severu Sýrie vypukly potyčky mezi Kurdy a Tureckem podporovanými milicemi. Bojovníci Syrské národní armády zabili pět členů kurdských jednotek SDF. Na východě země pak turecký dron zabil pět civilistů. Nové syrské vedení mezitím jmenovalo další členy přechodné vlády – a to do funkcí ministrů zahraničí a obrany. Má jít o další krok v procesu navazování vztahů nového syrského režimu s mezinárodním společenstvím.

Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

U hranic se Sýrií se shromažďují turečtí vojáci a technika, píše list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož může být invaze na spadnutí. Kurdové prosí o pomoc i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Turecko roky okupuje část Sýrie a ohání se ochranou před „teroristy“. Právě kurdské milice přitom porazily s pomocí Západu Islámský stát (IS) a brzdí jeho vzkříšení. Nad jejich autonomií teď visí otazníky. S příchodem nového režimu v Damašku vliv Ankary značně posílí, míní experti.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Izraelské letectvo podniklo v neděli pozdě večer rozsáhlé nálety proti skladům zbraní v Sýrii, a to zejména v oblasti pobřežního města Tartús, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která je označila za nejtvrdší za poslední dekádu. Izraelská armáda se k těmto úderům zatím nevyjádřila.

Město Rakká na severu Sýrie před lety nechvalně proslulo jako bašta Islámského státu (IS). Znovuzrození teroristické organizace se obávají Kurdové, kteří nyní Rakká ovládají, na ulicích proto i v noci hlídkují patroly. Pozici Kurdů se snaží posílit Američané, naopak povstalci podporovaní Tureckem v regionu s nimi svádějí boje. Někteří Syřané prchající před povstalci teď našli útočiště právě v Rakká, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Davy lidí v pátek vyšly do ulic Damašku i dalších měst, aby oslavily první den velkých muslimských modliteb od pádu režimu diktátora Bašára Asada. Současně OSN oznámila, že víc než milion Syřanů musel v důsledku ofenzivy povstalců opustit domovy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena je nyní klíčové zabránit návratu teroristické organizace Islámský stát (IS). Americké vojáky natočil štáb ČT v Rakká ovládaném kurdskými jednotkami.

Nové vedení Sýrie pozastaví platnost ústavy a parlamentu do 1. března 2025. Do té doby má vládnout přechodná vláda. Mluvčí kabinetu pro politické záležitosti Ubajda Arnáút ale zdůraznil, že cílem je vytvoření právního státu. Tamní islamističtí rebelové, kteří svrhli vládu Bašára Asada, chtějí také uzavřít vězení provozovaná bývalým režimem, v nichž docházelo k mučení a zabíjení odpůrců vlády.

Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.