Islámský stát strana 3 z 5

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters.

Islamistické hnutí Taliban podle Bílého domu zabilo strůjce sebevražedného útoku na kábulském mezinárodním letišti během evakuace spojenců z Afghánistánu. Při chaotické operaci v srpnu 2021 zemřelo třináct amerických vojáků a zhruba 170 civilistů.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Při americkém útoku v Sýrii v pondělí zahynul vysoce postavený představitel teroristické organizace Islámský stát (IS) zodpovědný za plánování teroristických útoků v Evropě. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Chálid Ahmad Džabúrí měl podle Washingtonu na starost také rozvíjení velitelské struktury IS.

Spojené státy podnikly v Sýrii několik náletů proti skupinám napojeným na Írán, které viní z útoku dronem, při němž přišel ve čtvrtek o život jeden člověk pracující pro Američany a dalších šest osob bylo zraněno. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že při amerických útocích zahynulo jedenáct proíránských bojovníků. Raketovým útokům poté čelila i americká základna na severovýchodě Sýrie, obešly se bez obětí.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

I bezmála dvacet let od pádu diktátora Saddáma Husajna pohřešují irácké úřady stále desetitisíce lidí. Osud řady obětí represí i místa masových hrobů se daří rozkrývat jen velmi pomalu. Mnohé rodiny ale postrádají své blízké i po následných teroristických útocích takzvaného Islámského státu nebo po střetech mezi sunnity a šíity. Celkové počty nezvěstných tak narostly do stovek tisíc.

Porota v americkém státě New York se neshodla na trestu smrti pro islamistu, který v roce 2017 autem zabil osm lidí a další zranil. Sayfullo (Sajfulláh) Saipov tak bude odsouzen k doživotnímu trestu. V případě trestu smrti musí nastat jednomyslná shoda. Trest si Saipov odsedí ve věznici Supermax v Coloradu, která je jedním z nejpřísnějších federálních vězení.

Počínaje nedělí přebírá česká armáda velení nad mezinárodní mírovou misí MFO na Sinajském poloostrově. Jedna z nejúspěšnějších pozorovatelských operací dohlíží na dodržování míru mezi Egyptem a Izraelem. Brigádní generál Pavel Kolář se postaví do čela kontingentu o dvanácti stech členech ze třinácti zemí.

V New Yorku by mohl padnout první hrdelní rozsudek po šedesáti letech. Žalobce ho žádá pro islamistického teroristu Sayfulla Saipova. V roce 2017 vjel dodávkou na rušnou cyklistickou stezku na Manhattanu a zabil osm lidí. Podle prokurátora by muž mohl být nebezpečný i ve vězení. Jde o první návrh trestu smrti za vlády prezidenta Joea Bidena, který sliboval jejich zrušení na federální úrovni.

Americké jednotky zabily v Sýrii vysoce postaveného člena teroristické organizace Islámský stát (IS) Hamzu Homsího. Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. Při akci utrpěli zranění čtyři Američané.

Turecko opustily týmy záchranářů z Izraele a z několika středoevropských států, jako důvod uvedly zhoršující se bezpečnostní situaci. Podle mluvčího Izraelců se objevily i výhružky únosy. Zemětřesení si na jihovýchodě Turecka a severozápadě Sýrie vyžádalo už přes 37 tisíc obětí. Přesně týden po katastrofě se záchranářům ještě podařilo ze sutin vyprostit nejméně osm živých. Takové případy jsou ale stále vzácnější. USA vyzývají k otevření dalších hraničních přechodů na turecko-syrské hranici, aby mohla do Sýrie proudit humanitární pomoc.

Mohutné pondělní zemětřesení má v Turecku a Sýrii už přes 33 tisíc potvrzených obětí. V neděli čeští psovodi pomáhali polským záchranářům s hledáním dalších přeživších v troskách zřícených domů. Tým českých záchranářů se z Turecka vrátí zřejmě v noci na pátek, záležet bude na vývoji situace a požadavcích turecké strany.

Čtyři z šesti mužů, kteří byli obžalováni z napomáhání pachateli vídeňského atentátu z roku 2020, byli shledáni vinnými. Dva z odsouzených dostali doživotní tresty, třetímu soud vyměřil dvacet let vězení a čtvrtému devatenáct let, uvedla rakouská média. Obžalovaní se činu přímo neúčastnili, atentátníkovi ale pomáhali s obstaráním střelných zbraní a při plánování útoku.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

U francouzského soudu dostalo osm obviněných za podíl na teroristickém útoku v Nice tresty od dvou do 18 let. Pachatele, který tehdy najel na pobřežní promenádu kamionem, policie na místě zastřelila. Před soudem nyní stáli lidé, kteří mu opatřili zbraně a auto. Odsouzení mají deset dní na odvolání, uvedl deník Le Monde.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.

Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.

Při teroristickém útoku v šíitské svatyni v jihoíránském městě Šíráz zahynulo nejméně 15 lidí, dalších 40 lidí utrpělo zranění, uvedla íránská státní agentura IRNA. Agentura Mízán, která se specializuje na justici, informovala, že útok spáchali tři ozbrojení muži. Podle některých informací na sociálních sítích byli dva pachatelé útoku zadrženi, po dalším policie pátrá. K útoku se následně přihlásila teroristická skupina Islámský stát.

I v Česku se pokouší verbovat žoldnéře ruská paralimitární jednotka známá pod názvem Wagnerova skupina. Bojuje na Ukrajině v první linii a má obrovské ztráty, které se snaží doplňovat i v zemích NATO – přestože oficiálně tvrdí, že lidi z členských zemí nepřijímá. Náborová videa připomínají ta, kterými svého času v Evropě „lovila“ mladé muslimy teroristická skupina Islámský stát. O verbování žoldnéřů v Česku natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Syrské město Rakká, považované dříve za neformální metropoli radikálů ze samozvaného Islámského státu v Sýrii, se i pět let po pádu islamistických fundamentalistů jen těžce vrací k normálu a pořád žije v nejistotě.  Nebezpečí je stále blízko.