Islámský stát strana 3 z 5

Porota v americkém státě New York se neshodla na trestu smrti pro islamistu, který v roce 2017 autem zabil osm lidí a další zranil. Sayfullo (Sajfulláh) Saipov tak bude odsouzen k doživotnímu trestu. V případě trestu smrti musí nastat jednomyslná shoda. Trest si Saipov odsedí ve věznici Supermax v Coloradu, která je jedním z nejpřísnějších federálních vězení.

Počínaje nedělí přebírá česká armáda velení nad mezinárodní mírovou misí MFO na Sinajském poloostrově. Jedna z nejúspěšnějších pozorovatelských operací dohlíží na dodržování míru mezi Egyptem a Izraelem. Brigádní generál Pavel Kolář se postaví do čela kontingentu o dvanácti stech členech ze třinácti zemí.

V New Yorku by mohl padnout první hrdelní rozsudek po šedesáti letech. Žalobce ho žádá pro islamistického teroristu Sayfulla Saipova. V roce 2017 vjel dodávkou na rušnou cyklistickou stezku na Manhattanu a zabil osm lidí. Podle prokurátora by muž mohl být nebezpečný i ve vězení. Jde o první návrh trestu smrti za vlády prezidenta Joea Bidena, který sliboval jejich zrušení na federální úrovni.

Americké jednotky zabily v Sýrii vysoce postaveného člena teroristické organizace Islámský stát (IS) Hamzu Homsího. Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. Při akci utrpěli zranění čtyři Američané.

Turecko opustily týmy záchranářů z Izraele a z několika středoevropských států, jako důvod uvedly zhoršující se bezpečnostní situaci. Podle mluvčího Izraelců se objevily i výhružky únosy. Zemětřesení si na jihovýchodě Turecka a severozápadě Sýrie vyžádalo už přes 37 tisíc obětí. Přesně týden po katastrofě se záchranářům ještě podařilo ze sutin vyprostit nejméně osm živých. Takové případy jsou ale stále vzácnější. USA vyzývají k otevření dalších hraničních přechodů na turecko-syrské hranici, aby mohla do Sýrie proudit humanitární pomoc.

Mohutné pondělní zemětřesení má v Turecku a Sýrii už přes 33 tisíc potvrzených obětí. V neděli čeští psovodi pomáhali polským záchranářům s hledáním dalších přeživších v troskách zřícených domů. Tým českých záchranářů se z Turecka vrátí zřejmě v noci na pátek, záležet bude na vývoji situace a požadavcích turecké strany.

Čtyři z šesti mužů, kteří byli obžalováni z napomáhání pachateli vídeňského atentátu z roku 2020, byli shledáni vinnými. Dva z odsouzených dostali doživotní tresty, třetímu soud vyměřil dvacet let vězení a čtvrtému devatenáct let, uvedla rakouská média. Obžalovaní se činu přímo neúčastnili, atentátníkovi ale pomáhali s obstaráním střelných zbraní a při plánování útoku.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

U francouzského soudu dostalo osm obviněných za podíl na teroristickém útoku v Nice tresty od dvou do 18 let. Pachatele, který tehdy najel na pobřežní promenádu kamionem, policie na místě zastřelila. Před soudem nyní stáli lidé, kteří mu opatřili zbraně a auto. Odsouzení mají deset dní na odvolání, uvedl deník Le Monde.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.

Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.

Při teroristickém útoku v šíitské svatyni v jihoíránském městě Šíráz zahynulo nejméně 15 lidí, dalších 40 lidí utrpělo zranění, uvedla íránská státní agentura IRNA. Agentura Mízán, která se specializuje na justici, informovala, že útok spáchali tři ozbrojení muži. Podle některých informací na sociálních sítích byli dva pachatelé útoku zadrženi, po dalším policie pátrá. K útoku se následně přihlásila teroristická skupina Islámský stát.

I v Česku se pokouší verbovat žoldnéře ruská paralimitární jednotka známá pod názvem Wagnerova skupina. Bojuje na Ukrajině v první linii a má obrovské ztráty, které se snaží doplňovat i v zemích NATO – přestože oficiálně tvrdí, že lidi z členských zemí nepřijímá. Náborová videa připomínají ta, kterými svého času v Evropě „lovila“ mladé muslimy teroristická skupina Islámský stát. O verbování žoldnéřů v Česku natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Syrské město Rakká, považované dříve za neformální metropoli radikálů ze samozvaného Islámského státu v Sýrii, se i pět let po pádu islamistických fundamentalistů jen těžce vrací k normálu a pořád žije v nejistotě.  Nebezpečí je stále blízko.

Při pátečním sebevražedném atentátu ve vzdělávacím centru v afghánské metropoli Kábulu zahynulo nejméně třiapadesát lidí. Vyplývá to z nové bilance, kterou v pondělí zveřejnila agentura AFP s odvoláním na zástupce asistenční mise OSN v Afghánistánu. Doposud úřady mluvily o 45 mrtvých. Zranění utrpělo sto deset osob.

Počet obětí po pátečním sebevražedném pumovém útoku ve studentském vzdělávacím centru v západní části Kábulu vzrostl z 19 už na 35 a dalších 82 lidí je zraněných. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na Organizaci spojených národů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Mezi oběťmi jsou především dospívající děti a většinou dívky, které nanečisto skládaly přijímací zkoušky na vysoké školy.

Výbuch ve vzdělávacím zařízení v Kábulu si vyžádal nejméně devatenáct mrtvých a sedmadvacet zraněných. Jednalo se o sebevražedný pumový útok, zatím se k němu nikdo nepřihlásil. Exploze se ozvala na západě metropole, kde žije menšina Hazarů. Ti se v minulosti stali terčem teroristů z takzvaného Islámského státu.

Soud v americké Alexandrii poslal na doživotí do vězení nejznámějšího člena Islámského státu (IS) ze skupiny zvané The Beatles, Brita El Shafeeho Elsheikha. Prokurátor, jehož citovala agentura AP, řekl, že jde o nejznámějšího a nejvýše postaveného člena IS usvědčeného soudem v USA. Elsheikh se podílel na únosech a, stejně jako ostatní členové skupiny, nosil před rukojmími masku. Na pátečním stání nemluvil a jeho právník řekl, že se proti rozsudku odvolá.

Nejméně jednadvacet lidí zahynulo a 33 dalších bylo zraněno při středečním večerním pumovém útoku v kábulské mešitě. Podle agentury Reuters o tom informovala tamní policie. Mezi zraněnými jsou i děti. Bilance může nadále stoupat, silný výbuch mešitou otřásl v době večerních modliteb.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Nezvěstného Iráčana, který z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS), nelze soudit v jeho nepřítomnosti. Není totiž zřejmé, zda se vůbec dověděl o tom, že v Česku čelí trestnímu stíhání. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud, který zrušil pravomocný verdikt, jenž muži uložil patnáct let vězení. Pražský městský soud tak dnes musel případ vrátit do fáze přípravného řízení.

Salah Abdeslam, kterého francouzská justice koncem června odsoudila k doživotnímu vězení za teroristické útoky v Paříži z roku 2015, byl odvezen z francouzské věznice, aby mohl být vydán do Belgie. V zemi, v níž se narodil, ho totiž čeká další proces v souvislosti s teroristickým útokem v Bruselu v březnu 2016.