Za pátečním útokem v koncertní hale u Moskvy stojí podle dosavadních informací takzvaný Islámský stát (IS), konkrétně afghánská větev Islámského státu – Chorásán. IS se k masakru sám opakovaně přihlásil, a i když jsou z minulosti známé případy, kdy se takové tvrzení neprokázalo, v tomto případě potvrzují účast IS i americké zpravodajské služby, které uvedly, že nemají žádný důvod o odpovědnosti této organizace pochybovat. Spáchání útoku teroristy z IS navíc dává s ohledem na protiruské zaměření teroristické organizace smysl. Podle nové bilance, již oznámil šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin, zahynulo nejméně 139 lidí a dalších 182 utrpělo zranění.
Rusko je dle IS v protimuslimské koalici, za útokem u Moskvy zřejmě stojí afghánská odnož
Když byla v roce 2014 teroristická organizace Islámský stát na vrcholu moci, vyhlásila chalífát na částech území Sýrie a Iráku, která tehdy kontrolovala. Tehdejší šéf IS Abú Bakr Bagdádí v proslovu při této příležitosti prohlásil, že svět je rozdělený na dva nesmiřitelné tábory, z nichž jeden tvoří „muslimové a mudžahedíni“ a druhý „židé, křižáci a jejich spojenci“, přičemž druhý tábor byl podle něj „veden Spojenými státy a Ruskem a mobilizován židy,“ připomněl The Diplomat.
IS je podle něj silně protirusky orientovaný a kritizuje jak zahraniční, tak vnitropolitické kroky Moskvy. Teroristům vadí mimo jiné ruská vojenská přítomnost v muslimských zemích, kremelská podpora syrského vládce Bašára Asada a středoasijských režimů či vazby Moskvy s Íránem, Čínou nebo Izraelem. IS viní Moskvu z utlačování a páchání násilí vůči muslimům v Rusku a kritizuje ji za nájezdy na stoupence IS a jejich věznění.
Analytik Koštoval o teroru v Moskvě a vzdušných útocích mezi Ruskem a Ukrajinou (25. března 2024) (zdroj: ČT24)
Roli mohou hrát i historické křivdy jako sovětská invaze do Afghánistánu a války v Čečensku, které propaganda teroristů prezentuje jako důkaz agresivity Ruska vůči islámu a muslimským zemím, dodává The Diplomat.
Rusko je tak podle propagandy IS součástí širší koalice křesťanských či západních sil zapojených do existenciální, čtrnáct set let trvající bitvy proti islámu, píše web listu The Guardian a upozorňuje, že i v prohlášeních, v nichž se teroristé přihlásili k odpovědnosti za útok v Moskvě, se IS chlubí „zabíjením křesťanů“.
Islámský stát – Chorásán verbuje lidi s vazbami na Rusko
Zatímco teroristé neuvedli, která z jejich poboček byla zapojena do útoku v Moskvě, dva američtí představitelé podle webu listu The Washington Post s odvoláním na informace zpravodajských služeb sdělili, že v Rusku je zřejmě aktivní pobočka IS v Afghánistánu a Pákistánu známá jako Islámský stát – Chorásán.
Odnož pojmenovaná po označení pro region, který zahrnoval části Íránu, Turkmenistánu a Afghánistánu, se objevila ve východním Afghánistánu na přelomu let 2014 a 2015 a rychle si vybudovala pověst extrémně brutální skupiny. Skupina od odchodu Spojených států z Afghánistánu v roce 2021 stále více zaměřuje svou pozornost na Rusko, uvádí The Guardian. Působí také ve střední Asii a mezi její členy patří i militanti z Pákistánu a Uzbekistánu, píše agentura Reuters.
Právě soustředěný nábor středoasijských militantů prováděla pobočka Islámský stát – Chorásán v uplynulých osmnácti měsících. Tito rekruti, kteří mluví rusky, nebo mají dokonce ruskou státní příslušnost, se pak mohou snadno dostat k cílům v Moskvě, dodává web britského listu.
Přestože počet členů skupiny dosáhl vrcholu v roce 2018 a od té doby klesá, Spojené státy skupinu stále považují za hrozbu. Velitel amerických ozbrojených sil na Blízkém východě Michael Kurilla loni v březnu v Kongresu řekl, že skupina rychle rozvíjí schopnost vést „vnější operace“ v Evropě a Asii, a předpověděl, že bude schopna zaútočit na cíle důležité pro USA a Západ mimo Afghánistán „za pouhých šest měsíců a s malým nebo žádným varováním,“ citovala ho agentura Reuters.
Islámský stát – Chorásán a jeho spojenci totiž pokračují v rozvíjení svých sítí v Afghánistánu i mimo něj. „Jejich cíle tam nekončí. Vyzývají k celosvětovým útokům na kohokoli, kdo není v souladu s jejich extremistickou ideologií, a snahy Talibanu potlačit skupinu se ukázaly jako nedostatečné,“ dodal Kurilla podle webu listu The Guardian tento měsíc.
Taliban je pro IS loutkou Moskvy
Právě Taliban, který vládne v Afghánistánu od stažení Američanů v roce 2021, je rovněž jedním z terčů propagandy skupiny Islámský stát – Chorásán.
Teroristé zdůrazňují vřelé diplomatické vztahy, které má Taliban s Moskvou, a snaží se tak afghánské hnutí zdiskreditovat jako náboženskou autoritu a islámský vládní orgán. Odkazují přitom na „četná setkání a návštěvy (…) u největších nepřátel islámu, jako jsou Čína, Írán a Rusko“ a vyjadřují Talibanu pohrdání za „přátelství s Rusy, vrahy čečenských muslimů“, přibližuje The Diplomat.
Islámský stát – Chorásán podle něj označuje Taliban za loutky Ruska, Číny a USA a tvrdí, že skuteční představitelé islámu by v žádném případě nemohli jednat v dobré víře s Ruskem, tedy se zemí, která podle teroristů vede válku proti muslimům v zahraničí.
Skupina chystala útoky ve Francii, udeřila v Afghánistánu či Íránu
Odnož Islámský stát – Chorásán se v poslední době pokusila spáchat několik teroristických útoků ve Francii, uvedl podle AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Premiér Gabriel Attal hovořil o zmaření dvou útoků od začátku roku. Francie po útoku u Moskvy posílila bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň, podle Attala byl také více než zdvojnásoben počet vojáků v pohotovosti.
Skupina má za sebou historii útoků uvnitř i vně Afghánistánu, a to včetně úderů proti mešitám, připomněla agentura Reuters. Začátkem tohoto roku Spojené státy zachytily komunikaci potvrzující, že skupina provedla dva bombové útoky v Íránu, které zabily téměř sto lidí.
V září 2022 se Islámský stát – Chorásán přihlásil k odpovědnosti za sebevražedný atentát na ruské velvyslanectví v Kábulu a skupina byla také odpovědná za útok na kábulské mezinárodní letiště v roce 2021, který zabil třináct amerických vojáků a desítky civilistů během chaotické spojenecké evakuace ze země. Ve čtvrtek se IS přihlásil k odpovědnosti za sebevražedný atentát před bankou v afghánském městě Kandahár, který podle místní policie zabil nejméně tři lidi a dvanáct zranil. Jiné zdroje uvádějí nejméně dvacet mrtvých.
Teroristická organizace IS byla zapletena i do některých z největších nedávných teroristických útoků v Rusku, včetně bombového útoku v petrohradském metru v roce 2017, který zabil patnáct lidí a 45 zranil, připomněl The Guardian.
Páteční útok u Moskvy je specifický, protože ho podle dostupných informací neprovedli samotní příslušníci IS, ale zjevně si najali občany z Tádžikistánu, uvedl analytik Daniel Koštoval z Vysoké školy CEVRO. „Ty osoby samotné nevykazují projev islámského fanatismu nebo radikalismu. Zdá se, že to jsou osoby, které to udělaly čistě za peníze.“
„Všichni čtyři útočníci chvílemi žili v Rusku, zřejmě jako námezdní dělníci, někdy legálně, někdy nelegálně, znali prostředí v Rusku. Zřejmě byli na hranici chudoby – ta zveřejněná částka (za kterou útok údajně spáchali – pozn. red) pět set tisíc rublů (asi 126 tisíc korun) je směšná na to, co za ty peníze byli ochotni udělat,“ uzavřel Koštoval.
Tádžický původ údajných pachatelů je důležitý, upozorňuje novinářka Procházková
Rukopis tohoto teroristického aktu by odpovídal tomu, že byl spáchán Islámským státem, jak potvrdila v pořadu Události, komentáře redaktorka Deníku N Petra Procházková. „Rusko je jedním z cílů, z pohledu Islámského státu zcela legitimní, je to země nepřátelská Islámskému státu, stejně jako další země,“ zhodnotila.
Pravděpodobným cílem jsou podle ní jak evropské země, tak Rusko. „To nemusí mít žádný konkrétní bezprostřední důvod,“ řekla s tím, že IS takto uskutečňuje teroristické činy ve jménu „jakéhosi boje za světový chalífát“.
Tádžický původ údajných pachatelů je podle ní důležitý. Z téměř desetimilionové země pracují zhruba tři miliony jejích obyvatel v Rusku, řada z nich nelegálně, soudí. „Ti lidé jsou tam v pozici často takových otroků,“ upozornila s tím, že obyvatelé jsou ve většinově muslimské zemi často ve velice špatné sociální i politické situaci.
„Najít mezi nimi někoho, kdo je ochoten – jak asi v tomto případě to bylo – za nepříliš velké peníze uskutečnit takovou věc, asi není takový problém,“ uzavřela.
Redaktorka deníku N Petra Procházková o teroristickém útoku v Moskvě (zdroj: ČT24)