Už ani dolar na ochranu šimpanzů. Trumpova vláda dala stopku Institutu Jane Goodallové

Škrty ve financování ze strany americké vlády zasáhly i projekt na ochranu šimpanzů v Africe, který vedla světoznámá primatoložka Jane Goodallová.

Od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu začaly rozsáhlé škrty v Agentuře Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj známé pod zkratkou USAID. V polovině června byly zveřejněné informace o tom, že z něj už nepůjdou finance ani na projekt Hope Through Action, který řídí Institut Jane Goodallové, slavné anglické primatoložky. Informoval o tom britský deník Guardian.

Agentura USAID původně slíbila projektu na pět let částku 29,5 milionu dolarů, v přepočtu asi 636 milionů korun. Jeho cílem byla ochrana ohrožených šimpanzů a také jejich přirozeného životního prostředí v západní Tanzanii, kde stále přežívají. Místní obyvatelé v jeho rámci podporovali zalesňování a starali se o to, aby ekosystém fungoval a příroda, v níž žijí nejbližší příbuzní člověka, přežívala v co nejlepším stavu.

Projekt tedy kombinoval dvě roviny: jednak ochranu biologické rozmanitosti a současně usiloval o zlepšení životní úrovně místních obyvatel. Obě tyto roviny jsou totiž propojené: chudší místní obyvatelé častěji loví v pralesích, těží tam dřevo, nebo zabíjejí šimpanze, kteří jim mohou poškozovat úrodu.

Činnost organizace vycházela právě ze zkušeností a terénního výzkumu Jane Goodallové, která prožila v Africe se šimpanzi desítky let. Přepsala pravidla pro ochranu druhů tím, že ji spojila s intenzivní spoluprací s místními lidmi; v této strategii byla velmi úspěšná a oceňovaná. Součástí projektu byla i adaptace na klimatické změny, které se také v Africe projevují.

V ohrožení

Podle údajů instituce už šimpanzi vyhynuli ve třech afrických zemích a celkový počet jejich populace klesl z milionů na méně než 340 tisíc.

Podle zoologické zahrady v Liberci, která tyto inteligentní primáty úspěšně chová, je příčin několik, zejména ztráta životního prostředí kácením deštných lesů. „Dále je také ohrožuje pytláctví pro maso a nezákonný odchyt mláďat. Při odchytech je zpravidla zabito několik členů tlupy, kteří mládě brání. Mláďata jsou pak prodávána na černém trhu jako domácí mazlíčci. Velká část z nich však vlivem stresu, útlého věku a nevhodné stravy brzy uhyne,“ uvádějí chovatelé.

Jejich populace jsou navíc značně oddělené, takže jednotlivé skupiny mohou snadno zmizet – a jejich populace tak přijde o unikátní genofond, ale i „kulturu“. Ví se totiž, že tito primáti jsou natolik schopní adaptace, že si v různých prostředích, podobně jako lidé, vytvářejí odlišné „kulturní“ zvyky.

Kritika Trumpa

Goodallová kritizovala Trumpa během jeho prvního funkčního období poté, co podepsal nařízení o zrušení plánu Baracka Obamy na čistou energii.

Podle deníku Guardian tehdy řekla: „Považuji to za nesmírně deprimující, protože mnozí z nás – nejen můj institut – opravdu tvrdě pracovali na vytvoření Pařížské dohody a celosvětového úsilí o snížení emisí uhlíku. Pomyšlení na to, že Spojené státy, tak významná průmyslová země, nebudou hrát svou roli, je opravdu velmi, velmi smutné a znamená to jen to, že budeme muset pracovat ještě tvrději.“

Není jasné, jestli je zastavení financí s touto kritikou nějak spojené, chybí pro to důkazy. Analýza, kterou v dubnu letošního roku provedla organizace Refugees International, zjistila, že 98 procent grantů USAID, které se nějak dotýkalo klimatu, bylo zastaveno.

Pomoc v nouzi

Plně americkou podporu nahradit nelze. Zatím částečně už rozjeté projekty zachraňují dary soukromých dárců, kteří už shromáždili 100 tisíc dolarů, jež by měly pokrýt náklady na zalesňování v tanzánském Gombe. Jedná se o péči o sazenice, které tam byly zasazené už v minulosti, ale aby se zajistil jejich růst, je zapotřebí další péče a ochrana.

Podívejte se na rozhovory s Jane Goodallovou, které poskytla v minulosti České televizi:

Nahrávám video
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.