Jane Goodallová

Čeká naši civilizaci pád, stejně jako všechny předchozí? Ano i ne. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta i cestovatel a dokumentarista Petr Horký po sedm let hledali po celém světě zákony, podle kterých se civilizace mění. Bárta se dlouhodobě zabývá kolapsem civilizací. Obecně platné principy, na jejichž základě lze lépe pochopit i současný svět, shrnul už knižně, od 13. října je v kinech sděluje rovněž dokument Civilizace. Podtitul Dobrá zpráva o konci světa naznačuje, že kolaps zároveň znamená příležitost k transformaci a že z historie se lze poučit. „Musíme převzít zodpovědnost,“ říká ale Bárta.

Hvězdné nebe vždy přitahovalo pozornost lidí, kteří toužili prolomit jeho tajemství. Během 20. století ale technický pokrok přinesl skutečnou naději na jeho prozkoumání. Směrem k obloze se upíraly zraky mnohých odvážlivců, kteří toužili na vlastní oči spatřit Zemi z výšky. Prvním kosmonautům ale dláždila cestu řada pokusných zvířat. Nejprve šlo o octomilky. Před 60 lety, 31. ledna 1961, se do vesmíru podíval první lidoop. Jméno Ham nedostal po šunce, ale po laboratoři The Holloman Aerospace Medical Center. Jen deset týdnů po něm hranici kosmu překonal první lidský kosmonaut, Jurij Gagarin.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), což je organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, chce, aby vědci změnili své chování vůči primátům. Žádají je, aby se vyvarovali společných snímků s nimi, aby na Instagram nedávali fotky, jak se s orangutany drží za ruce ani jak se „přátelí“ se šimpanzi.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa odstranila vlky ze seznamu federálně chráněných živočichů. Změnila tak označení, které tyto divoce žijící psovité šelmy získaly v roce 1978 poté, co byly na území Spojených států téměř vyhubeny. Po zrušení ochrany již delší dobu volali někteří občané a politici na středozápadě USA, který je významným bojištěm nadcházejících prezidentských voleb, napsala agentura AFP.