Už žádná selfíčka s gorilami a šimpanzi, žádají experti vědce i fotografy

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), což je organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, chce, aby vědci změnili své chování vůči primátům. Žádají je, aby se vyvarovali společných snímků s nimi, aby na Instagram nedávali fotky, jak se s orangutany drží za ruce ani jak se „přátelí“ se šimpanzi.

IUCN vydal na konci ledna nový seznam pravidel, jimiž by se ve vztahu k primátům měli řídit vědci, studenti, ochránci zvířat i lidé, kteří se o ně starají. Podle něj by se všechny tyto osoby měly vyhnout zveřejňování snímků, na nichž jsou lidé v blízkém kontaktu s primáty.

Ochránci zvířat se snaží už roky vystupovat proti zobrazování primátů v roli domácích mazlíčků nebo „chlupatých lidí“. Šimpanzi, gorily a orangutani by tedy neměli vystupovat v reklamách, filmech nebo na sociálních sítích tak, aby to běžné lidi lákalo k jejich pořízení.

„Existuje jasné spojení mezi tím, jak jsou primáti zobrazováni a jestli se jim daří přežívat ve volné přírodě, nebo se je lidé pokoušejí chovat doma v roli domácích zvířat,“ uvedl antropolog Brian Hare z Dukeovy univerzity. Nová pravidla proto velmi ocenil.

Autory nových pravidel je skupina primatologů kolem Siân Watersové z Durhamské univerzity – řadu let jí vadilo, jak mnoho jejích kolegů v oboru pózuje se zvířaty na Facebooku nebo na stránkách časopisů. Proto před dvěma lety v rámci IUCN založila novou pracovní skupinu, která měla tento (zlo)zvyk změnit. Cílem bylo vytvořit pravidla pro fotografování a točení primátů.

Vycházeli přitom ze studií, které zjistily, že lidé, kteří se dívají na reklamy se šimpazi v lidském prostředí, snadněji přijímají myšlenku na jejich chov jako domácích mazlíčků. Je také prokázáné, že jakmile se na sociálních sítích stane virálním nějaké video s lidmi, kteří si hrají s primáty, okamžitě se na internetu objeví velké množství inzerátů, které hledají tato inteligentní zvířata ke koupi.

Největším problémem jsou podle vědců právě sociální média – tam se mohou takové záběry pořízené vědci pro bohulibé účely rychle šířit bez patřičného kontextu. A to je podle autorů nových pravidel chyba: když lidé vidí, že si někdo „hraje“ se šimpanzem, chce ho napodobit, a není třeba schopen rozlišit, že nejde o hru, ale o vědecký experiment nebo třeba součást odborné péče.

Proč je to důležité

Podle posledních odborných odhadů je ohroženo vymřením asi 60 druhů primátů, včetně lemurů a hominidů. Hlavní příčinou jejich rychlého úbytku je mizení jejich přirozených ekosystémů, pytlačení a změny klimatu.

Statistiky OSN tvrdí, že například roku 2013 vedl ilegální obchod k úmrtí asi tří tisíc těchto zvířat, to je asi jedno procento jejich celkové populace. Pokud by se snížil zájem o vlastnění „roztomilé opičky“, mělo by to podle vědců vést k tomu, že budou primáti i méně loveni.

Podle nových pravidel by tedy na všech nově pořizovaných záběrech mělo být mezi člověkem a zvířetem nejméně sedm metrů volného prostoru nebo jasná fyzická bariéra. Lidé by v žádném případě neměli zvířata nosit, krmit z ruky nebo si s nimi hrát.

Velmi podobná pravidla už před rokem zavedl i slavný Institut Jane Goodallové, který také odstranil nebo označil varovnou značkou starší snímky, kde si Goodallová se šimpanzi hrála nebo jim byla blízko. „Za posledních 60 let se věci vyvinuly, nechceme už přispívat k tomu, že lidé považují za normální dostávat se do kontaktu s těmito zvířaty,“ uvedl Institut.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled