Už žádná selfíčka s gorilami a šimpanzi, žádají experti vědce i fotografy

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), což je organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, chce, aby vědci změnili své chování vůči primátům. Žádají je, aby se vyvarovali společných snímků s nimi, aby na Instagram nedávali fotky, jak se s orangutany drží za ruce ani jak se „přátelí“ se šimpanzi.

IUCN vydal na konci ledna nový seznam pravidel, jimiž by se ve vztahu k primátům měli řídit vědci, studenti, ochránci zvířat i lidé, kteří se o ně starají. Podle něj by se všechny tyto osoby měly vyhnout zveřejňování snímků, na nichž jsou lidé v blízkém kontaktu s primáty.

Ochránci zvířat se snaží už roky vystupovat proti zobrazování primátů v roli domácích mazlíčků nebo „chlupatých lidí“. Šimpanzi, gorily a orangutani by tedy neměli vystupovat v reklamách, filmech nebo na sociálních sítích tak, aby to běžné lidi lákalo k jejich pořízení.

„Existuje jasné spojení mezi tím, jak jsou primáti zobrazováni a jestli se jim daří přežívat ve volné přírodě, nebo se je lidé pokoušejí chovat doma v roli domácích zvířat,“ uvedl antropolog Brian Hare z Dukeovy univerzity. Nová pravidla proto velmi ocenil.

Autory nových pravidel je skupina primatologů kolem Siân Watersové z Durhamské univerzity – řadu let jí vadilo, jak mnoho jejích kolegů v oboru pózuje se zvířaty na Facebooku nebo na stránkách časopisů. Proto před dvěma lety v rámci IUCN založila novou pracovní skupinu, která měla tento (zlo)zvyk změnit. Cílem bylo vytvořit pravidla pro fotografování a točení primátů.

Vycházeli přitom ze studií, které zjistily, že lidé, kteří se dívají na reklamy se šimpazi v lidském prostředí, snadněji přijímají myšlenku na jejich chov jako domácích mazlíčků. Je také prokázáné, že jakmile se na sociálních sítích stane virálním nějaké video s lidmi, kteří si hrají s primáty, okamžitě se na internetu objeví velké množství inzerátů, které hledají tato inteligentní zvířata ke koupi.

Největším problémem jsou podle vědců právě sociální média – tam se mohou takové záběry pořízené vědci pro bohulibé účely rychle šířit bez patřičného kontextu. A to je podle autorů nových pravidel chyba: když lidé vidí, že si někdo „hraje“ se šimpanzem, chce ho napodobit, a není třeba schopen rozlišit, že nejde o hru, ale o vědecký experiment nebo třeba součást odborné péče.

Proč je to důležité

Podle posledních odborných odhadů je ohroženo vymřením asi 60 druhů primátů, včetně lemurů a hominidů. Hlavní příčinou jejich rychlého úbytku je mizení jejich přirozených ekosystémů, pytlačení a změny klimatu.

Statistiky OSN tvrdí, že například roku 2013 vedl ilegální obchod k úmrtí asi tří tisíc těchto zvířat, to je asi jedno procento jejich celkové populace. Pokud by se snížil zájem o vlastnění „roztomilé opičky“, mělo by to podle vědců vést k tomu, že budou primáti i méně loveni.

Podle nových pravidel by tedy na všech nově pořizovaných záběrech mělo být mezi člověkem a zvířetem nejméně sedm metrů volného prostoru nebo jasná fyzická bariéra. Lidé by v žádném případě neměli zvířata nosit, krmit z ruky nebo si s nimi hrát.

Velmi podobná pravidla už před rokem zavedl i slavný Institut Jane Goodallové, který také odstranil nebo označil varovnou značkou starší snímky, kde si Goodallová se šimpanzi hrála nebo jim byla blízko. „Za posledních 60 let se věci vyvinuly, nechceme už přispívat k tomu, že lidé považují za normální dostávat se do kontaktu s těmito zvířaty,“ uvedl Institut.

55 minut
Světoznámá bioložka Jane Goodallová byla hostem Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...