Šimpanzi

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.

Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Lidé druhu Homo sapiens jsou mistry rychlé evoluce, ukazuje nový výzkum vědců z University College v Londýně. Podle něj si člověk vyvinul svůj charakteristický velký mozek a plochý obličej překvapivě rychlým tempem ve srovnání s jinými lidoopy.

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Škrty ve financování ze strany americké vlády zasáhly i projekt na ochranu šimpanzů v Africe, který vedla světoznámá primatoložka Jane Goodallová.

Samice šimpanzů bonobo ve volné přírodě utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům. Tvrdí to výzkumníci z americké Harvardovy univerzity. Šimpanzi bonobo jsou vedle šimpanzů učenlivých nejbližším příbuzným člověka.

Probíhá šesté vymírání druhů a člověk v tom hraje zásadní roli. Je snadné propadnout v takovém světě bezmoci, a mnoha lidem se to děje, říká v rozhovoru pro ČT bioložka zabývající se výzkumem primátů Jane Goodallová. Svět ale podle ní lze změnit k lepšímu. Přestaňte přemýšlet o tom, jak změnit svět. Změňte sebe, abyste změnili svět, vzkazuje.

Bonobo je nejbližší příbuzný člověka a až doposud byl chápaný tak trošku jako „hippík“ mezi primáty – většinu konfliktů totiž řeší sexuální aktivitou. Nová studie ale odhalila, že věda jejich agresivitu dost podcenila.

Vědci zjistili, že šimpanzi, naši nejbližší žijící příbuzní, dokáží rozpoznat své „přátele“, které neviděli více než dvacet let. Jedná se zřejmě o nejdéle trvající paměť, jaká kdy byla zaznamenána u jiného tvora, než je člověk.

Šimpanzí samice ve volné přírodě procházejí menopauzou, ukázala nová studie v odborném časopise Science. Po ní žijí dál normální život, včetně respektu ostatních členů tlupy.

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Ugandští šimpanzi žijící v různých skupinách používají lehce odlišná gesta pro popis stejných věcí. Podle vědců to znamená, že u těchto chytrých primátů existuje obdoba lidských dialektů.

Záchrana živočišného druhu vyžaduje spoustu obětí. A někdy i objetí - jako v případě pokusu o výchovu Stevie, opuštěného šimpanzího mláděte v zoo v americkém městě Knoxville.

Gorily a šimpanzi se mohou mezidruhově nejen tolerovat, ale dokonce mezi nimi existují i formy podobné lidskému přátelství. Ukázal to dlouhodobý výzkum, který probíhal v Africe.

Stejně jako lidé používají i šimpanzi hlasovou komunikaci ke koordinaci spolupráce. Když vydávají zvuky podobné štěkotu, přilákají ke společnému lovu více členů tlupy a lépe se jim daří chytit kořist. Vyplývá to ze studie vědců z Curyšské univerzity, o které informoval server Science Daily.

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, který vyšla v odborném časopise Science Advances. Analýza starověké DNA naznačuje, že virus herpes simplex, který způsobuje opary, se objevil v období masové migrace lidí z Eurasie do Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Vědci poprvé zmapovali místa výskytu volně žijících šimpanzů na základě zkoumání jejich DNA. Získali tak podrobné informace o migraci tohoto ohroženého druhu. Databáze navíc v budoucnu může pomoci v boji proti nelegálnímu obchodu s těmito zvířaty. Studie vyšla na začátku června v časopise Cell Genomics.

Přírodovědci poprvé pozorovali, jak šimpanzi ošetřují sami sebe i své druhy. Dělají to pomocí hmyzu, který může dezinfikovat zranění. Jasné zatím není, jestli tato metoda skutečně léčí. Vědci to popsali ve studii, která vyšla v odborném časopise Current Biology.

Přímo v místě, kudy povede nová železnice k dolům, žije asi šest až sedm stovek ohrožených šimpanzů. Společnost, která ji staví, nemá připravená žádná opatření, která by následky její činnosti byť jen změkčovala.

Zatímco ve Spojených státech pokračuje očkování lidí proti covidu-19, snaží se i tamní zoologické zahrady chránit pomocí očkování svá zvířata, zejména druhy, které jsou tímto virem prokazatelně zranitelné. Nyní je na očkování připravena šimpanzí rezervace v Georgii, která hodlá primátům brzy aplikovat experimentální vakcínu proti covidu.