Bonobové jsou agresivnější než šimpanzi, překvapilo antropology

Bonobo je nejbližší příbuzný člověka a až doposud byl chápaný tak trošku jako „hippík“ mezi primáty – většinu konfliktů totiž řeší sexuální aktivitou. Nová studie ale odhalila, že věda jejich agresivitu dost podcenila.

Nejbližší příbuzní člověka jsou šimpanzi a bonobové. Každý z těchto druhů jako by představoval jinou část lidské osobnosti: agresivní šimpanzi, kteří vedou věčné války a boje, a mírumilovní bonobové, kteří řeší většinu problémů láskou (a pohlavním stykem). Jenže nový výzkum ukazuje, že to zdaleka tak jednoduché a černobílé není.

Primatologové z Bostonské univerzity totiž zjistili, že samci bonobů jsou ve svých komunitách vůči ostatním členům skupiny výrazně agresivnější než samci šimpanzů. Agresivita se přitom samcům u obou druhů vyplácí: čím agresivnější je, tím častěji se může pářit.

Není agrese jako agrese

„Šimpanzi a bonobové používají agresi různými způsoby a každý druh i u jiných důvodů,“ uvedla hlavní autorka studie antropoložka Maud Mouginotová z Bostonské univerzity. „Nejde o to, že bychom chtěli ničit představu, že bonobové jsou mírumilovní – jde spíš o to, že oba druhy jsou mnohem složitější.“

Vědci už samozřejmě studují oba druhy řadu let, věnují se i jejich agresivitě. Ale tato studie je první, která byla přímo zaměřena na to, aby srovnávala jejich chování pomocí stejných metod terénního výzkumu. Výzkumníky zajímala samčí agrese spojená se sexualitou; neřešili agresivitu samic, byť ani ony nejsou pasivní a podle vědců by si ony měly zasloužit vlastní studii.

Samce zkoumali ve třech tlupách bonobů v Demokratické republice Kongo, konkrétně v rezervaci Kokolopori, a ve dvou šimpanzích tlupách v tanzanském národním parku Gombe.

Samotný výzkum připomínal nejvíc stalking. Přírodovědci po celý den nespustili z očí vždy jednoho samce – od okamžiku, kdy se ráno proudil, až do večera, když zavřel oči. A detailně sledovali každou jeho interakci. Tímto způsobem se věnovali dvanácti bonobům a čtrnácti šimpanzům. Zaznamenané chování pak studovali a vyhodnocovali.

Výsledky nebyly úplně očekávané. Vědci zjistili, že samci bonobů jsou častěji agresivní než šimpanzi. A to ne trošku, ale opravdu velmi výrazně. Celkově se totiž bonobové zapojovali do 2,8krát více agresivnějších interakcí a třikrát častěji se dopouštěli fyzické agrese.

Zatímco samci bonobů byli téměř výhradně agresivní vůči jiným samcům, šimpanzi se častěji chovali agresivně vůči samicím. Šimpanzí agrese se také mnohem častěji týkala „koalic“ samců. Vědci se domnívají, že tyto koalice mohou být jedním z důvodů, proč je agrese u šimpanzů méně častá. Střety zahrnující celé skupiny samců totiž mohou způsobit více zranění a boje uvnitř komunity by také mohly oslabit schopnost skupiny bránit se jiným skupinám šimpanzů.

Bonobové tento problém nemají, protože většina jejich sporů se odehrává mezi jednotlivci a nikdy nevedou boje proti jiným tlupám – respektive to zatím vědci nikdy nepozorovali. Nejsou totiž tak teritoriální jako šimpanzi, takže mají větší svobodu měnit území a nemusejí se o ně bít s ostatními.

Významnou roli našli výzkumníci v sexualitě. U šimpanzů i bonobů měli agresivnější samci větší úspěšnost při páření. Vědci byli překvapeni, že to zjistili u bonobů, kde bývají dominantnějšími samice – naopak u šimpanzů většinou koalice samců nutí samice k páření. „Samci bonobů, kteří jsou agresivnější, získávají více kopulací se samicemi, což bychom nečekali,“ doplnila Mouginotová.

Překvapení, radost, poučení

Tyto výsledky jsou částečně v rozporu s převládající hypotézou o chování primátů. Ta tvrdí, že lidé se „sebedomestikovali“ podobně jako bonobové, jejich vývoj se nezaměřoval tolik na agresi jako řešení problémů – jak to pozorovali u šimpanzů.

Vědci se zatím nepouštějí do hlubších analýz, přiznávají totiž, že jim chybí ještě řada kamínků do mozaiky, aby fenomén pochopili. Například nebyli schopni během výzkumu zjistit, jestli během rvaček docházelo ke zraněním. Dokud to během dalších výzkumů nezjistí, chtějí shromažďovat výsledky od dalších tlup – už dříve se totiž ukázalo, že chování primátů je silně ovlivněné podmínkami, kde žijí. Je tedy možné, že se chování liší mezi jednotlivými společenstvy a poddruhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 8 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 11 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 11 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 13 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.