Evoluce

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Při náročném experimentu vědci umístili mech na vnější stranu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Když ho po devíti měsících vrátili na Zemi, očekávali, že budou studovat, jakým způsobem zahynul. Jenže drtivá většina spor bez problémů přežila, a dokonce se dokázala rozmnožovat.

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.

Drobné druhy pavouků v tropických pralesích si vyvinuly zajímavou evoluční strategii: místo, aby se členovci před nepřáteli skrývali, vytvářejí falešné cíle vypadající jako jejich tělíčka.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ocenění dostal za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní vědeckou scénu. Mezi další oceněné letošního ročníku patří například hematolog Marek Mráz nebo chemik Martin Volek.

Lidé druhu Homo sapiens jsou mistry rychlé evoluce, ukazuje nový výzkum vědců z University College v Londýně. Podle něj si člověk vyvinul svůj charakteristický velký mozek a plochý obličej překvapivě rychlým tempem ve srovnání s jinými lidoopy.

Výkyvy teplot a dostupnosti potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelný přísun potravy růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na překvapivý jev upozornil nový výzkum Ústavu biologie obratlovců ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Oranžový členovec žijící na ostrovech u pobřeží Afriky je navenek typickým zástupcem svého řádu. Ale pohled do jeho genetických „útrob“ vědcům prozradil, že se jedná o živoucí hádanku.

Zatímco většina netopýrů se živí hmyzem, netopýr obrovský si nejraději pochutnává na drobných ptácích, jako jsou například červenky. Vědci teď poprvé prokázali, jak je loví.

Nová analýza prastaré lebky zpochybňuje dosavadní úvahy o původu lidského druhu. Pokud se potvrdí, znamenalo by to, že vznikl výrazně dříve, než ukazovaly doposud dostupné důkazy.

O amazonském deštném pralese se často mluví jako o „zelených plících planety“. Je to ale zkreslení: většinu kyslíku totiž tvoří organismy v oceánech, ne stromy. Vědce proto zajímá, jak reagují na rychlé změny klimatu, které se v současnosti odehrávají. Nový výzkum odhaluje, že některé druhy budou mít problémy.

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců testoval na patnácti tisících umělých můrách, jestli je účinnější výstražné zbarvení, nebo maskování. Ukázalo se, že neexistuje jediná účinná strategie – rozhodují podmínky prostředí, složení společenstva a chování predátorů.

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Nenápadné jednobuněčné řasy jsou mnohem mrštnější a rychlejší, a to i v podmínkách, které by teoreticky měly jejich pohybu spíše bránit. Podle nové studie jsou výsledky zajímavé i kvůli pochopení možností mimozemského života.

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Rostliny snášejí zásahy do chromozomů ještě lépe, než naznačovaly dosavadní poznatky. Popsal to mezinárodní výzkum, ve kterém měli důležitou roli i čeští vědci. Tato tolerance znamená naději pro budoucí úpravy plodin, které by mohly urychlit jejich evoluci směrem výhodným pro člověka.

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.