Největší netopýr Evropy loví i žere ptáky v letu

Zatímco většina netopýrů se živí hmyzem, netopýr obrovský si nejraději pochutnává na drobných ptácích, jako jsou například červenky. Vědci teď poprvé prokázali, jak je loví.

Nad jihomoravskými vinicemi se občas v noci mihne velký stín. Jeho křídla mají rozpětí téměř půl metru, přesto je zcela tichý. A také nebezpečně rychlý. Kdyby se jeho silueta mihla před kotoučem úplňku, viděli by pozorovatelé scénu jako z filmů o Batmanovi:

Je to netopýr obrovský, největší z netopýrů, kteří žijí v Evropě. Na české území zavítá jen výjimečně, nejčastěji se objevuje na Pyrenejském poloostrově, ale také na Balkáně a v Turecku. Je kromě své velikosti výjimečný i v jiném ohledu: netopýři jsou sice predátoři, ale živí se hlavně hmyzem. Ne tak netopýr obrovský. Ten je vybavený mohutnými tesáky, jež na první pohled naznačují, že nejsou určené na lov much a motýlů, ale něčeho mnohem většího.

Dobře se ví, že zabíjí drobné ptáky, kteří sedí na hnízdech. Ale už téměř čtvrt století existuje i hypotéza, že by mohl být schopný lovit ptáčky i v letu, a to zřejmě hlavně vysoko nad zemí, kde to lidé nemohou pozorovat. Teď mezinárodní výzkum přinesl důkazy, že je to pravda. A vědci dokonce prokázali, že netopýři svou kořist sežerou, aniž by s ní přistáli na zemi.

Nebezpečí na nebi

Ptačí migrace je dobou, kdy se obloha zaplní hejny opeřených tvorů, kteří míří za pro ně vhodným ročním obdobím. A vždy, když je takhle k dispozici dost jídla, najdou se i predátoři. Na tažné ptáky útočí nejčastěji dravci, kteří se orientují hlavně zrakem, proto před nimi unikají do noci – kdy lovci přicházejí o svou nejsilnější schopnost.

Evoluce ale zařídila, aby vznikly druhy, které dokáží lovit i v noci. Typickými nočními lovci jsou sovy, ale teď si mohou vědci na seznam připsat další druh, netopýra obrovského.

Jak pozorovat nezpozorovatelné

Že tito predátoři loví vysoko nad zemí, biologové předpokládali už dříve, ale chyběly jim důkazy: studovat v noci, co se děje kilometr nad zemí, bylo až donedávna nemožné. Na řešení přišli experti z dánské Aarhuské univerzity. Ti nejprve odchytili dva tyto tvory a na záda jim nasadili malé batůžky, jež je neomezovaly v pohybu, ale zachycují vše, co v temnotě dělají.

Naměřená data ukazují, že netopýři opravdu létají až kilometr nad zem, kde pomocí echolokace hledají dostatečně drobné ptáky, které pak loví. Mají při tom zásadní výhodu: některé druhy hmyzu si vyvinuly schopnost vnímat echolokační signály netopýrů, takže jejich přítomnost odhalí – tento trik ale ptákům chybí. Netopýři jsou pro ně proto zcela neviditelní, a ti jsou tak v lovu zřejmě výjimečně úspěšní.

Letecké souboje v temnotě

Data z biologických záznamníků ukazují, že netopýři pronásledovali svou kořist strmými, zběsilými nálety shora dolů, podobně jako to dělají stíhačky v leteckých soubojích. Takové pronásledování bylo typické tím, že netopýr přibližně ztrojnásobil svou rychlost, začal rychleji mávat křídly a vydával útočné zvukové signály.

Nejdelší takové pronásledování trvalo téměř tři minuty. Vědce ale ještě víc překvapilo, co nastalo potom. Netopýr totiž dál pokračoval v letu, ale nevrátil se už nahoru, zůstal níž nad zemí. A vydával po dobu 23 minut zvuky žvýkání.

Netopýři podle autorů studie, kterou vydali v odborném časopise Science, zabíjejí ptáky kousnutím a poté jim ukousnou křídla – pravděpodobně aby snížili jejich váhu i odpor vzduchu. Vědci sice nepozorovali přímo to, jak probíhala konzumace, ale domnívají se, že netopýři si vytvoří z membrány mezi zadníma nohama jakousi kapsu, do níž si ptačí tělíčko (už bez křídel) vloží a pak ho ukusují.

„Víme, že zpěvní ptáci provádějí divoké úhybné manévry, aby unikli během dne predátorům, jako jsou jestřábi – a zdá se, že stejnou taktiku používají i proti netopýrům v noci,“ komentovala výsledky docentka Laura Stidsholtová z katedry biologie na Aarhuské univerzitě, která výzkum vedla. „Je fascinující, že netopýři jsou schopni je nejen chytit, ale také zabít a sníst za letu. Takový pták váží asi polovinu toho, co netopýr sám – bylo by to, jako kdybych já chytila a snědla 35kilové zvíře při svém ranním běhu,“ dodává.

Tento objev má podle jeho autorů důležité důsledky pro ochranu přírody. „Porozumění ekologii a loveckému chování netopýra obrovského je nezbytné pro navržení účinných strategií ochrany a managementu,“ doplňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 6 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.