Netopýři

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.

Zatímco většina netopýrů se živí hmyzem, netopýr obrovský si nejraději pochutnává na drobných ptácích, jako jsou například červenky. Vědci teď poprvé prokázali, jak je loví.

Chrání zebří pruhy na kravách před bodavým hmyzem? Zlepšuje opilost schopnost mluvit cizími jazyky? To jsou otázky, které si lidé pokládají nejen v nočních hodinách v restaucraci, ale překvapivě je také zkoumá věda. A právě takové bizarní výzkumy oceňují humoristické Ig Nobelovy cen (Ig Nobel Prize), jejichž výsledky za rok 2025 byly vyhlášené v noci na pátek.

Radary nesledují jen počasí, ale také hejna ptáků a roje hmyzu. Díky technologickému pokroku výsledky těchto výzkumů pomáhají energetickým společnostem, ochraně přírody nebo bezpečnosti leteckého provozu.

Dopad větrných elektráren na populace ptačích druhů je sice poměrně malý, ale existuje. Věda hledá řešení, který by ho mohlo ještě snížit. S jedním přišli čeští ornitologové.

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.

Po zhruba devíti letech se v Česku opět objevila vzteklina u netopýra. Státní veterinární správa ČR (SVS) ji odhalila u netopýra, který při odchytu pokousal zoologa v Ostravě, napsal server Tn.cz. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale serveru řekl, že kvůli nakaženému netopýrovi Česko nepřijde o status země bez vztekliny, který si drží už dvacet let.

U několika druhů savců prokazatelně kojí mláďata samci. Vědci, kteří tento fenomén studovali, přišli s novou hypotézou, proč je samčí kojení tak výjimečné.

Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry a vrápence. V patnácti lokalitách národního parku Podyjí a jeho blízkém okolí napočítali 631 jedinců. Zhruba polovinu z celkového počtu tvořil vrápenec malý, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. Mezi další druhy patřil například netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší či netopýr brvitý. Vědci je sčítají v Podyjí již řadu let, přičemž se zaměřují na opuštěné objekty či přírodní podzemní prostory. I přes druhovou pestrost, jež se v lokalitě vyskytuje, se nejedná o velký počet zimujících jedinců.

Virus nipah vědci odhalili teprve před čtvrtstoletím, od té doby se objevují jeho ohniska v Asii pravidelně. Nové výzkumy ukazují, jaký má potenciál vyvolávat větší epidemie, nebo se dokonce šířit pandemicky.

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

Letošní rok je v netopýřích invazích do lidských obydlí podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) extrémní. Záchranné stanice přijaly už přes tři tisíce jedinců, z toho více než patnáct set jen v srpnu. Ochránci přírody nabádají veřejnost, aby dodržovala preventivní opatření: na noc zavírat okna nebo do nich instalovat sítě proti hmyzu.

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

Výzkumníci z University of the West of England dokázali, že hudební festivaly mají negativní dopad na aktivitu netopýrů. S přibývajícím množstvím produkcí vyzývají organizátory k větší koordinaci míst konání, aby se zamezilo trvalému narušení životů létajících savců.

Spočítat statisíce rychlých zvířat, která víří na noční obloze, je nad lidské síly, zjistili po letech marných pokusů vědci. Teď ale na tento úkol nasadili umělou inteligenci, a to s pozoruhodným úspěchem.

Po celá tisíciletí se netopýří viry vyskytovaly v lesích západní Afriky, Indie, Jižní Ameriky a dalších částí světa. Byly tam ale vzdálené od lidí, takže pro lidstvo nepředstavovaly velkou hrozbu. Podle nové analýzy dat agentury Reuters už tomu tak není.

Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.

Lidé se v současné době setkávají s netopýry tak často, že se dostanou do kontaktu i s jejich viry a mnohdy se jimi také nakazí. Vědci v nové studii uvádějí, že nejrizikovější oblastí kontaktu je jihovýchodní Asie, a poprvé vyčíslují, že ročně může jít až o čtyři sta tisíc případů - jen s tím rozdílem, že přenášené koronaviry nejsou tak snadno adaptovatelné na člověka, jako je SARS-CoV-2.