Netopýři

Po zhruba devíti letech se v Česku opět objevila vzteklina u netopýra. Státní veterinární správa ČR (SVS) ji odhalila u netopýra, který při odchytu pokousal zoologa v Ostravě, napsal server Tn.cz. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale serveru řekl, že kvůli nakaženému netopýrovi Česko nepřijde o status země bez vztekliny, který si drží už dvacet let.

U několika druhů savců prokazatelně kojí mláďata samci. Vědci, kteří tento fenomén studovali, přišli s novou hypotézou, proč je samčí kojení tak výjimečné.

Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry a vrápence. V patnácti lokalitách národního parku Podyjí a jeho blízkém okolí napočítali 631 jedinců. Zhruba polovinu z celkového počtu tvořil vrápenec malý, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. Mezi další druhy patřil například netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší či netopýr brvitý. Vědci je sčítají v Podyjí již řadu let, přičemž se zaměřují na opuštěné objekty či přírodní podzemní prostory. I přes druhovou pestrost, jež se v lokalitě vyskytuje, se nejedná o velký počet zimujících jedinců.

Virus nipah vědci odhalili teprve před čtvrtstoletím, od té doby se objevují jeho ohniska v Asii pravidelně. Nové výzkumy ukazují, jaký má potenciál vyvolávat větší epidemie, nebo se dokonce šířit pandemicky.

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

Letošní rok je v netopýřích invazích do lidských obydlí podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) extrémní. Záchranné stanice přijaly už přes tři tisíce jedinců, z toho více než patnáct set jen v srpnu. Ochránci přírody nabádají veřejnost, aby dodržovala preventivní opatření: na noc zavírat okna nebo do nich instalovat sítě proti hmyzu.

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

Výzkumníci z University of the West of England dokázali, že hudební festivaly mají negativní dopad na aktivitu netopýrů. S přibývajícím množstvím produkcí vyzývají organizátory k větší koordinaci míst konání, aby se zamezilo trvalému narušení životů létajících savců.

Spočítat statisíce rychlých zvířat, která víří na noční obloze, je nad lidské síly, zjistili po letech marných pokusů vědci. Teď ale na tento úkol nasadili umělou inteligenci, a to s pozoruhodným úspěchem.

Po celá tisíciletí se netopýří viry vyskytovaly v lesích západní Afriky, Indie, Jižní Ameriky a dalších částí světa. Byly tam ale vzdálené od lidí, takže pro lidstvo nepředstavovaly velkou hrozbu. Podle nové analýzy dat agentury Reuters už tomu tak není.

Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.

Lidé se v současné době setkávají s netopýry tak často, že se dostanou do kontaktu i s jejich viry a mnohdy se jimi také nakazí. Vědci v nové studii uvádějí, že nejrizikovější oblastí kontaktu je jihovýchodní Asie, a poprvé vyčíslují, že ročně může jít až o čtyři sta tisíc případů - jen s tím rozdílem, že přenášené koronaviry nejsou tak snadno adaptovatelné na člověka, jako je SARS-CoV-2.

Počet netopýrů zimujících v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu během posledních desetiletí výrazně vzrostl. Vyplývá to z dlouholetého průzkumu loni zesnulého zoologa Jana Zimy. Nárůst souvisí především se zákazem používání insekticidu DDT a lepší ochranou netopýrů na zimovištích, uvedla Akademie věd ČR v tiskové zprávě. Zimova data zveřejnili vědci z Ústavu biologie obratlovců v odborném časopisu Frontiers in Zoology.

„Netopýří jeskyně“ v národním parku Sai Yok západně od Bangkoku nabízí možnost odchytu mnoha druhů netopýrů. Právě tady se thajští vědci snaží u létajících savců najít pravého původce koronavirových onemocnění. Ve spojitosti s onemocněním covid-19 se vědci zaměřili na výzkum netopýrů z čeledi vrápencovitých. Už v roce 2010 během analýz trusu u nich badatelé objevili téměř stoprocentní shodu ve stejných indikátorech, které u člověka prokázaly nákazu onemocněním SARS. Covid-19 i SARS spadají do podobné větve koronavirových onemocnění. Vědci se domnívají, že by podobným způsobem mohli nalézt i pravého původce covidu-19.

Wuchanský koronavirus je nejspíš spojený s netopýry – existuje vážné podezření, že právě od nich se mohl přenést na člověka. Netopýři jsou ale zdrojem mnohem více chorob, a to i těch nejnebezpečnějších, které mají úmrtnost až 90 procent.

Nový druh koronaviru, který v čínském Wu-chanu připravil o život již nejméně 17 lidí, se podle genetické analýzy na člověka zřejmě dostal z plazů, kteří se jím zase nakazili od netopýrů.