Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.
Že netopýři skvěle odolávají všem známým virům, se dobře ví už řadu let. Teprve nedávno ale vědci vysvětlili, jak je to možné. Nově jiní výzkumníci přišli na kloub ještě větší záhadě, a sice proč se u těchto zvířat nevyskytuje rakovina. S odpovědí spojili rovnou i úvahu, jak toho využít pro lidské zdraví.
Netopýři jsou mezi savci nejlepšími letci, na tento druh pohybu jsou zdaleka nejvíc evolučně specializovaní. Díky desítkám milionů let, které strávili adaptací, se u nich vyvinuly jedinečné vlastnosti, které by jim jiní savci záviděli – kdyby takového pocitu byli schopni. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Genome Biology and Evolution, prokázala, že za odolnost proti rakovině může právě zběsilá rychlost evoluce těchto letců.
Vědci ve výzkumu analyzovali genetickou informaci dvou druhů netopýrů a několika druhů savců, kteří jsou naopak rakovinou napadáni často. Pátrali v jejich DNA po místech, která by mohla být spojená s výjimečnou zranitelností, nebo naopak odolností vůči zhoubnému bujení. Výsledky si pak ověřili na myších, které jsou geneticky netopýrům docela podobné, ale mnohem lépe se chovají v laboratořích.
Rapidní adaptace
Oba zkoumané netopýří druhy projevují podobnou odolnost vůči rakovině a také analýza ukázala, že v tomto ohledu sdílejí obdobnou genetickou informaci. Vědci u nich našli genetickou adaptaci v šesti proteinech, jež jsou spojené s opravou DNA. Právě poruchy v kódování této kyseliny jsou přitom častou příčinou vzniku nádorů. U netopýrů se povedlo najít i dalších 46 proteinů, které jsou nějak s rakovinou spojené a s nejvyšší pravděpodobností ji umí potlačovat.
Jak změny vznikly, není zatím úplně jasné, ale souvisejí s rapidní rychlostí genetické adaptace těchto tvorů.
Celkově se podařilo prokázat, že oproti jiným savčím druhům je DNA netopýrů asi dvakrát bohatší na geny spojené s odolností vůči rakovině. „Našli jsme výjimečnou novou adaptaci v protirakovinových i protivirových genech,“ poznamenal hlavní autor práce Armin Scheben. „Výsledky jsou prvním krokem k tomu, abychom dokázali jedinečné vlastnosti netopýrů přeměnit v něco, co dokážeme využít u témat, jako jsou stárnutí nebo léčba nemocí spojených s bujením buněk,“ doplnil.
Nedá se ale očekávat, že by se v lékárnách nějaké léky vycházející z tohoto objevu objevily už za pár let. Jednalo se o primární výzkum, který se bude ještě řadu let doplňovat a vylepšovat. Teprve pak se může začít hledat možné využití v praxi a další roky pak může trvat hledání terapií.
