Nejrychlejším letcem světa už není pták. Vítězem je brazilský netopýr

Nejrychlejším létajícím zvířetem na Zemi již není rorýs. Němečtí biologové měřili, jak rychle se dokáží vzduchem prohánět brazilští netopýři a u jednoho druhu naměřili zcela rekordní údaje.

Jak rychle létá nejrychlejší pták? Je otázkou, jak se to měří. Pokud se počítá absolutní rychlost, pak je jednoznačným vítězem sokol stěhovaný. Ten ale tuto rychlost vyvine při volném pádu, během něhož se řítí z výšky na svou kořist. Pokud by šlo o opravdový let, tak by ho porazil rorýs obecný, který žije i u nás. Jenže nový výzkum prokázal, že ptáky v rychlosti překonávají savci.

Mezinárodní výzkum, na němž spolupracovali biologové z německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii s americkými kolegy, sledoval brazilské netopýry tadaridy guánové. Podle výsledků výzkumu se tito okřídlení savci pohybují vzduchem rychlostí až 160 kilometrů za hodinu – přitom rorýsi vyvinou maximální rychlost „jen“ 110 kilometrů za hodinu.

Této extrémní rychlosti dosahují netopýři díky kombinaci několika faktorů: mají výjimečně aerodynamický tvar těla a dlouhá štíhlá křídla.

Smysl pro člověka

Pro vědce je už staletí vzorem pro zkoumání létání ptačí tělo. Ptáci jsou z pohledu vědy nejlépe adaptovanými tvory pro život ve vzduchu – v mnoha faktorech i pro techniku stále nedosažitelným vzorem. Například nejlepší letadla potřebují ke vzlétnutí rychlost asi 300 kilometrů za hodinu, ptákům stačí zlomek takové rychlosti. Může za to především aerodynamický tvar jejich těla a to, jak lehcí jsou.

Netopýři nebyli pro vědu po dlouhá desetiletí tak zajímaví: kvůli struktuře křídel jsou většinou pomalejší a méně obratní letci. Ukazuje se však, že to není tak jednoduché – někteří netopýři mohou v leteckých schopnostech snadno soupeřit s těmi nejobratnějšími ptáky. Obecně platí, že tvorové s dlouhými štíhlými křídly jsou rychlejšími letci – a tak si biologové vybrali pro výzkum právě tadaridu guánovou, která má tento profil křídel.

Objev byl překvapením i pro samotné vědce. „Zpočátku jsme naměřeným údajům ani nevěřili, ale všechna další měření potvrzovala totéž. Samice tadarid létaly rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu, což představuje nový rekord v rychlosti horizontálního letu,“ uvedl Kamran Safi, který se na výzkumu podílel.

Vědci získali údaje o rychlosti netopýrů z miniaturních půlgramových vysílaček, které měla zvířata na zádech. Byly tam přilepené lepidlem, které se po dvou až čtyřech dnech odlepilo a přístroj odpadl. Vědci pak řešili i možnosti, zda nemůže být extrémně rychlý let netopýrů způsobený nějakými vnějšími vlivy – ale nic se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.