Nejrychlejším letcem světa už není pták. Vítězem je brazilský netopýr

Nejrychlejším létajícím zvířetem na Zemi již není rorýs. Němečtí biologové měřili, jak rychle se dokáží vzduchem prohánět brazilští netopýři a u jednoho druhu naměřili zcela rekordní údaje.

Jak rychle létá nejrychlejší pták? Je otázkou, jak se to měří. Pokud se počítá absolutní rychlost, pak je jednoznačným vítězem sokol stěhovaný. Ten ale tuto rychlost vyvine při volném pádu, během něhož se řítí z výšky na svou kořist. Pokud by šlo o opravdový let, tak by ho porazil rorýs obecný, který žije i u nás. Jenže nový výzkum prokázal, že ptáky v rychlosti překonávají savci.

Mezinárodní výzkum, na němž spolupracovali biologové z německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii s americkými kolegy, sledoval brazilské netopýry tadaridy guánové. Podle výsledků výzkumu se tito okřídlení savci pohybují vzduchem rychlostí až 160 kilometrů za hodinu – přitom rorýsi vyvinou maximální rychlost „jen“ 110 kilometrů za hodinu.

Této extrémní rychlosti dosahují netopýři díky kombinaci několika faktorů: mají výjimečně aerodynamický tvar těla a dlouhá štíhlá křídla.

Smysl pro člověka

Pro vědce je už staletí vzorem pro zkoumání létání ptačí tělo. Ptáci jsou z pohledu vědy nejlépe adaptovanými tvory pro život ve vzduchu – v mnoha faktorech i pro techniku stále nedosažitelným vzorem. Například nejlepší letadla potřebují ke vzlétnutí rychlost asi 300 kilometrů za hodinu, ptákům stačí zlomek takové rychlosti. Může za to především aerodynamický tvar jejich těla a to, jak lehcí jsou.

Netopýři nebyli pro vědu po dlouhá desetiletí tak zajímaví: kvůli struktuře křídel jsou většinou pomalejší a méně obratní letci. Ukazuje se však, že to není tak jednoduché – někteří netopýři mohou v leteckých schopnostech snadno soupeřit s těmi nejobratnějšími ptáky. Obecně platí, že tvorové s dlouhými štíhlými křídly jsou rychlejšími letci – a tak si biologové vybrali pro výzkum právě tadaridu guánovou, která má tento profil křídel.

Objev byl překvapením i pro samotné vědce. „Zpočátku jsme naměřeným údajům ani nevěřili, ale všechna další měření potvrzovala totéž. Samice tadarid létaly rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu, což představuje nový rekord v rychlosti horizontálního letu,“ uvedl Kamran Safi, který se na výzkumu podílel.

Vědci získali údaje o rychlosti netopýrů z miniaturních půlgramových vysílaček, které měla zvířata na zádech. Byly tam přilepené lepidlem, které se po dvou až čtyřech dnech odlepilo a přístroj odpadl. Vědci pak řešili i možnosti, zda nemůže být extrémně rychlý let netopýrů způsobený nějakými vnějšími vlivy – ale nic se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...