Nejrychlejším letcem světa už není pták. Vítězem je brazilský netopýr

Nejrychlejším létajícím zvířetem na Zemi již není rorýs. Němečtí biologové měřili, jak rychle se dokáží vzduchem prohánět brazilští netopýři a u jednoho druhu naměřili zcela rekordní údaje.

Jak rychle létá nejrychlejší pták? Je otázkou, jak se to měří. Pokud se počítá absolutní rychlost, pak je jednoznačným vítězem sokol stěhovaný. Ten ale tuto rychlost vyvine při volném pádu, během něhož se řítí z výšky na svou kořist. Pokud by šlo o opravdový let, tak by ho porazil rorýs obecný, který žije i u nás. Jenže nový výzkum prokázal, že ptáky v rychlosti překonávají savci.

Mezinárodní výzkum, na němž spolupracovali biologové z německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii s americkými kolegy, sledoval brazilské netopýry tadaridy guánové. Podle výsledků výzkumu se tito okřídlení savci pohybují vzduchem rychlostí až 160 kilometrů za hodinu – přitom rorýsi vyvinou maximální rychlost „jen“ 110 kilometrů za hodinu.

Této extrémní rychlosti dosahují netopýři díky kombinaci několika faktorů: mají výjimečně aerodynamický tvar těla a dlouhá štíhlá křídla.

Smysl pro člověka

Pro vědce je už staletí vzorem pro zkoumání létání ptačí tělo. Ptáci jsou z pohledu vědy nejlépe adaptovanými tvory pro život ve vzduchu – v mnoha faktorech i pro techniku stále nedosažitelným vzorem. Například nejlepší letadla potřebují ke vzlétnutí rychlost asi 300 kilometrů za hodinu, ptákům stačí zlomek takové rychlosti. Může za to především aerodynamický tvar jejich těla a to, jak lehcí jsou.

Netopýři nebyli pro vědu po dlouhá desetiletí tak zajímaví: kvůli struktuře křídel jsou většinou pomalejší a méně obratní letci. Ukazuje se však, že to není tak jednoduché – někteří netopýři mohou v leteckých schopnostech snadno soupeřit s těmi nejobratnějšími ptáky. Obecně platí, že tvorové s dlouhými štíhlými křídly jsou rychlejšími letci – a tak si biologové vybrali pro výzkum právě tadaridu guánovou, která má tento profil křídel.

Objev byl překvapením i pro samotné vědce. „Zpočátku jsme naměřeným údajům ani nevěřili, ale všechna další měření potvrzovala totéž. Samice tadarid létaly rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu, což představuje nový rekord v rychlosti horizontálního letu,“ uvedl Kamran Safi, který se na výzkumu podílel.

Vědci získali údaje o rychlosti netopýrů z miniaturních půlgramových vysílaček, které měla zvířata na zádech. Byly tam přilepené lepidlem, které se po dvou až čtyřech dnech odlepilo a přístroj odpadl. Vědci pak řešili i možnosti, zda nemůže být extrémně rychlý let netopýrů způsobený nějakými vnějšími vlivy – ale nic se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
před 8 hhodinami

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
před 8 hhodinami

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
před 12 hhodinami

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 13 hhodinami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
před 17 hhodinami

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
21. 7. 2025

Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.
21. 7. 2025

USA mohou přijít o observatoře na měření oxidu uhličitého, Trump s nimi nepočítá

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.
21. 7. 2025
Načítání...