Nejrychlejším letcem světa už není pták. Vítězem je brazilský netopýr

Nejrychlejším létajícím zvířetem na Zemi již není rorýs. Němečtí biologové měřili, jak rychle se dokáží vzduchem prohánět brazilští netopýři a u jednoho druhu naměřili zcela rekordní údaje.

Jak rychle létá nejrychlejší pták? Je otázkou, jak se to měří. Pokud se počítá absolutní rychlost, pak je jednoznačným vítězem sokol stěhovaný. Ten ale tuto rychlost vyvine při volném pádu, během něhož se řítí z výšky na svou kořist. Pokud by šlo o opravdový let, tak by ho porazil rorýs obecný, který žije i u nás. Jenže nový výzkum prokázal, že ptáky v rychlosti překonávají savci.

Mezinárodní výzkum, na němž spolupracovali biologové z německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii s americkými kolegy, sledoval brazilské netopýry tadaridy guánové. Podle výsledků výzkumu se tito okřídlení savci pohybují vzduchem rychlostí až 160 kilometrů za hodinu – přitom rorýsi vyvinou maximální rychlost „jen“ 110 kilometrů za hodinu.

Této extrémní rychlosti dosahují netopýři díky kombinaci několika faktorů: mají výjimečně aerodynamický tvar těla a dlouhá štíhlá křídla.

Smysl pro člověka

Pro vědce je už staletí vzorem pro zkoumání létání ptačí tělo. Ptáci jsou z pohledu vědy nejlépe adaptovanými tvory pro život ve vzduchu – v mnoha faktorech i pro techniku stále nedosažitelným vzorem. Například nejlepší letadla potřebují ke vzlétnutí rychlost asi 300 kilometrů za hodinu, ptákům stačí zlomek takové rychlosti. Může za to především aerodynamický tvar jejich těla a to, jak lehcí jsou.

Netopýři nebyli pro vědu po dlouhá desetiletí tak zajímaví: kvůli struktuře křídel jsou většinou pomalejší a méně obratní letci. Ukazuje se však, že to není tak jednoduché – někteří netopýři mohou v leteckých schopnostech snadno soupeřit s těmi nejobratnějšími ptáky. Obecně platí, že tvorové s dlouhými štíhlými křídly jsou rychlejšími letci – a tak si biologové vybrali pro výzkum právě tadaridu guánovou, která má tento profil křídel.

Objev byl překvapením i pro samotné vědce. „Zpočátku jsme naměřeným údajům ani nevěřili, ale všechna další měření potvrzovala totéž. Samice tadarid létaly rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu, což představuje nový rekord v rychlosti horizontálního letu,“ uvedl Kamran Safi, který se na výzkumu podílel.

Vědci získali údaje o rychlosti netopýrů z miniaturních půlgramových vysílaček, které měla zvířata na zádech. Byly tam přilepené lepidlem, které se po dvou až čtyřech dnech odlepilo a přístroj odpadl. Vědci pak řešili i možnosti, zda nemůže být extrémně rychlý let netopýrů způsobený nějakými vnějšími vlivy – ale nic se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 4 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 5 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 6 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
před 22 hhodinami

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...