Biologie

Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Nové poznatky přinesla studie českých vědců. Rozsáhlý výzkum zahrnoval genetické vzorky více než osmi tisíc myší. Jeho výsledky posouvají dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a nabízejí možnost nově nahlédnout na vzájemné působení lidí a zvířat.

Bakterie se v lidských ústech rozmnožují raketovou rychlostí. Vytvářejí jakési ježky, pomocí nichž se pak šíří další druhy mikroorganismů. Dohromady tak vzniká bohatý a pro člověka nebezpečný zubní plak.

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Udělali to na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města, na jehož území nové druhy sinic objevili.

Hurikán Maria zasáhl roku 2017 Portoriko a také ostrov Cayo Santiago. Kromě obrovských materiálních škod také zcela proměnil společnost, jež na tomto ostrově žila. Obyvatelům Cayo Santiago se začalo vyplácet více sdílet zdroje, více prosperovali ti tolerantnější a to změnilo sociální strukturu společnosti. Nikoliv ale lidské, nýbrž opičí. Změny se odehrály v populaci makaků rhesus.

Hroch je považovaný za pomalé a neobratné zvíře. Nový výzkum ale ukázal, že věda běžecké schopnosti těchto velkých tlustokožců výrazně podcenila.

Vědci zřejmě podcenili množství sexuálního chování mezi dvěma samci nebo dvěma samicemi. Podle nové studie sice na homosexuální projevy narazili mnohokrát, ale příliš se jim nevěnovali.

Tým vědců z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity odhalil, jak se bakterie adaptují na nové zdroje uhlíku a energie. Vyvinul účinný postup, který umožňuje proces urychlit a využít v moderních biotechnologiích při produkci užitečných látek.

Lidé se snaží na klimatickou krizi adaptovat. Proti stoupajícím teplotám v bohatších zemích upravují své bydlení třeba pomocí klimatizací nebo kvalitnější izolací. V chudších zemích taková adaptace není možná. A podobně jsou na tom podle nové studie i čmeláci, jimž se přehřívají jejich hnízda.

Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila.

Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.

Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.

Samičky skokana hnědého mají několik strategií, jak se vyhnout nechtěné pozornosti samců, kteří se chtějí pářit. Jednou z nich je i strnulá poloha s nataženýma nohama, kdy předstírají smrt. Jindy zase imitují samčí kvákání, aby odvrátily pozornost příliš mnoha protějšků. Vyplývá to z vědecké studie otištěné v časopise Royal Society Open Science.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.