TÉMA

Biologie

Past pokroku: Zničení Kachovské přehrady způsobilo Ukrajině nevyčíslitelné škody
Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.
22. 12. 2023Aktualizováno27. 12. 2023, 09:01|Tomáš Karlík
Ohrožena je takřka polovina všech kvetoucích rostlin, varují botanici
Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.
13. 10. 2023|
Samičky žab někdy předstírají smrt, aby se vyhnuly páření. Další se tváří, že jsou samci, ukázala studie
Samičky skokana hnědého mají několik strategií, jak se vyhnout nechtěné pozornosti samců, kteří se chtějí pářit. Jednou z nich je i strnulá poloha s nataženýma nohama, kdy předstírají smrt. Jindy zase imitují samčí kvákání, aby odvrátily pozornost příliš mnoha protějšků. Vyplývá to z vědecké studie otištěné v časopise Royal Society Open Science.
12. 10. 2023|
Doporučujeme
Úbytek ptactva má na lesy bleskový dopad, ukázala česká studie
Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.
12. 9. 2023|
Invazivní druhy způsobí škody téměř 10 bilionů ročně, upozorňuje OSN
Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.
5. 9. 2023|
V Číně objevili fosilii pravěkého členovce. Žil před půl miliardou let a měl tři oči
Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.
30. 8. 2023|
Pravěký leviatan byl možná největší tvor planety. Zřejmě se v oceánech živil jako hyena
Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.
3. 8. 2023|
Ukrajina kvůli zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení ryb, varuje biolog
Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.
4. 7. 2023|
Evoluce ani periodická tabulka prvků. Indie škrtá z učebnic látku, zřejmě kvůli tlaku věřících
Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.
2. 6. 2023|
Doporučujeme
Skotská seniorka necítí bolest. Vědci chtějí genetickou mutaci využít pro vývoj léčiv
Vědci popsali, jak je možné, že skotská seniorka je jedinou známou ženou na světě, která necítí bolest. Popsali, jak funguje její genetická mutace, a doufají, že výsledky jejich výzkumu povedou k novým lékům.
25. 5. 2023|
Líza Dobrodružka porodila trojčata. Ekologové jsou nadšení z naděje pro ďábla
V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.
19. 5. 2023|
Napůl netopýr, napůl těstovina. Expedice našla u Austrálie moře neznámých tvorů
Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.
5. 11. 2022|
Tancování máme v genech. Vědci zjistili, ve kterých
Pohyb v rytmu hudby je zdánlivě velmi snadný a pro většinu lidí zcela přirozený. Neuvědomují si ale, o jak náročnou činnost spojenou s dokonalou koordinací těla, mysli i mozku se jedná. Nový výzkum ukázal, jaké skupiny genů jsou do této aktivity zapojeny –⁠ vysvětluje tím i to, proč existují lidé, kteří nejsou schopni naučit se ani ty nejprostější taneční kroky.
22. 8. 2022|
Unikající nafta, kusy zbraní i trpící delfíni. Válka poznamenává Černé moře
Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.
1. 8. 2022|
Doporučujeme
Vědci nalezli nejstarší fosilii predátora. Vypadal jako pochodeň s chapadly
Britští vědci objevili zkamenělinu stovky milionů let starého živočicha, o kterém se domnívají, že byl nejstarším dosud nalezeným predátorem. Mořského lovce, který svou kořist chytal chapadélky a nejspíš patřil k žahavcům, pojmenovali po britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi.
27. 7. 2022Aktualizováno30. 7. 2022, 15:01|
Želvy dokáží zpomalit své stárnutí, popsali vědci. Chtějí toho využít i pro lidi
Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.
29. 6. 2022|
Paroží má ukázat zdraví a sílu. Bojovat s ním je „evoluční nehoda“, jelenům jde o život
Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k němu používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt – špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.
27. 6. 2022|
Nová mapa založená na CRISPRu spojuje každý lidský gen s jeho funkcí
Kompletně zveřejněná mapa lidského genomu nově neukazuje jen jednotlivé geny, ale i jejich funkce. Podle jejich autorů, kteří využili „genetické nůžky“ CRISPR, by mohla pomoci vědcům napříč obory.
15. 6. 2022|
Dlouhé žirafí krky vznikly v touze po samicích, ne jídle. Jsou účinnou zbraní
Dlouhý žirafí krk byl celá desetiletí jednou z největších záhad evoluce. Biologové přišli s celou řadou hypotéz, které se v různých aspektech značně lišily, ale vždy se shodovaly na tom, že příčinou protáhlého krku byla snaha dosáhnout na listí, které se nacházelo příliš vysoko na stromech. Jenže studie, která vyšla v červnu v odborném žurnálu Science, tuto ideu zpochybnila.
9. 6. 2022|
Klimatická změna ukradne lidem po celém světě desítky hodin spánku, ukázala rozsáhlá studie
Většina výzkumů zabývajících se dopadem klimatických změn na život se zaměřuje na to, jak extrémní počasí ovlivní společnost. Změna klimatu ale může zasáhnout i základní každodenní lidské činnosti, které jsou přitom důležité pro běžný život a jeho kvalitu. Ve studii vydané v časopise One Earth vědci popsali, jak zvyšující se teploty obírají lidstvo o spánek.
23. 5. 2022|
Delfíni poznají kamarády podle chuti jejich moči. O čich je připravila evoluce
Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.
23. 5. 2022|
Vědci popsali, která psí plemena se dožívají nejvyššího věku
Podle nové studie zveřejněné v časopise Scientific Reports mají Jack Russell teriéři a jorkšírští teriéři nejvyšší průměrnou délku života ze všech psích plemen ve Velké Británii. Naopak plemena s nejkratší dobou života jsou francouzští buldočci a mopsi.
29. 4. 2022|
Samci pakřižáků prchají po kopulaci před samicí pomocí katapultáže. Vědci popsali promyšlený mechanismus
Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.
27. 4. 2022|
Vědcům se povedlo omladit kožní buňky o 30 let. Věří, že je to cesta ke zpomalení stárnutí
Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.
8. 4. 2022|