Výkyvy teplot a dostupnosti potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelný přísun potravy růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na překvapivý jev upozornil nový výzkum Ústavu biologie obratlovců ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.
„Bůh nehraje v kostky,“ řekl před sto lety Albert Einstein. Bránil se tak představě o roli náhody ve vesmíru. Jenže náhoda v přírodě opravdu roli hraje – jen je složité ji pozorovat. Teď její roli popsali čeští biologové.
Zatímco dlouhodobý vliv nevyzpytatelných podmínek na evoluci druhů je dobře známý, méně se ví o tom, jak zvířata reagují v krátkodobém horizontu, během života konkrétního jedince. Otázka je stále aktuálnější, protože s postupující klimatickou změnou roste nepředvídatelnost počasí i výkyvy v dostupnosti potravy.
Tým vědců prozkoumal, jak na náhodné změny reagují mláďata čolků horských, což jsou drobní obojživelníci žijící v lesích po celé Evropě, včetně České republiky. V laboratorním experimentu vystavili 120 mláďat různým kombinacím stálých a náhodných teplot i pravidelného a nepravidelného přísunu potravy.
Chaos je nepřítel
„Během několika týdnů jsme sledovali, jak se v závislosti na různých podmínkách mění jejich růst, spotřeba energie v klidu (rychlost standardního metabolismu) a míra pohybové aktivity v novém prostředí,“ uvedl vedoucí studie Lumír Gvoždík z brněnského Ústavu biologie obratlovců.
Nepravidelná dostupnost potravy růst čolků zpomaluje. Zvířata přibírala méně na hmotnosti i na délce. Naopak kolísání teplot vedlo k rychlejšímu prodlužování těla, i když čolci váhově nepřibírali. Náhodnost teplotních podmínek tedy ovlivnila, jak čolci rozdělují energii mezi růst a hmotnost. Průměrně se metabolismus ani chování významně neměnily, ale různí čolci reagovali odlišně na změny teploty.
Variabilita v reakcích může být klíčová pro přežití druhů v době častějších klimatických extrémů. „Je to jako sázet v ruletě na více čísel, abyste zvýšili šanci na výhru. Stejně se chová i populace čolků. Někdo se více hýbe a má rychlejší metabolismus, někdo se pohybuje méně a spotřebovává méně energie. To populaci zajistí, že za nepředvídatelných podmínek alespoň část přežije a bude prosperovat,“ dodal Gvoždík.
