Ústav biologie obratlovců

Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Vědci ze dvou ústavů Akademie věd objevili pro Česko nový savčí druh. Je jím bělozubka tmavá. Drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky se podařilo zachytit loni na podzim. Kdy přesně do tuzemska dorazil, není jasné. Objev představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.

Kolik stojí organismus vyrábět spermie a jak se mění jejich kvalita v průběhu života? Dříve se předpokládalo, že produkce spermií je oproti samičím investicím do vajíček dost nenáročná. V poslední době se ale začalo spekulovat, že náklady spojené s investicemi do spermií mohou být mnohem větší, vědcům ovšem chyběly důkazy. Díky českému výzkumu se to změnilo.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu.

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

V okolí Dobříše na Příbramsku se zhruba po sto letech podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké. Mrtvé zvíře našli místní na cestě u Nového Knína a upozornili na něj Hnutí Duha Olomouc. Genetická analýza Ústavu biologie obratlovců Akademie věd potvrdila, že jde o samce kočky divoké. Informovala o tom Akademie věd.

Mezinárodní vědecký tým čtyři roky zkoumal, jak jsou netopýři promořeni lyssaviry, mezi které patří i smrtelný virus klasické vztekliny. Skupina, jejímž členem je i český vědec Jan Zukal, otestovala 1027 zvířat 25 různých druhů z Bulharska, České republiky, Polska, Slovinska a Ruska. Zjistili, že celkový výskyt lyssavirů je v populacích netopýrů relativně nízký, okolo tří procent. Mezi nejpostiženější patří i v Česku nejhojnější netopýr velký.

Podle v úterý zveřejněného listopadového průzkumu biodiverzity řeky Bečvy po havárii, na kterém se podíleli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy, přežila zářijovou otravu řeky Bečvy část ryb od všech druhů. Do jejích vod by se díky tomu měl postupně vrátit život.

Dva dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců v Etiopii objevil a popsal mezinárodní tým pod vedením českého vědce Josefa Bryji. Oba druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách v takzvané afroalpinské tundře. U obratlovců jsou podle Akademie věd nově objevené druhy výjimečné. Článek o objevu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Asi o třetinu více mláďat než loni vyvedly letos páry kriticky ohrožených sýčků obecných v Česku. V hlavní oblasti výskytu těchto malých sov v severních Čechách napočítali odborníci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd letos 95 mláďat sýčků, což je zatím nejvíc za celou dobu, po kterou ornitologové populaci sledují. Sýčkům se podle expertů dařilo díky přemnožení hrabošů, kteří jsou hlavní potravou mladých ptáků.

Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je pro tuto změnu výběr oblasti vhodné pro jejich život. Ve svých výzkumech genetických procesů zodpovědných za vznik nových druhů na to upozornili vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Dvě jejich studie jsou součástí nového vydání speciálního čísla nejstaršího vědeckého časopisu na světě Philosophical Transactions of the Royal Society.

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii nový typ viru u krys. Jedná se o takzvaný mammarenavirus, savčí vir z rodiny arenavirů. Vědci budou zkoumat, zda je jednovlákenný RNA virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele.

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi samci a samicemi i mezi jednotlivci.

Objev dosud neznámé takzvané „matrjoškové hybridní zóny parazitů“ myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.