Horské gorily mají ve střevech až kilogramy tasemnic. Vůbec jim to ale nevadí, ukázal český výzkum

Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

Vědci zjistili, že vůbec odhalit, že je zvíře infikované, bývá velmi obtížné. Navíc gorily někdy mohou být chybně diagnostikované s jinou infekcí než s tasemnicí. Poznatky o parazitech podle vědců přispívají ke správným rozhodnutím o použití léčiv pro živočichy ve volné přírodě.

„Zjistili jsme, že v podstatě všechny sledované gorily byly infikovány tasemnicemi, a to již ve věku tří měsíců, a u jednoho mláděte byla zjištěna infekce se dvěma odlišnými druhy tasemnic. Z těchto výsledků vyplývá, že pro gorily horské je normální mít tasemnice a zřejmě jim nepůsobí žádné zdravotní problémy, což je zajímavé, protože příbuzný druh tasemnic u koní způsobuje závažné koliky,“ uvedla Barbora Červená z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Pro vědce bylo překvapivým zjištěním, že vzorky byly nepravidelně pozitivní. Tedy pokud bylo zvíře při jednom z testování negativní, nebylo možné úplně vyloučit přítomnost tasemnice. Studie proto upozornila, že pro správnou diagnózu je potřeba odebrat několik vzorků od jednoho jedince s odstupem několika dní.

„V podstatě všechny gorily mají tasemnice, někdy i ve vysokých počtech. Dle kolegů z Gorilla Doctors ze Rwandy, kteří provádí pitvy uhynulých goril, jich někdy ve střevě bývá i neuvěřitelných několik kilogramů, přičemž zvíře vypadá zdravě,“ poznamenala vědkyně.

Gorilí populace rostou

Gorily horské jsou jediným druhem lidoopů, jehož populace narůstá, ale jejich životní prostor zůstává stejný, což může ovlivňovat infekce včetně těch parazitárních, upozornila studie. „Jakékoliv informace o parazitech jsou tedy velmi důležité. Navíc ačkoliv jsou to volně žijící zvířata, většina populace je intenzivně opečovávaná, což zahrnuje i podávání léčiv včetně antiparazitik,“ řekla Červená. Zbytky podaných antiparazitik mohou podle Červené ovlivňovat další živé organismy v okolí, proto je podle vědců důležitá správná diagnóza.

Vědci při výzkumu v letech 2018 až 2019 zkoumali přítomnost tasemnic u 18 gorilích skupin. Odebrali trus od 278 zvířat. Některé vzorky pocházely z nočních hnízd, jiné získávali čerstvé přímo od konkrétních goril. Vědci nacházeli jak dospělé tasemnice, tak i jejich vajíčka, někdy je objevovali na základě DNA.

Doposud vědci popsali zhruba pět tisíc druhů tasemnic, jež parazitují u různých skupin obratlovců. Dospělé tasemnice žijí u hostitele ve střevě, larvy u mezihostitelů se mohou nacházet v různých orgánech. Ve volně žijících populacích primátů obvykle nezpůsobují závažná onemocnění, zatímco u lidí a jiných obratlovců mohou způsobovat například průjem, koliky, bolest břicha, úbytek hmotnosti, zvracení a zácpu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 9 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 11 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 13 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 15 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled