Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
Homo antecessor by se dal s nadsázkou označit za „prvního Evropana“. Šlo totiž zřejmě o jeden z prvních druhů zástupců druhu Homo, který se dostal na tento světadíl. Stalo se to zřejmě někdy v době před 1,2 miliony lety, žil tam asi dalších 400 tisíc let. Právě proto dostal své druhové jméno – antecessor se dá přeložit jako předchůdce nebo předek.
Předpokládá se, že tito lidé byli předchůdci jak moderních lidí Homo sapiens sapiens, tak i neandertálců, existovali krátce předtím, než se obě jmenované větve od sebe oddělily. Vzhledem byli pozoruhodně podobní moderním lidem – měli ploché tváře a vzpřímenou postavu vysokou až 185 centimetrů.
Museli být skvělými lovci, jejich jeskyně jsou totiž plné kostí nejrůznější kořisti, a to včetně tak velkých a silných zvířat, jako byli medvědi, vlci, hyeny, kanci nebo vyhynulí evropští nosorožci. K jejich zálibě v lidském mase se ještě dostaneme.
Hypotéza a nový nález
Většina ostatků zástupců tohoto druhu se našla ve Španělsku, kde jsou spojené s oblastí Atapuerca. A právě tam teď místní archeologové našli kosti dalších čtyřiadvaceti těchto pravěkých lidí. Na šesti z nich, které patřily dospělých jedincům, se našly typické stopy, které mají vědci spojené s kanibalismem. Patří mezi ně hlavně stopy po opracování kostí, aby se lovci dostali k masu, ale i jejich štípání pro získání morku bohatého na živiny.
Je to poprvé, co se podařilo najít dospělé kosti se známkami této pravěké středomořské kulinární tradice. Až doposud se totiž dochovaly jen důkazy o dětských kostech s takovými stopami, některé patřily i dvouletým dětem.
Takových nálezů na druhou stranu bylo tolik, že roku 2011 španělští vědci přišli s hypotézou, že Homo antecessor byl takzvaným exokanibalem. To znamená, že byl specializovaný pojídač lidského masa zástupců jiných skupin. Naznačuje to výběr slabých jedinců, dětí a mladistvých, kteří se dali snadno ukořistit například při loupeživých nájezdech. Podobné chování znají antropologové i od některých lidských kultur.
Mláďata z cizích skupin loví třeba také šimpanzi, kteří si tak hájí své území. Navíc se nenašly žádné důkazy o tom, že by tito pravěcí lidé měli nějaké pohřební rituály, které by jinak teoreticky mohly vysvětlovat stopy po opracování kostí.
Nový objev ale přináší silné argumenty proti hypotéze z roku 2011. Ukazuje totiž, že kanibalismu nebyli nutně vystaveni právě ti nejmladší a nejzranitelnější jedinci. Autoři aktuální studie uvedli, že tyto objevy představují pro naleziště v Atapuerca „bod zlomu“, protože předchozí interpretace byly ovlivněné tím, že se nacházely jenom kostry kojenců a mladých lidí. Kromě kostí dospělých nyní vědci odhalili také obrovské množství kamenných nástrojů a zvířecích ostatků, mezi nimiž byly hyeny, bobři, koně, nosorožci a další zvířata.
Tento objev ukazuje, že se nutně nemuselo jednat o exokanibalismus, ale třeba i o nějaké neznámé formy kanibalismu uvnitř skupiny, například z rituálních nebo náboženských důvodů. Podle vědců lidé Homo antecessor ve španělských jeskyních nežili neustále, vypravovali se do nich jen občas, možná právě kvůli nějakým rituálům.
Co bude dál
Výsledky získané během výzkumu v roce 2026 představují podle archeologů teprve začátek nové etapy výzkumu v této oblasti. Prozkoumání nové lokality už nyní výrazně zvýšilo počet nalezených lidských fosilií a řeklo mnoho o lidech druhu Homo antecessor. Tím se otevřely nové perspektivy pro pochopení biologie, anatomické variability a chování prvních lidských obyvatel evropského kontinentu.
Příští výzkumy budou klíčové pro další rozšiřování této výjimečné sbírky a pro hlubší prozkoumání klíčových aspektů, jako je demografická struktura populace, strategie obživy, sociální vztahy a role, kterou mohl mezi těmito lidskými skupinami před přibližně 850 tisíci lety hrát kanibalismus.
