TÉMA

Antropologie

Vědci popsali rituál prováděný nejméně dvanáct tisíc let

Podle nového výzkumu jsou dvě lehce ohořelé, tukem pokryté tyče objevené v australské jeskyni důkazem pravěkého léčebného rituálu. V nezměněné podobě si ho předávalo víc než pět set generací domorodých obyvatel v průběhu posledních dvanácti tisíc let.
9. 7. 2024|

Pravěcí lidé lovili jeskynní medvědy už před 300 tisíci lety. Vědci popsali, kdy se z loveného stal lovec

Jeskynní medvěd byl pro pravěkého člověka hrozivým nepřítelem. Jenže nový výzkum ukázal, že naši prapředkové dokázali být těmto predátorům i důstojnými protivníky. A zabíjení jim opláceli zabíjením.
1. 6. 2024|

Bonobové jsou agresivnější než šimpanzi, překvapilo antropology

Bonobo je nejbližší příbuzný člověka a až doposud byl chápaný tak trošku jako „hippík“ mezi primáty – většinu konfliktů totiž řeší sexuální aktivitou. Nová studie ale odhalila, že věda jejich agresivitu dost podcenila.
16. 4. 2024|

Neobyčejný kosočtverec může být prvním zobrazením zvířete člověkem, naznačuje studie

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.
3. 4. 2024|

První lidé přišli do Evropy přes Ukrajinu před 1,4 miliony let, dokazuje výzkum vědců

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.
6. 3. 2024Aktualizováno7. 3. 2024, 20:58|

Porucha ADHD možná přinášela evoluční výhodu. Pomáhala prvním lovcům a sběračům, naznačuje studie

Vlastnosti spojené s neurovývojovou poruchou pozornosti známou jako ADHD mohly pomoci pravěkým lidem při shánění potravy. Díky tomu se ADHD udržela v genech až do současnosti, naznačuje britský výzkum.
21. 2. 2024|

První boty mohli lidé nosit už před 150 tisíci lety, naznačuje analýza pravěkých stop

Lidští prapředkové mohli být mnohem zručnější výrazně dříve, než dosud věda předpokládala. Nová analýza starých stop totiž naznačuje, že už v dobách, kdy se druh Homo sapiens teprve evolučně zformoval, nosil zřejmě na nohou ochranu chodidel.
15. 11. 2023|

Vědci popsali zbraň, která v pravěku vnesla rovnost mezi muže a ženy

Nové výzkumy stále častěji naznačují, že ženy lovily v pravěku podobně často a úspěšně jako muži. Ale jak to je možné, když muži měli objektivně větší sílu v horních končetinách, které vrhají zbraň? Britská studie naznačuje, že našla odpověď.
21. 8. 2023|

Lov nebyl vlastní jen mužům, úspěšné v něm byly i ženy. Výzkum narušuje obvyklý mýtus

Jaká byla role pravěkých žen? Nová rozsáhlá studie našla po celém světě důkazy, které poukazují na to, že v mnoha kulturách ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily, někdy dokonce i velkou zvěř, která dříve byla považovaná za ryze mužskou kořist.
6. 7. 2023|

Látro i sáh měly smysl. Nepravidelné míry v něčem předčily i standardní, popsala studie

Schopnost měřit věci je jedním ze základů, na nichž stojí lidské civilizace a kultury. Díky jednotným mírám se dají budovat složité stavby, funguje obchod a vznikla věda. Standardní míry a váhy propojily globální průmysl, technologie, výměnu myšlenek i zboží. Jejich nástup ale přežily i nepravidelné jednotky, odvozené od částí těla. Vědci v nové studii hledali jejich význam a příčinu jejich užívání i dlouho poté, co zdánlivě nebyly potřeba.
7. 6. 2023|

Vědci našli nejstarší pohřebiště na Zemi. Pravěký příbuzný předstihl homo sapiens o sto tisíc let

Paleontologové našli v Jihoafrické republice nejstarší známé pohřebiště na světě. Obsahuje pozůstatky vzdáleného příbuzného člověka, o kterém si dříve mysleli, že není schopný složitějšího kulturního chování.
6. 6. 2023|

Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po poslední době ledové před zhruba 20 tisíci lety výrazně změnila. Prokázal to mezinárodní výzkum, v němž genetici spolu s antropology a archeology prozkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili před 50 až pěti tisíci lety před naším letopočtem. Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, zpracovala i tři případy z Moravy, takže díky ní víme víc o podivném vymizení tamních lovců mamutů.
1. 3. 2023|

Neandertálci sbírali zvířecí artefakty. Vystavovali si je v jeskyních, ukázal výzkum

Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 tisíci lety podobný zvyk jako dnešní lovci – ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové.
30. 1. 2023|

Opravář nábytku vyřešil jednu z největších archeologických záhad. Jeho výzkum zveřejnil prestižní vědecký časopis

Bennett Bacon je starší Londýňan, který se profesionálně věnuje opravování a konzervování nábytku, jeho velkým koníčkem je ale archeologie. Právě v ní také dokázal něco, co překonalo i práci profesionálů: nabídl srozumitelné vysvětlení dosud nejasných značek, které doprovázejí nástěnné malby, a otevřel tím i cestu k pochopení toho, proč pravěcí lidé rozdílnou zvěř vůbec kreslili.
6. 1. 2023|
Doporučujeme

V USA přibývá „anti-archeologie“. Vykopané artefakty se vracejí zpět na místa původu

Jako by se obrátil proud času: archeologické artefakty a ostatky pravěkých lidí míří z amerických muzeí zpátky na místa, kde byly vykopány. Úprava zákonů by tuto praxi, která podle odpůrců z řad odborníků limituje vědecké poznání, měla ještě usnadnit.
6. 12. 2022Aktualizováno10. 12. 2022, 16:09|

Šaman z Francouzské ulice měl nejspíš tmavou pleť a trpěl bolestmi, zjistili antropologové

Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem. Nemoc byla chronická, patrně infekčního nebo metabolického původu. Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským rituálům.
9. 8. 2022|

„Švýcarský“ pazourek kopírovali lidé napříč jižní Afrikou i v Austrálii. Pomáhal řešit řadu problémů

Archeologové a antropologové už řadu let řeší záhadu, která souvisí s odchodem lidí z Afriky před přibližně 60 nebo 70 tisíci lety. Tato migrace byla totiž na rozdíl od všech předchozích pokusů úspěšná. Nová analýza pravěkého nástroje možná přináší odpověď na dosavadní tápání.
13. 6. 2022|

Odborníci vrátili tvář bohaté dívce z doby bronzové. Zdobí ji i repliky jejích šperků

Odborníkům se podařilo rekonstruovat podobu ženy, která žila ve starší době bronzové a její hrob, odkrytý v Mikulovicích u Pardubic, vynikal mimořádně bohatou výbavou. Unikátem je například jantarový náhrdelník se stovkami korálků. Žena se světlou pletí a hnědýma očima ve své době patřila zřejmě k elitě.
24. 5. 2022|

Starověké mexické město prosperovalo díky rovnostářství, prokazují vědci

Američtí vědci v nové studii došli k závěru, že starobylé město Monte Albán na jihu Mexika prosperovalo navzdory své nepříznivé poloze spojené s nedostatkem vody a orné půdy. Archeologové a antropologové se domnívají, že úspěchů dosáhlo díky společenské rovnosti.
22. 3. 2022|

První sociální síť vznikla před 50 tisíci lety v Africe. Byla z pštrosích vajec

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve – přesněji před 50 tisíci lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa. Na rozdíl od svého moderního elektronického protějšku první komunikační síť využívala mnohem jednodušší médium, a to korálky ze skořápek pštrosích vajec.
24. 1. 2022|

Místo lesů pláně. Neandertálci měnili přírodu kolem sebe už před 125 tisíci lety

Lovci a sběrači způsobili už před 125 tisíci lety změnu ekosystémů. Tvrdí to výsledky rozsáhlé mezioborové studie, kterou vedli vědci z Leidenské univerzity. Hlavní příčinou byl fakt, že neandertálci používali oheň k udržování volné krajiny, a tím měli velký vliv na místní prostředí. Studie vyšla v časopise Science Advances.
16. 12. 2021|

Moravští antropologové rekonstruovali podobu středověkých velmožů

Antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek už šest let vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. Posledními dvěma výstupy jsou podoby raně středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Letitou tvorbu, na níž spolupracují i s archeologem Luďkem Galuškou, představili v nové knize „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, kterou vydalo stejnojmenné pracoviště Moravského zemského muzea, pro nějž oba zmínění tvůrci pracují.
15. 12. 2021|

Vědci vystopovali autory záhadných otisků z východní Afriky. Před 3,6 milionu let je tam zanechali hominidé

Paleontologové vysvětlili, komu patřily stopy, jež po sobě před 3,6 milionu let zanechal v dnešní severní Tanzanii doposud neznámý tvor. Ve studii, kterou publikoval odborný časopis Science, vyvrátili předchozí domněnky, že by stopy patřily medvědům. Pomocí moderních metod přišel tým Jeremyho DeSilvy na to, že otisky patří hominidům, kteří experimentovali s chůzí po zadních.
4. 12. 2021|

Babičky mají raději vnoučata než své vlastní děti, naznačuje studie

Babičky mají k vnoučatům silnější vztah než ke svým dětem. Ukazuje to nový výzkum antropologa Jamese Rillinga. Ten přišel na to, že zatímco pro vlastní děti mají prarodičky především pochopení, do emocí svých vnoučat se dokážou lépe vcítit a navázat s nimi přímější citové spojení.
20. 11. 2021|