Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
Člověk se stal tím, kým je, díky dvěma orgánům. Mozek mu dal schopnost vymýšlet originální řešení a ruka mu umožnila je vykonávat. Vědci se pokoušejí popsat vznik tohoto evolučního zázraku už celé desítky let – za tu dobu konstatovali, že nic tak šikovného k provádění jemných úkonů na Zemi příroda nevytvořila.
O evolučním základu této jedinečné schopnosti se dlouho diskutovalo, teď antropologové popsali novou anatomickou stopu: zjistili totiž, že lidské ruce jsou pozoruhodně podobné rukám šimpanzů a goril. To naznačuje, že člověk a tyto dva druhy primátů měli společného předka, který se pohyboval pomocí chůze po kloubech prstů.
Vědci na to přišli, když porovnali zápěstní kosti 55 primátů a homininů, a to jak těch žijících, tak i těch už vymřelých. Antropologové se soustředili na karpální kosti, které jsou velmi drobné, a proto se jen špatně studují. Pomocí trojrozměrného skenování a vylepšené matematické metody ale experti kůstky popsat dokázali.
U dvou z těchto kostiček našli téměř úplnou shodu u lidí a afrických lidoopů. A to vyvolává zásadní otázku: když jsou si ruce tak nesmírně podobné, jak to, že člověk jako jediný si ruku dokázal upravit tak, že její schopnosti mnohonásobně převyšují ty jeho příbuzných?
Podle studie se největší podobnosti projevují u lunátu a triquetra, dvou kostí ve vnitřní části zápěstí. U lidí a afrických lidoopů vypadají téměř identicky. Ale pokud jsou naše zápěstí tak podobná, jak se v našich rukou vyvinuly tak jedinečné schopnosti?
Cesta k lidské ruce byla trnitá
Vědci tvrdí, že k nezbytným změnám docházelo u lidské ruky jen velmi pomalu, krok za krokem. Změny podle autorů studie souvisely hlavně s tím, jak předkové lidí současně přestávali používat horní končetiny k houpání se na stromech a naopak více manipulovali s předměty. Jednotlivé kosti zápěstí se při tom pomalu posunovaly, rozšiřovaly a přeskupovaly.
Velmi zjednodušeně: na počátku byli afričtí předkové člověka podobní dnešním lidoopům, poté přišlo další velmi dlouhé období, kdy jejich potomci nevyužívali přední končetiny ani k pohybu větvemi, ani jemné manipulaci. A nakonec nastalo, poměrně nedávno, období, kdy se ruce staly orgány specializovanými právě na práci s nástroji.
„Současná lidská zápěstní kost je v podstatě zápěstní kostí podobnou té, kterou mají afričtí lidoopi, s odvozenými změnami na radiální straně zápěstí, které se mohly vyvinout v reakci na nedávný selekční tlak směřující k sofistikovaným manipulačním chováním,“ dodávají vědci.
