Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.

Možná jste už někdy slyšeli, že archeologie je věda o kopání v zemi a Turecko je nepříliš moderní země. Oba tyto potenciální předsudky naráz ale vyvrací práce expertů z tamní Univerzity Akdeniz. Ti totiž tento týden představili vlastního robota, který by měl pomoci při archeologickém průzkumu.

Není to navíc klasický, ale podvodní robot, jenž se dokáže potopit až do hloubky několik stovek metrů, kde už mají lidští potápěči zásadní problémy. Může tam potom provádět průzkum míst, která doposud archeologové navštívit nemohli. Kvůli erozi, tektonické aktivitě a dalším vlivům se totiž podél tamního pobřeží vyskytuje spousta oblastí, které se dříve nacházely na souši, ale nyní leží pod hladinou. Navíc u řady starověkých i středověkých přístavů leží stovky vraků obchodních i válečných lodí.

Archeologický specialista

Tento nově představený stroj je dle deníku Hürriyet výsledkem práce tureckých expertů a je specializovaný jen na archeologický výzkum. Měl by vědcům pomáhat hlavně tím, že prodlouží dobu, kterou mohou archeologové strávit pod vodou a také se dostat k památkám ukrytým pod usazeninami na mořském dně.

To je totiž pokryté zbytky všeho, co na něj shora dopadne – rostlinnými, živočišnými a dalšími vrstvami. Ty se postupně rozkládají a dno tak bývá pokryté bahnem, které brání v přístupu k artefaktům. A robot toto zvládne vyřešit. Je totiž vybavený speciálním vysavačem schopným tyto sedimenty odstraňovat.

Vědci stroj předvedli v provincii Antalya u souostroví Üçadalar, kde ho otestovali v reálných podmínkách. Ukázalo se, že robot vybavený vysavačem se ponoří bez problémů do hloubky 300 metrů, umí tam až deset hodin odsávat usazeniny a odnést objevené artefakty stranou, takže se pak dají dopravit bezpečně na hladinu. Teoreticky by měl být schopný ponořit se až do hlubin tří tisíc metrů pod mořem.

Hakan Öniz, vedoucí vykopávkového týmu na Univerzitě Akdeniz, upozornil, že podvodní archeologové jsou v současné době omezeni dekompresními limity, které jim umožňují pouze krátké ponory dvakrát denně. „Časově nejnáročnější je odstraňování silných vrstev sedimentu, který pokrývá vraky lodí,“ poznamenal a dodal, že nový robot by tak zvýšil jak bezpečnost, tak efektivitu podvodních vykopávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 12 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.