Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.

Možná jste už někdy slyšeli, že archeologie je věda o kopání v zemi a Turecko je nepříliš moderní země. Oba tyto potenciální předsudky naráz ale vyvrací práce expertů z tamní Univerzity Akdeniz. Ti totiž tento týden představili vlastního robota, který by měl pomoci při archeologickém průzkumu.

Není to navíc klasický, ale podvodní robot, jenž se dokáže potopit až do hloubky několik stovek metrů, kde už mají lidští potápěči zásadní problémy. Může tam potom provádět průzkum míst, která doposud archeologové navštívit nemohli. Kvůli erozi, tektonické aktivitě a dalším vlivům se totiž podél tamního pobřeží vyskytuje spousta oblastí, které se dříve nacházely na souši, ale nyní leží pod hladinou. Navíc u řady starověkých i středověkých přístavů leží stovky vraků obchodních i válečných lodí.

Archeologický specialista

Tento nově představený stroj je dle deníku Hürriyet výsledkem práce tureckých expertů a je specializovaný jen na archeologický výzkum. Měl by vědcům pomáhat hlavně tím, že prodlouží dobu, kterou mohou archeologové strávit pod vodou a také se dostat k památkám ukrytým pod usazeninami na mořském dně.

To je totiž pokryté zbytky všeho, co na něj shora dopadne – rostlinnými, živočišnými a dalšími vrstvami. Ty se postupně rozkládají a dno tak bývá pokryté bahnem, které brání v přístupu k artefaktům. A robot toto zvládne vyřešit. Je totiž vybavený speciálním vysavačem schopným tyto sedimenty odstraňovat.

Vědci stroj předvedli v provincii Antalya u souostroví Üçadalar, kde ho otestovali v reálných podmínkách. Ukázalo se, že robot vybavený vysavačem se ponoří bez problémů do hloubky 300 metrů, umí tam až deset hodin odsávat usazeniny a odnést objevené artefakty stranou, takže se pak dají dopravit bezpečně na hladinu. Teoreticky by měl být schopný ponořit se až do hlubin tří tisíc metrů pod mořem.

Hakan Öniz, vedoucí vykopávkového týmu na Univerzitě Akdeniz, upozornil, že podvodní archeologové jsou v současné době omezeni dekompresními limity, které jim umožňují pouze krátké ponory dvakrát denně. „Časově nejnáročnější je odstraňování silných vrstev sedimentu, který pokrývá vraky lodí,“ poznamenal a dodal, že nový robot by tak zvýšil jak bezpečnost, tak efektivitu podvodních vykopávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 17 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 18 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled