Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.

Možná jste už někdy slyšeli, že archeologie je věda o kopání v zemi a Turecko je nepříliš moderní země. Oba tyto potenciální předsudky naráz ale vyvrací práce expertů z tamní Univerzity Akdeniz. Ti totiž tento týden představili vlastního robota, který by měl pomoci při archeologickém průzkumu.

Není to navíc klasický, ale podvodní robot, jenž se dokáže potopit až do hloubky několik stovek metrů, kde už mají lidští potápěči zásadní problémy. Může tam potom provádět průzkum míst, která doposud archeologové navštívit nemohli. Kvůli erozi, tektonické aktivitě a dalším vlivům se totiž podél tamního pobřeží vyskytuje spousta oblastí, které se dříve nacházely na souši, ale nyní leží pod hladinou. Navíc u řady starověkých i středověkých přístavů leží stovky vraků obchodních i válečných lodí.

Archeologický specialista

Tento nově představený stroj je dle deníku Hürriyet výsledkem práce tureckých expertů a je specializovaný jen na archeologický výzkum. Měl by vědcům pomáhat hlavně tím, že prodlouží dobu, kterou mohou archeologové strávit pod vodou a také se dostat k památkám ukrytým pod usazeninami na mořském dně.

To je totiž pokryté zbytky všeho, co na něj shora dopadne – rostlinnými, živočišnými a dalšími vrstvami. Ty se postupně rozkládají a dno tak bývá pokryté bahnem, které brání v přístupu k artefaktům. A robot toto zvládne vyřešit. Je totiž vybavený speciálním vysavačem schopným tyto sedimenty odstraňovat.

Vědci stroj předvedli v provincii Antalya u souostroví Üçadalar, kde ho otestovali v reálných podmínkách. Ukázalo se, že robot vybavený vysavačem se ponoří bez problémů do hloubky 300 metrů, umí tam až deset hodin odsávat usazeniny a odnést objevené artefakty stranou, takže se pak dají dopravit bezpečně na hladinu. Teoreticky by měl být schopný ponořit se až do hlubin tří tisíc metrů pod mořem.

Hakan Öniz, vedoucí vykopávkového týmu na Univerzitě Akdeniz, upozornil, že podvodní archeologové jsou v současné době omezeni dekompresními limity, které jim umožňují pouze krátké ponory dvakrát denně. „Časově nejnáročnější je odstraňování silných vrstev sedimentu, který pokrývá vraky lodí,“ poznamenal a dodal, že nový robot by tak zvýšil jak bezpečnost, tak efektivitu podvodních vykopávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 16 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...