Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.

Možná jste už někdy slyšeli, že archeologie je věda o kopání v zemi a Turecko je nepříliš moderní země. Oba tyto potenciální předsudky naráz ale vyvrací práce expertů z tamní Univerzity Akdeniz. Ti totiž tento týden představili vlastního robota, který by měl pomoci při archeologickém průzkumu.

Není to navíc klasický, ale podvodní robot, jenž se dokáže potopit až do hloubky několik stovek metrů, kde už mají lidští potápěči zásadní problémy. Může tam potom provádět průzkum míst, která doposud archeologové navštívit nemohli. Kvůli erozi, tektonické aktivitě a dalším vlivům se totiž podél tamního pobřeží vyskytuje spousta oblastí, které se dříve nacházely na souši, ale nyní leží pod hladinou. Navíc u řady starověkých i středověkých přístavů leží stovky vraků obchodních i válečných lodí.

Archeologický specialista

Tento nově představený stroj je dle deníku Hürriyet výsledkem práce tureckých expertů a je specializovaný jen na archeologický výzkum. Měl by vědcům pomáhat hlavně tím, že prodlouží dobu, kterou mohou archeologové strávit pod vodou a také se dostat k památkám ukrytým pod usazeninami na mořském dně.

To je totiž pokryté zbytky všeho, co na něj shora dopadne – rostlinnými, živočišnými a dalšími vrstvami. Ty se postupně rozkládají a dno tak bývá pokryté bahnem, které brání v přístupu k artefaktům. A robot toto zvládne vyřešit. Je totiž vybavený speciálním vysavačem schopným tyto sedimenty odstraňovat.

Vědci stroj předvedli v provincii Antalya u souostroví Üçadalar, kde ho otestovali v reálných podmínkách. Ukázalo se, že robot vybavený vysavačem se ponoří bez problémů do hloubky 300 metrů, umí tam až deset hodin odsávat usazeniny a odnést objevené artefakty stranou, takže se pak dají dopravit bezpečně na hladinu. Teoreticky by měl být schopný ponořit se až do hlubin tří tisíc metrů pod mořem.

Hakan Öniz, vedoucí vykopávkového týmu na Univerzitě Akdeniz, upozornil, že podvodní archeologové jsou v současné době omezeni dekompresními limity, které jim umožňují pouze krátké ponory dvakrát denně. „Časově nejnáročnější je odstraňování silných vrstev sedimentu, který pokrývá vraky lodí,“ poznamenal a dodal, že nový robot by tak zvýšil jak bezpečnost, tak efektivitu podvodních vykopávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 51 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 2 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 6 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
včera v 12:27

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
včera v 10:42

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026
Načítání...