Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.

Massie po porážce vystoupil před rozvášněným davem, který skandoval hesla jako „Žádné další války“ a „Amerika na prvním místě“. „Něco jsme rozhýbali. V této zemi je touha po někom, kdo bude hlasovat podle zásad, ne podle stranické příslušnosti,“ řekl ve svém projevu, v němž také kritizoval „bezvýhradnou věrnost“ republikánů Trumpovi v Kongresu.

Ve Sněmovně reprezentantů zasedal Massie od roku 2012. Trumpovu nelibost si vysloužil mimo jiné tím, že tlačil na zveřejnění spisů ministerstva spravedlnosti k případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Massie se také stal jedním z mála republikánů, kteří se postavili proti Trumpovu návrhu zákona „One Big Beautiful Bill Act“, který kongresman jako zastánce přísné rozpočtové politiky považoval za nezodpovědný. Hlasoval rovněž proti zvýšení cel vůči Kanadě a v poslední době se stal otevřeným odpůrcem války s Íránem.

Před primárkami Massie prezentoval svou kampaň jako důležitý test pro Trumpovu éru. Pokud by dokázal kritizovat prezidenta a přesto vyhrát, tak by to povzbudilo další republikány, aby se ozvali a hlasovali proti Trumpovi – a v důsledku by to mohlo rozvolnit Trumpovu kontrolu nad Republikánskou stranou, napsal portál The Atlantic.

Massie sice neuspěl, ale dosáhl na 46 procent. To dle amerikanisty Jiřího Pondělíčka není špatný výsledek, když „uvážíme, jak silná kampaň proti němu stála“.

Nejdražší primárky do Sněmovny reprezentantů v historii

„Massieho protivníka na setkání s voliči přijel podpořit ministr obrany Pete Hegseth, což není běžné. Do volební kampaně masivně investovali lobby a skupiny spojené s Izraelem, které Massiemu vyčítají jeho kritiku války s Íránem,“ dodal Pondělíček.

Jednalo se o nejdražší primárky do Sněmovny reprezentantů v historii, při nichž výdaje za reklamu dosáhly 32 milionů dolarů (asi 670 milionů korun).

Pondělíček poukázal na to, že je prezident u veřejnosti nepopulární v otázkách ekonomiky, inflace, ale i v řešení imigrace, kde se přitom dlouho podpoře Američanů těšil. „I přes tuto situaci Republikánskou stranu stále ovládá. Zároveň to ukazuje, že jeho pozice není úplně tak pevná, jako byla třeba ještě před rokem 2024,“ míní expert.

Může se proto podle amerikanisty stát, že republikáni v okresech, kde je podpora voličů rozdělena mezi Demokratickou i Republikánskou stranu, budu ochotní se od kroků prezidentské administrativy distancovat. Nepůjde ovšem již o otevřenou kritiku, jakou používal Massie.

„Abych to k něčemu přirovnal: Když v roce 2022 prezident Joe Biden nabízel, že přijede podpořit demokratické kandidáty před volbami, tak v mnoha vyrovnaných okrscích mu údajně předvolební štáby vzkazovaly: ‚Děkujeme za nabídku, ale prosím vás, hlavně nejezděte‘,“ dodal Pondělíček.

Hlasoval pro Trumpův impeachment – v primárkách propadl

Podobně jako zákonodárce z Kentucky dopadl o víkendu i republikánský senátor Bill Casidy z Louisiany, který v primárkách čelil kongresmance Julii Letlowové podpořené Trumpem. Nakonec skončil až na třetím místě, v Kongresu skončí a o jeho křeslo se utkají Letlowová a šéf louisianské státní kasy John Fleming, připomněl server BBC.

Cassidy byl jedním ze sedmi senátorů za Republikánskou stranu, kteří hlasovali pro Trumpův impeachment po útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Trump byl zproštěn viny poté, co Senát hlasoval v poměru 57 ku 43, což bylo méně, než potřebná dvoutřetinová většina.

Ze sedmi republikánů, kteří hlasovali pro prezidentovo odsouzení, působí v Senátu už jen tři: Lisa Murkowská z Aljašky, která v roce 2022 zvládla primární volby, Susan Collinsová z Maine – a už zmíněný končící Bill Cassidy.

Skončili i republikáni odmítající gerrymandering v Indianě

Trumpovo tažení napříč primárkami proti jeho oponentům se dotklo i Indiany. Tamní republikáni ve státním senátu odmítli podniknout kroky k gerrymanderingu (překreslení volebních okrsků), jak to po nich vyžadoval šéf Bílého domu, napsal server PBS.

V primárkách tak Trump podpořil skupinu protikandidátů, kteří porazili pět ze sedmi zákonodárců, o jejichž sesazení usiloval. Prezident tak na začátku května dokázal, že je stále schopen potrestat republikány, kteří se odchýlí od jeho politické linie.

Jedním z indianských zákonodárců, kteří odmítli podpořit překreslení hranic volebních obvodů a kteří přišli o svůj mandát, je státní senátorka Linda Rogersová. Podle ní takový výsledek „pravděpodobně odradí ostatní v jiných státech“. „Pokud budete hlasovat o citlivé otázce, tak možná upozadíte svoje svědomí a to, co je nejlepší pro vaši komunitu. Možná místo toho zvážíte, co je nejlepší pro vás a vaši kariéru,“ nechala se slyšet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 21 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 42 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 57 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...