Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
Trump po nedělním hovoru s izraelským premiérem prohlásil, že začátkem tohoto týdne podniknou Spojené státy novou vlnu útoků na Írán. Nedlouho poté však šéf Bílého domu oznámil, že na žádost spojenců v Perském zálivu, včetně Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, zastavuje útoky, které podle něj byly plánovány na úterý.
V následujících dnech byly země Perského zálivu v úzkém kontaktu s Bílým domem a zástupci Pákistánu, který jednání zprostředkovává. Pracovaly na podobě rámce, který by mohl podpořit diplomatická jednání, uvedly zdroje CNN. Výměnu zpráv prostřednictvím Islámábádu potvrdil i zástupce íránského ministerstva zahraničí.
„Jsme v závěrečných fázích jednání s Íránem. Uvidíme, co se stane,“ komentoval Trump snahu o uzavření dohody. „Buď dohodu dosáhneme, nebo uděláme věci, které budou trochu nepříjemné,“ pokračoval. „Ale doufejme, že se to nestane,“ dodal.
Frustrovaný Netanjahu
Probíhající jednání podle CNN „frustrují izraelského premiéra“, který se dlouhodobě zasazuje o agresivnější přístup k jednání s Teheránem. Netanjahu podle zdrojů CNN argumentoval, že odklad prospívá pouze Íráncům.
Netanjahu měl v úterý Trumpovi říci, že odklad avizovaných útoků považuje za chybu a že by prezident měl pokračovat podle plánu. Během hodinového rozhovoru Netanjahu prosazoval obnovení vojenských akcí. Izraelské obavy se po úterním telefonátu rozšířily i na představitele Netanjahuovy vlády, uvedl pro CNN izraelský zdroj. V izraelském kabinetu podle CNN existuje „silná touha po obnovení vojenské akce“ a roste frustrace z toho, že Trump s akcí otálí.
Válku zahájily USA s Izraelem 28. února údery na Írán, Washington a Jeruzalém je zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Tamní teokratický režim tvrdí, že o ni neusiluje, i když obohacuje uran nad úrovně potřebné pro civilní využití. Jaderné zbraně má zřejmě i Izrael, ačkoliv to nikdy nepřiznal, ani nevyvrátil. Teherán v odvetě za americko-izraelské údery útočil na Izrael a země Perského zálivu, kde cílil na místa spojená s USA a průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu.
Od 8. dubna platí příměří, ale mírová jednání, která zprostředkovává Pákistán, zatím uvázla na mrtvém bodě. Konalo se zatím jen jedno kolo přímých rozhovorů 11. dubna.
