Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Nahrávám video

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.

Magyar na společné tiskové konferenci s Tuskem prohlásil, že není náhoda, že si pro svou první zahraniční cestu ve funkci vybral právě Polsko.

„Pro silnější Evropu potřebujeme pevnější spolupráci ve střední Evropě,“ zdůraznil premiér, který v čele vlády po dubnových volbách vystřídal dlouholetého maďarského vládce Viktora Orbána, jehož vztahy se současnou polskou vládou i většinou zemí Evropské unie byly velmi napjaté kvůli omezování demokratických institucí či vstřícnosti vůči ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Magyar i Tusk hovořili o tom, že jednou z oblastí, kde je možné více spolupracovat, je energetická bezpečnost. Maďarsko je stejně jako sousední Slovensko dosud závislé na přísunu ruské ropy, od níž se EU snaží zcela odstřihnout, aby nefinancovala Moskvou vedenou válku proti Ukrajině.

„Nabídnu, pokud to bude nutné, spolupráci, asistenci a investice do infrastruktury, abychom celý region učinili zcela nezávislým v otázce zdrojů energie,“ řekl nyní Tusk.

Polsko dle agentury Reuters plánuje poskytnout Budapešti přístup ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím nového terminálu v Gdaňsku, který má být plně v provozu v přespříštím roce. Magyar v této souvislosti v úterý televizi TVN24 řekl, že jeho země by měla o LNG zájem za nižší ceny, než jsou ty současné. Právě do Gdaňsku míří maďarský premiér ve středu odpoledne na závěr své polské cesty, setká se tam mimo jiné s polským exprezidentem Lechem Walesou.

Pozvání do Budapešti

Magyar zopakoval svá slova o posílení spolupráce visegrádské skupiny a podle maďarské agentury MTI sdělil, že pozval lídry Polska, Česka a Slovenska na návštěvu Budapešti. Dodal, že by rád rozšířil spolupráci V4 o další země jako Rakousko či Rumunsko.

Magyarova dvoudenní návštěva Polska, které je považováno za dlouholetého spojence Budapešti, je dle polské tiskové agentury PAP symbolickým gestem, které podtrhuje nejen spřízněnost obou států, ale také ukazuje novou politickou cestu Maďarska, která by jej mohla obrátit zpět k demokratickému a evropskému směru.

Magyar zmínil i podobné problémy obou zemí. „Otázky spojené s vládou práva, navrácením fondů EU a jejich efektivním využíváním, stejně jako boj proti korupci. A já hodně sázím na zkušenost premiéra, na zkušenost Polska,“ prohlásil Magyar dle agentury AFP. Jedním z cílů nového maďarského premiéra je uvolnění unijních peněz, které Brusel zablokoval Budapešti za Orbánovy vlády kvůli výtkám týkajícím se právního státu a omezování nezávislosti justice. Tuskovi se podařilo vyřešit obdobné problémy, které mělo Polsko za vlády předchozí národněkonzervativní vlády.

„Demokracie a právní stát nejsou ztracené případy“

„Pétere, příteli, jsme všichni dojati. Nemám rád patetická slova, ale tvé historické vítězství v Maďarsku znamená nejen návrat Maďarska k demokracii, ale také dává naději milionům lidí v Evropě a ve světě, že demokracie a právní stát nejsou ztracené případy,“ vyjádřil se Tusk. Přislíbil, že bude s maďarským protějškem spolupracovat v investicích do infrastruktury, do energetické soběstačnosti regionu v energetických zdrojích a také při společném postoji k Ukrajině. „Sdílíme podobný názor,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

V uplynulých letech mezi oběma zeměmi vládlo napětí, výrazně se rozcházely například jejich názory na ruskou agresi vůči Ukrajině. Magyar aktuálně prohlásil, že Ukrajina je jednoznačnou obětí ruské agrese a má právo se bránit, čímž se výrazně odlišil od Orbánova přístupu a přiblížil tomu polskému. Dodal, že doufá v pozitivní vývoj aktuálních jednání o podmínkách maďarské menšiny na Ukrajině a že by se začátkem června chtěl sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ve Varšavě maďarského hosta přijal prezident Karol Nawrocki. Diskutovali o bilaterálních vztazích, o EU, regionální a energetické bezpečnosti, včetně podpory maďarské snahy zbavit se závislosti na ruském zemním plynu, informovala prezidentská kancelář. Šéf maďarské vlády se v polské metropoli setkal také s šéfy obou komor polského parlamentu, než spolu s Tuskem odletěl do Gdaňsku na procházku městem a setkání s bývalým prezidentem Walesou.

Ve čtvrtek ráno se maďarský premiér vydá do Vídně, odkud se vlakem vrátí do Budapešti, poznamenal portál Onet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 3 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 3 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 8 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 10 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled