Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. V projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po šestnácti letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Premiér Andrej Babiš podotkl, že se na spolupráci s Magyarem těší a věří, že se i díky němu povede obnovit V4.
Pro Magyara coby premiéra se vyslovilo 140 zákonodárců, 54 bylo proti, jeden se zdržel a čtyři členové parlamentu se hlasování nezúčastnili.
„Je poměrně mimořádné, že ke zvolení Magyara premiérem došlo už na ustavující schůzi parlamentu, většinou jde o proceduru, která zahrnuje několik týdnů, ale strana Tisza – i tím, jak má výraznou podporu v parlamentu – si prosadila, aby ten formální akt přijetí nového premiéra do funkce byl už na ustavující schůzi parlamentu,“ informoval z Budapešti zpravodaj ČT Jan Šilhan.
Dodal, že Magyar ve svém projevu k parlamentu nabídl vizi svobodnějšího a demokratičtějšího Maďarska. „Maďarský lid nám dal mandát, abychom ukončili desetiletí bloudění,“ řekl čerstvě zvolený premiér. „Dali nám mandát, abychom otevřeli novou kapitolu v maďarské historii. Nejen změnit vládu, ale změnit i systém. Začít znovu.“
Slova nového politického lídra země poslouchali i jeho příznivci, kteří se sešli před budovou parlamentu. „Asi nejsilnější jásot vyvolala věta ‚Nebudu Maďarsku vládnout, ale sloužit‘,“ přiblížil Šilhan atmosféru po Magyorově zvolení.
Ten také v sobotu zopakoval výzvu, aby někteří významní představitelé soudnictví a prezident Tamás Sulyok nejpozději do konce května opustili své funkce. Hlavu státu dosazená někdejší vládní většinou v parlamentu, tedy Orbánovým Fideszem, nevnímá jako garanta právního státu. „Někdo možná čekal projev Pétera Magyara o něco smířlivější,“ připouští novinář a expert na maďarskou politiku Oliver Adámek.
Mandát k nové kapitole
Dokud nebude sestavena nová vláda, povede zemi dočasně končící Orbánův kabinet, píše APA. Tisza, která dosud v parlamentu vůbec nebyla, získala v 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a bude tak mít ústavní většinu, což jí umožní měnit ústavu a prosazovat reformy.
Maďarsko čelí vážným výzvám, včetně stagnující ekonomiky a upadajících veřejných služeb, které podle analytiků vyžadují dlouhodobou strukturální reorganizaci, napsala AFP.
Z pozice nového premiéra chce Magyar například reformovat veřejnoprávní média, aby se obnovila jejich nezávislost. Už dříve také slíbil reformy napravující vztahy s Bruselem, který kvůli pochybnostem o korupci a o fungování právního státu zadržuje vyplacení zhruba 18 miliard eur (přes 438 miliard korun) z unijních fondů Budapešti.
Jejich rozmrazení označil Magayar za jednu ze svých priorit. Jakékoli „líbánky“ pro tohoto lídra však mohou být krátkodobé, protože čas na zajištění miliard eur pozastavených finančních prostředků Evropské unie, potřebných k oživení ekonomiky a posílení napjatých veřejných financí, neúprosně ubíhá, podotýká ale agentura Reuters k tomu, že Magyarovo vítězství se odráží ve zvýšeném zájmu domácích voličů i zahraničních investorů.
Na parlament se vrátila vlajka EU
Noví poslanci a poslankyně v sobotu dopoledne složili přísahu. Následně do čela jednokomorového Národního shromáždění zvolili Ágnes Forsthofferovou. Ta nařídila, aby se na budovu instituce vrátila po dvanácti letech vlajka Evropské unie. Stejně jako zvolení Magyara premiérem nešlo o zásadní překvapení, protože návrat symbolu EU na maďarský parlament bylo oznámeno předem, připomíná Adámek.
„Nechť je mé první rozhodnutí jako předsedkyně shromáždění prvním symbolickým krokem na cestě (zpět do Evropy),“ prohlásila nová předsedkyně zákonodárného sboru.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Magyarovi pogratulovala prostřednictvím sociálních sítí. „Naše srdce jsou v Budapešti. Naděje a příslib obnovy jsou v těchto náročných časech silným signálem. Čeká nás důležitá práce,“ napsala.
Předseda Evropské rady António Costa v den ustavující schůze parlamentu hovořil o „nové kapitole v maďarských dějinách“. „Jsme připraveni spolupracovat s novou maďarskou vládou,“ přislíbil.
Babiš věří v obnovu V4
Svému maďarskému protějšku poblahopřál i český premiér Andrej Babiš. „Společně se Slovenskem a Polskem máme v Evropské unii spoustu stejných zájmů a když jsme za ně v minulosti i společně bojovali, spoustu důležitých věcí se nám i podařilo prosadit. Teď si myslím, že nastal správný čas V4 obnovit, a věřím, že se to i díky němu povede,“ uvedl.
Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Magyarovo zvolení premiérem za dobrou zprávu pro Česko a jeho partnery, ale především pro občany Maďarska. „Pevně věřím, že nebude pokračovat ve sbližování s Kremlem a zaměří se na posílení spolupráce v rámci Evropy,“ uvedl na síti X. Magyarovi rovněž gratuloval.
Orbán zřejmě nekončí
Orbán při přísaze nových zákonodárců chyběl. To se stalo poprvé od vzniku prvního postkomunistického maďarského parlamentu v roce 1990. Už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. „Že Orbán končí v parlamentu, je bezesporu konec jedné éry, nicméně nemusí to být konec Orbána jako politické osobnosti kompletně,“ míní Adámek.
Předpokládá, že někdejší dlouholetý premiér Maďarska bude místo sezení v parlamentu objíždět zemi a obnovovat odspodu svou stranu Fidesz. „Umím si představit, že Orbán zůstane hlavní tváří toho celého tábora kolem Fideszu. Očekává se, že na kongresu v červnu bude opět zvolen předsedou. Přestože volby celkem drtivě prohrál, tak je stále pro mnoho lidí v Maďarsku historickou ikonou, ve Fideszu může převážit strach z toho, že kdokoliv jiný by byl řádově slabší, že by měl o hodně nižší popularitu,“ dodal Adámek.
Magyar plánuje boj s korupcí a spolupráci s NATO a EU
Pětačtyřicetiletý právník Magyar, jenž sám sebe označuje za „kritického proevropského a konzervativního liberála“, býval Orbánovým spojencem, ale s jeho stranou Fidesz se rozešel v roce 2024 po skandálu kvůli udělení milosti člověku zapletenému do kauzy zneužívání dětí. Do té doby nepříliš známý politik odsoudil Orbánův systém a postavil se do čela strany Tisza, která pak rychle získala podporu Maďarů.
Magyar mimo jiné navrhl zlepšit veřejné služby, jako je zdravotnictví a školství, a avizoval boj proti korupci. Nastínil také prozápadní zahraniční politiku a prohlásil, že se bude snažit učinit z Maďarska spolehlivého spojence NATO a loajálního člena EU.
Stejně jako Orbán ovšem Magyar odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a je proti rychlému začlenění této země do EU, i když s dosavadním maďarským premiérem nesdílí nepřátelskou rétoriku vůči Kyjevu.
Orbánova strana Fidesz oproti dřívějším 135 křeslům získala v posledních volbách 52 mandátů a podle stanice BBC News vykazuje známky rozpadu. Samotný Orbán, který navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajinu udržuje vřelé vztahy s Moskvou a razil ve své vlasti cestu takzvané „neliberální demokracie“, uvedl, že se nyní zaměří na reorganizaci národního tábora. Do sněmovny se dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) se šesti křesly.





