Viktor Orbán

Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

Pořadatelé pochodu hrdosti v Budapešti chtějí napadnout soudně zákaz své akce. Ta nově spadá pod zákon o ochraně dětí, a nesmí proto zobrazovat ani propagovat homosexualitu. Maďarsko je první unijní zemí, která podobné aktivity plošně zapověděla. Podle stoupenců zákaz ochrání výchovu mladistvých, kritici mluví o útoku na shromažďovací právo a chystají stížnost.

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.

Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, sdělil komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Slovenské údaje nyní experti analyzují a eurokomisař uvedl, že bere velmi vážně, když „mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech“.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Na Pražském hradě se v pondělí mimořádně setkali nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Podle prezidenta Petra Pavla je preferencí Česka nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy. „Na druhou stranu, měli bychom být připraveni na scénář, kdy v tom zůstaneme sami, ať už jako Evropa, nebo jako část Evropy,“ dodala hlava státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko posiluje jednota ústavních činitelů v pohledu na mezinárodní situaci.

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že EU má rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Český předseda vlády Petr Fiala (ODS) označil shodu na části věnované bezpečnosti za průlom.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.

Americký prezident Donald Trump získal svou ‚transakční politikou‘ sliby Mexika i Kanady ke zpřísnění ochrany hranic a dále hrozí uvalením cel na dovoz z Evropské unie. Ta chce nabídnout snížení cel na americké automobily. „Nikomu to nemůže přinést nic dobrého,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o Trumpově počínání v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) upozornil, že se Evropa nesmí Trumpovi ekonomicky podřizovat.

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Vyjádřilo mu nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Tamní diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila.

Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o návrhu odvolat vládu Roberta Fica (Smer). Opozice kvůli utajenému režimu schůze návrh odvolala. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka předtím návrh na schůzi vysvětloval slovy, že vláda prý nezlepšila kvalitu života obyvatel a její politici připustili možnost odchodu Slovenska z EU. Fico naopak tvrdí, že opozice kritizuje nedostatky, ke kterým sama přispěla. Neveřejnost rozpravy opozice už dříve během dne označila za ostudu, která nemá obdoby v historii slovenské sněmovny. Opozice chce vyvolat nové jednání o odvolání vlády, to ale Fico odmítá.

Slovenský premiér Robert Fico má za inspirativní kroky staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Řekl to na tiskové konferenci po schůzce s maďarským kolegou Viktorem Orbánem. Podle Orbána se s nástupem Trumpovy administrativy stává politika Budapešti součástí hlavního proudu a už není okrajová.

Inauguraci staronového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa doprovodí mimořádná bezpečnostní opatření. V oblasti se nacházejí speciální ploty a na pořádek má dohlížet 25 tisíc vojáků a policistů. Na slavnostní akt dostali netradičně pozvánku i někteří zahraniční lídři a krajně pravicoví politici. Trump nicméně v pátek oznámil, že ceremoniál se kvůli očekávaným silným mrazům výjimečně přesune do budovy Kongresu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil také Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc Evropské unie Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na Facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu, sdělil ruské státní agentuře TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Ten je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem (SNS) na návštěvě v Moskvě.

Chorvatský prezident Zoran Milanović v nedělním druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení 98,65 procenta okrsků. Podle nich Milanović získal 74,58 procenta hlasů. Genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) obdržel 25,42 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters. Volební místnosti se uzavřely v 19 hodin středoevropského času.

Nastupující administrativa zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Potvrdil to přímo Trump s tím, že hlavním cílem a tématem dialogu by mělo být zastavení války na Ukrajině. Takový summit by znamenal zásadní průlom v diplomatické izolaci Ruska, kterou dosud narušilo jen pár schůzek.

Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila, řekla ve středu agentuře DPA mluvčí unijní exekutivy.

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.

Maďarsko se po půl roce loučí s unijním předsednictvím. Mandát Budapešti přinesl nebývalé momenty jako kontroverzní výjezdy či bojkot summitů, ale také dokončení vstupu Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil slovenského premiéra Roberta Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského vládce Vladimira Putina.