Viktor Orbán

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Prezident navzdory podpisu vyjádřil přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku.

Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta. Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Magyar už po vítězství v dubnových parlamentních volbách prezidenta vyzval, aby odstoupil.

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu za jeho roli při uspořádání loňského pochodu hrdosti komunity LGBT+, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení prokuratury. Desítky tisíc lidí prošly v červnu 2025 maďarským hlavním městem, přestože policie akci zakázala. Pochod se přeměnil v masovou protivládní demonstraci a v jednu z největších akcí odporu proti tehdejšímu premiérovi Viktoru Orbánovi.

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.

Maďarský premiér Péter Magyar po setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.

Evropská unie uvolní Maďarsku z evropských fondů přes 16 miliard zmrazených eur (asi 388 miliard korun). Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Budapešť dosáhla či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, uvedli po společném jednání předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a nový maďarský premiér Péter Magyar. Maďarsko potřebuje zablokované prostředky EU k ozdravení svých veřejných financí. Magyar zdědil prudce rostoucí rozpočtový deficit a ekonomiku, která se po letech stagnace v prvním čtvrtletí sotva vymanila z recese.

Maďarská policie v pátek uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod hrdosti plánovaný v Budapešti na příští měsíc. Informuje o tom agentura AFP, podle které jde o obrat oproti loňsku, kdy byla tato akce na podporu komunity LGBTQ+ z iniciativy vlády tehdejšího národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána oficiálně zakázaná.

Maďarští poslanci ve středu odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz v dubnu prohrála volby. V premiérském úřadu Orbána nahradil šéf uskupení Tisza Péter Magyar. Návrh zákona nyní zamíří k podpisu prezidenta Tamáse Sulyoka, jenž je Orbánovým spojencem.

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.

Maďarský prezident Tamás Sulyok nevidí ústavní nebo právní důvody pro to, aby rezignoval. Řekl to v rozhovoru pro server index.hu. Agentura MTI připomíná, že nový maďarský premiér Péter Magyar vyzval Sulyoka a další veřejné činitele, aby odešli do konce května, jinak je odvolá. Označuje je za loutky bývalého dlouholetého předsedy vlády Viktora Orbána.

Vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt rezignoval. Ve funkci byl od roku 2021. Podle bosenských zpravodajských a investigativních serverů může za jeho odstoupení mimo jiné tlak ze Spojených států – od podnikatelů blízkých prezidentu Donaldu Trumpovi.

Bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který je ve vlasti stíhán kvůli podezření z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí, uprchl z Maďarska do Spojených států, uvedla v neděli místní média. Polské úřady podle agentury AFP tyto informace zatím ověřují. Maďarská vláda bývalého premiéra Viktora Orbána udělila Ziobrovi v loňském roce politický azyl.

Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. V projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po šestnácti letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Premiér Andrej Babiš podotkl, že se na spolupráci s Magyarem těší a věří, že se i díky němu povede obnovit V4.

Budapešť vrátila Kyjevu peníze a cennosti ukrajinské banky Oščadbank, které maďarské úřady v březnu zabavily při převozu z Rakouska na Ukrajinu. Uvedl to ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který Maďarsku poděkoval za konstruktivní přístup.

Lidé se v úterý v Praze sešli na podporu Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT). Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Akce začala na Staroměstském náměstí, někteří demonstranti měli české vlajky a transparenty. Po projevech vyrazili k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali. Akce se podle informací policejního mluvčího Jana Rybanského obešla bez narušení veřejného pořádku.

Investigativní novinář Szabolcs Panyi, který rozkryl vazby vlády v Budapešti na Moskvu, poskytl pro pořad Newsroom ČT24 rozhovor, v němž přibližuje metody tlaku vlády Viktora Orbána. Věří, že politická změna v Maďarsku přinese konec éry státem řízené propagandy a odhalí hloubku ruského zásahu do chodu státu. V rozhovoru, který s ním vedla Jana Ďuďáková, hovořil také o špionážním softwaru Pegasus, trestním oznámení i nálepce zrádce v maďarských médiích.