Trump oznámil, že se sejde s Putinem v Budapešti

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku, kterou Moskva rozpoutala na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa Bílého domu po telefonátu s Putinem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů. Příští týden se pak mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

„Jsem přesvědčen, že dnešní telefonická konverzace vedla k velkému pokroku,“ napsal ve čtvrtek večer SELČ Trump, který více než dvouhodinový rozhovor označil za velmi produktivní. Vyjádřil přesvědčení, že příměří na Blízkém východě, k jehož dosažení mu šéf Kremlu poblahopřál, pomůže ve snaze ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Na závěr konverzace, ke které mělo dojít z inciativy Moskvy, se Trump s Putinem dohodl, že se příští týden setkají delegace obou stran. Tu americkou povede ministr zahraničí Marco Rubio. Kde se toto jednání uskuteční, zatím není jasné. Trump na pozdější večerní tiskové konferenci uvedl, že on se s Putinem pravděpodobně sejde během příštích dvou týdnů.

Zelenskyj doufá v Tomahawky, Putin od dodávek odrazoval

„Prezident Putin a já se poté setkáme na dohodnutém místě, v Budapešti, v Maďarsku, abychom zjistili, zda můžeme tuto ‚neslavnou‘ válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit,“ uvedl také Trump, který chce v pátek o rozhovoru s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož přijme v Bílém domě. Zelenskyj po telefonátu uvedl, že stále spoléhá na americkou pomoc. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. „Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti,“ dodal.

Na pozdější tiskové konferenci Trump vyjádřil přesvědčení, že hrozilo, že z ruské války na Ukrajině bude třetí světová válka, nakonec se tak ale podle něj nestane. Pokud jde o možné dodávky Tomahawků Ukrajině, vyjádřil se americký prezident zdrženlivě, když řekl, že je potřebují i Spojené státy.

Příprava summitu má podle Putinova poradce Jurije Ušakova začít telefonátem mezi ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a Marcem Rubiem, uvedl po rozhovoru. Putin měl podle něj Trumpovi také vzkázat, že dodávka amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině by poškodila mírový proces a rusko-americké vztahy. Právě o možnosti dodání těchto střel Ukrajině dříve hovořil Trump. Kyjev doufá, že je získá, aby mohl na Moskvu vyvinout tlak potřebný k ukončení války.

8 minut
Redaktor Ondřej Soukup komentuje telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem
Zdroj: ČT24

Ušakov v pátek podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin po telefonátu s Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskusi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenal Reuters.

S Kremlem volal i Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán, jenž Trumpa dlouhodobě podporuje a v rámci EU má nejblíže i k Putinovi, chystanou schůzku označil za skvělou zprávu pro lidi po celém světě, kteří milují mír. Maďarsko je podle něj připraveno. Toto setkání mezi dvěma jmenovanými státníky se prý bude týkat míru.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak na Facebooku oznámil, že ještě ve čtvrtek večer telefonicky hovořil s náměstkem ministra zahraničí Spojených států Christopherem Landauem i šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a zahájili přípravy na summit Putina a Trumpa.

Putin a Orbán pak spolu v pátek telefonicky hovořili, a to z iniciativy druhého jmenovaného státníka. Ruský vládce v telefonátu informoval maďarského premiéra o hlavním obsahu čtvrtečního hovoru s Trumpem. „Vladimir Putin poznamenal, že v průběhu nadcházejících kontaktů s americkými představiteli se předpokládá projednání algoritmu dalších kroků v kontextu hledání cest k mírovému urovnání ‚ukrajinské krize‘ s ohledem na uspořádání rusko-americké schůzky na nejvyšší úrovni,“ oznámil Kreml.

Evropská komise setkání vítá pod podmínkou

Evropská komise možnost setkání Putina s Trumpem uvítala pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. „Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy.

Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského vládce a Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky. „Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal mluvčí.

Cesta do Budapešti bude pro Putina znamenat let přes vzdušný prostor několika členských zemí NATO, což by potenciálně mohlo komplikovat organizaci setkání. Maďarsko je také signatářem Mezinárodního trestního soudu, který v roce 2023 vydal na Putina zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů. Pokud by tedy Putin vstoupil na maďarské území, Orbánova vláda by měla být povinna ho zatknout. Maďarský parlament sice letos v květnu schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu, nicméně podle AFP tento krok nabývá účinnosti až o rok později.

Szijjártó každopádně podle Reuters ujistil, že Maďarsko zajistí takové podmínky, aby vládce Kremlu mohl přicestovat a následně se vrátit do Ruska. „Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie.

Trump po rozhovorech s Putinem opakovaně mluví o pokroku

Americký prezident v posledních dnech Putina opakovaně kritizoval. „Měl jsem velmi dobrý vztah s Vladimirem Putinem, ale prostě nechce skončit tu válku,“ poznamenal Trump tento týden s tím, že neví, proč šéf Kremlu v bojích pokračuje, když jsou pro něj špatné.

4 minuty
Zpravodaj ČT Václav Černohorský k telefonátu Trumpa s Putinem
Zdroj: ČT24

Po rozhovorech s ruským prezidentem se ale šéf Bílého domu opakovaně vyjadřuje pozitivněji. Podobně tomu bylo i v srpnu po schůzce na Aljašce. Tehdy Trump mluvil o extrémně produktivním jednání, jež přineslo „skvělý pokrok“ a shodu v řadě otázek. K příměří na Ukrajině však zatím tyto diskuse ani telefonické rozhovory nevedly.

Agentura Reuters napsala, že ruské akcie na moskevské burze po telefonátu americké hlavy státu a šéfa Kremlu stouply.

13 minut
Události, komentáře: Jan Bartošek (KDU-ČSL), Ondřej Dostál (Stačilo!) a Jakub Landovský o situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Ta byla až dosud největším dodavatelem ropy na Kubu, po únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA se však Trumpovi daří přesměrovat dodávky venezuelské ropy do Spojených států.
před 39 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dvě stě obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly přes dvě stě mrtvých a více než 2600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
06:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Uvedla to ukrajinská správa oblasti, kterou z velké části okupují ruské invazní síly. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu.
před 3 hhodinami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS), píše agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit. Na úderech se v rámci mezinárodní koalice podílelo také sousední Jordánsko, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maduro přes právníky vzkázal, že jsou s manželkou v pořádku

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.
před 11 hhodinami

Z Aleppa se evakuovalo 360 kurdských bojovníků

Ze dvou sporných čtvrtí v severosyrském městě Aleppo se v noci na neděli SEČ evakuovaly stovky kurdských bojovníků, což by mohlo ukončit několikadenní násilné střety s vládními silami. Napsala to agentura AP. Konflikt si od úterý vyžádal životy nejméně 22 lidí.
před 13 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 18 hhodinami
Načítání...