Trump oznámil, že se sejde s Putinem v Budapešti

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku, kterou Moskva rozpoutala na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa Bílého domu po telefonátu s Putinem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů. Příští týden se pak mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

„Jsem přesvědčen, že dnešní telefonická konverzace vedla k velkému pokroku,“ napsal ve čtvrtek večer SELČ Trump, který více než dvouhodinový rozhovor označil za velmi produktivní. Vyjádřil přesvědčení, že příměří na Blízkém východě, k jehož dosažení mu šéf Kremlu poblahopřál, pomůže ve snaze ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Na závěr konverzace, ke které mělo dojít z inciativy Moskvy, se Trump s Putinem dohodl, že se příští týden setkají delegace obou stran. Tu americkou povede ministr zahraničí Marco Rubio. Kde se toto jednání uskuteční, zatím není jasné. Trump na pozdější večerní tiskové konferenci uvedl, že on se s Putinem pravděpodobně sejde během příštích dvou týdnů.

Zelenskyj doufá v Tomahawky, Putin od dodávek odrazoval

„Prezident Putin a já se poté setkáme na dohodnutém místě, v Budapešti, v Maďarsku, abychom zjistili, zda můžeme tuto ‚neslavnou‘ válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit,“ uvedl také Trump, který chce v pátek o rozhovoru s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož přijme v Bílém domě. Zelenskyj po telefonátu uvedl, že stále spoléhá na americkou pomoc. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. „Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti,“ dodal.

Na pozdější tiskové konferenci Trump vyjádřil přesvědčení, že hrozilo, že z ruské války na Ukrajině bude třetí světová válka, nakonec se tak ale podle něj nestane. Pokud jde o možné dodávky Tomahawků Ukrajině, vyjádřil se americký prezident zdrženlivě, když řekl, že je potřebují i Spojené státy.

Příprava summitu má podle Putinova poradce Jurije Ušakova začít telefonátem mezi ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a Marcem Rubiem, uvedl po rozhovoru. Putin měl podle něj Trumpovi také vzkázat, že dodávka amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině by poškodila mírový proces a rusko-americké vztahy. Právě o možnosti dodání těchto střel Ukrajině dříve hovořil Trump. Kyjev doufá, že je získá, aby mohl na Moskvu vyvinout tlak potřebný k ukončení války.

8 minut
Redaktor Ondřej Soukup komentuje telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem
Zdroj: ČT24

Ušakov v pátek podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin po telefonátu s Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskusi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenal Reuters.

S Kremlem volal i Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán, jenž Trumpa dlouhodobě podporuje a v rámci EU má nejblíže i k Putinovi, chystanou schůzku označil za skvělou zprávu pro lidi po celém světě, kteří milují mír. Maďarsko je podle něj připraveno. Toto setkání mezi dvěma jmenovanými státníky se prý bude týkat míru.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak na Facebooku oznámil, že ještě ve čtvrtek večer telefonicky hovořil s náměstkem ministra zahraničí Spojených států Christopherem Landauem i šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a zahájili přípravy na summit Putina a Trumpa.

Putin a Orbán pak spolu v pátek telefonicky hovořili, a to z iniciativy druhého jmenovaného státníka. Ruský vládce v telefonátu informoval maďarského premiéra o hlavním obsahu čtvrtečního hovoru s Trumpem. „Vladimir Putin poznamenal, že v průběhu nadcházejících kontaktů s americkými představiteli se předpokládá projednání algoritmu dalších kroků v kontextu hledání cest k mírovému urovnání ‚ukrajinské krize‘ s ohledem na uspořádání rusko-americké schůzky na nejvyšší úrovni,“ oznámil Kreml.

Evropská komise setkání vítá pod podmínkou

Evropská komise možnost setkání Putina s Trumpem uvítala pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. „Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy.

Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského vládce a Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky. „Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal mluvčí.

Cesta do Budapešti bude pro Putina znamenat let přes vzdušný prostor několika členských zemí NATO, což by potenciálně mohlo komplikovat organizaci setkání. Maďarsko je také signatářem Mezinárodního trestního soudu, který v roce 2023 vydal na Putina zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů. Pokud by tedy Putin vstoupil na maďarské území, Orbánova vláda by měla být povinna ho zatknout. Maďarský parlament sice letos v květnu schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu, nicméně podle AFP tento krok nabývá účinnosti až o rok později.

Szijjártó každopádně podle Reuters ujistil, že Maďarsko zajistí takové podmínky, aby vládce Kremlu mohl přicestovat a následně se vrátit do Ruska. „Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie.

Trump po rozhovorech s Putinem opakovaně mluví o pokroku

Americký prezident v posledních dnech Putina opakovaně kritizoval. „Měl jsem velmi dobrý vztah s Vladimirem Putinem, ale prostě nechce skončit tu válku,“ poznamenal Trump tento týden s tím, že neví, proč šéf Kremlu v bojích pokračuje, když jsou pro něj špatné.

4 minuty
Zpravodaj ČT Václav Černohorský k telefonátu Trumpa s Putinem
Zdroj: ČT24

Po rozhovorech s ruským prezidentem se ale šéf Bílého domu opakovaně vyjadřuje pozitivněji. Podobně tomu bylo i v srpnu po schůzce na Aljašce. Tehdy Trump mluvil o extrémně produktivním jednání, jež přineslo „skvělý pokrok“ a shodu v řadě otázek. K příměří na Ukrajině však zatím tyto diskuse ani telefonické rozhovory nevedly.

Agentura Reuters napsala, že ruské akcie na moskevské burze po telefonátu americké hlavy státu a šéfa Kremlu stouply.

13 minut
Události, komentáře: Jan Bartošek (KDU-ČSL), Ondřej Dostál (Stačilo!) a Jakub Landovský o situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 39 mminutami

Australská vláda po útoku v Sydney projedná zpřísnění zbraňových zákonů

Australský premiér Anthony Albanese v reakci na nedělní útok v Sydney uvedl, že navrhne zpřísnění zákonů o držení střelných zbraní. Chce s ministry prodiskutovat možnost omezení počtu legálně držených zbraní na osobu a délku platnosti zbrojního průkazu. Australská pravidla přitom podle agentury Reuters již nyní patří k nejpřísnějším na světě a jsou dávána do souvislosti s tím, že Austrálie je mezi zeměmi s nejnižším počtem vražd střelnou zbraní na obyvatele.
před 51 mminutami

Americký režisér Rob Reiner zemřel násilnou smrtí

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem, kvůli kterému vyslýchají příbuzného Reinerových. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
04:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 13 hhodinami
Načítání...