Trump oznámil, že se sejde s Putinem v Budapešti

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku, kterou Moskva rozpoutala na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa Bílého domu po telefonátu s Putinem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů. Příští týden se pak mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

„Jsem přesvědčen, že dnešní telefonická konverzace vedla k velkému pokroku,“ napsal ve čtvrtek večer SELČ Trump, který více než dvouhodinový rozhovor označil za velmi produktivní. Vyjádřil přesvědčení, že příměří na Blízkém východě, k jehož dosažení mu šéf Kremlu poblahopřál, pomůže ve snaze ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Na závěr konverzace, ke které mělo dojít z inciativy Moskvy, se Trump s Putinem dohodl, že se příští týden setkají delegace obou stran. Tu americkou povede ministr zahraničí Marco Rubio. Kde se toto jednání uskuteční, zatím není jasné. Trump na pozdější večerní tiskové konferenci uvedl, že on se s Putinem pravděpodobně sejde během příštích dvou týdnů.

Zelenskyj doufá v Tomahawky, Putin od dodávek odrazoval

„Prezident Putin a já se poté setkáme na dohodnutém místě, v Budapešti, v Maďarsku, abychom zjistili, zda můžeme tuto ‚neslavnou‘ válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit,“ uvedl také Trump, který chce v pátek o rozhovoru s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož přijme v Bílém domě. Zelenskyj po telefonátu uvedl, že stále spoléhá na americkou pomoc. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. „Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti,“ dodal.

Na pozdější tiskové konferenci Trump vyjádřil přesvědčení, že hrozilo, že z ruské války na Ukrajině bude třetí světová válka, nakonec se tak ale podle něj nestane. Pokud jde o možné dodávky Tomahawků Ukrajině, vyjádřil se americký prezident zdrženlivě, když řekl, že je potřebují i Spojené státy.

Příprava summitu má podle Putinova poradce Jurije Ušakova začít telefonátem mezi ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a Marcem Rubiem, uvedl po rozhovoru. Putin měl podle něj Trumpovi také vzkázat, že dodávka amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině by poškodila mírový proces a rusko-americké vztahy. Právě o možnosti dodání těchto střel Ukrajině dříve hovořil Trump. Kyjev doufá, že je získá, aby mohl na Moskvu vyvinout tlak potřebný k ukončení války.

Nahrávám video

Ušakov v pátek podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin po telefonátu s Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskusi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenal Reuters.

S Kremlem volal i Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán, jenž Trumpa dlouhodobě podporuje a v rámci EU má nejblíže i k Putinovi, chystanou schůzku označil za skvělou zprávu pro lidi po celém světě, kteří milují mír. Maďarsko je podle něj připraveno. Toto setkání mezi dvěma jmenovanými státníky se prý bude týkat míru.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak na Facebooku oznámil, že ještě ve čtvrtek večer telefonicky hovořil s náměstkem ministra zahraničí Spojených států Christopherem Landauem i šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a zahájili přípravy na summit Putina a Trumpa.

Putin a Orbán pak spolu v pátek telefonicky hovořili, a to z iniciativy druhého jmenovaného státníka. Ruský vládce v telefonátu informoval maďarského premiéra o hlavním obsahu čtvrtečního hovoru s Trumpem. „Vladimir Putin poznamenal, že v průběhu nadcházejících kontaktů s americkými představiteli se předpokládá projednání algoritmu dalších kroků v kontextu hledání cest k mírovému urovnání ‚ukrajinské krize‘ s ohledem na uspořádání rusko-americké schůzky na nejvyšší úrovni,“ oznámil Kreml.

Evropská komise setkání vítá pod podmínkou

Evropská komise možnost setkání Putina s Trumpem uvítala pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. „Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy.

Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského vládce a Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky. „Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal mluvčí.

Cesta do Budapešti bude pro Putina znamenat let přes vzdušný prostor několika členských zemí NATO, což by potenciálně mohlo komplikovat organizaci setkání. Maďarsko je také signatářem Mezinárodního trestního soudu, který v roce 2023 vydal na Putina zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů. Pokud by tedy Putin vstoupil na maďarské území, Orbánova vláda by měla být povinna ho zatknout. Maďarský parlament sice letos v květnu schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu, nicméně podle AFP tento krok nabývá účinnosti až o rok později.

Szijjártó každopádně podle Reuters ujistil, že Maďarsko zajistí takové podmínky, aby vládce Kremlu mohl přicestovat a následně se vrátit do Ruska. „Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie.

Trump po rozhovorech s Putinem opakovaně mluví o pokroku

Americký prezident v posledních dnech Putina opakovaně kritizoval. „Měl jsem velmi dobrý vztah s Vladimirem Putinem, ale prostě nechce skončit tu válku,“ poznamenal Trump tento týden s tím, že neví, proč šéf Kremlu v bojích pokračuje, když jsou pro něj špatné.

Nahrávám video

Po rozhovorech s ruským prezidentem se ale šéf Bílého domu opakovaně vyjadřuje pozitivněji. Podobně tomu bylo i v srpnu po schůzce na Aljašce. Tehdy Trump mluvil o extrémně produktivním jednání, jež přineslo „skvělý pokrok“ a shodu v řadě otázek. K příměří na Ukrajině však zatím tyto diskuse ani telefonické rozhovory nevedly.

Agentura Reuters napsala, že ruské akcie na moskevské burze po telefonátu americké hlavy státu a šéfa Kremlu stouply.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěIzrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 4 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 7 hhodinami

Ukrajina a Finsko uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti dronů

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.
před 8 hhodinami

Polovina Španělů by nevěděla, co dělat při lesním požáru, ukázal průzkum

Přibližně 43,3 procenta Španělů uvádí, že mají nízké či velmi nízké znalosti o tom, jak se zachovat v případě lesního požáru. Dalších 9,9 procenta přiznává, že nemá žádné znalosti, zatímco 35,1 procenta hodnotí své znalosti jako vysoké či velmi vysoké. Vyplývá to ze čtvrtého průzkumu o civilní ochraně, který provedlo španělské Centrum pro sociologický výzkum (CIS). Státní instituce se v něm dotazovala na zvládání lesních požárů a na složky integrovaného záchranného systému odpovědné za boj s nimi.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.