Trump oznámil, že se sejde s Putinem v Budapešti

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku, kterou Moskva rozpoutala na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa Bílého domu po telefonátu s Putinem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů. Příští týden se pak mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

„Jsem přesvědčen, že dnešní telefonická konverzace vedla k velkému pokroku,“ napsal ve čtvrtek večer SELČ Trump, který více než dvouhodinový rozhovor označil za velmi produktivní. Vyjádřil přesvědčení, že příměří na Blízkém východě, k jehož dosažení mu šéf Kremlu poblahopřál, pomůže ve snaze ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Na závěr konverzace, ke které mělo dojít z inciativy Moskvy, se Trump s Putinem dohodl, že se příští týden setkají delegace obou stran. Tu americkou povede ministr zahraničí Marco Rubio. Kde se toto jednání uskuteční, zatím není jasné. Trump na pozdější večerní tiskové konferenci uvedl, že on se s Putinem pravděpodobně sejde během příštích dvou týdnů.

Zelenskyj doufá v Tomahawky, Putin od dodávek odrazoval

„Prezident Putin a já se poté setkáme na dohodnutém místě, v Budapešti, v Maďarsku, abychom zjistili, zda můžeme tuto ‚neslavnou‘ válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit,“ uvedl také Trump, který chce v pátek o rozhovoru s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož přijme v Bílém domě. Zelenskyj po telefonátu uvedl, že stále spoléhá na americkou pomoc. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. „Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti,“ dodal.

Na pozdější tiskové konferenci Trump vyjádřil přesvědčení, že hrozilo, že z ruské války na Ukrajině bude třetí světová válka, nakonec se tak ale podle něj nestane. Pokud jde o možné dodávky Tomahawků Ukrajině, vyjádřil se americký prezident zdrženlivě, když řekl, že je potřebují i Spojené státy.

Příprava summitu má podle Putinova poradce Jurije Ušakova začít telefonátem mezi ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a Marcem Rubiem, uvedl po rozhovoru. Putin měl podle něj Trumpovi také vzkázat, že dodávka amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině by poškodila mírový proces a rusko-americké vztahy. Právě o možnosti dodání těchto střel Ukrajině dříve hovořil Trump. Kyjev doufá, že je získá, aby mohl na Moskvu vyvinout tlak potřebný k ukončení války.

Nahrávám video

Ušakov v pátek podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin po telefonátu s Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskusi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenal Reuters.

S Kremlem volal i Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán, jenž Trumpa dlouhodobě podporuje a v rámci EU má nejblíže i k Putinovi, chystanou schůzku označil za skvělou zprávu pro lidi po celém světě, kteří milují mír. Maďarsko je podle něj připraveno. Toto setkání mezi dvěma jmenovanými státníky se prý bude týkat míru.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak na Facebooku oznámil, že ještě ve čtvrtek večer telefonicky hovořil s náměstkem ministra zahraničí Spojených států Christopherem Landauem i šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a zahájili přípravy na summit Putina a Trumpa.

Putin a Orbán pak spolu v pátek telefonicky hovořili, a to z iniciativy druhého jmenovaného státníka. Ruský vládce v telefonátu informoval maďarského premiéra o hlavním obsahu čtvrtečního hovoru s Trumpem. „Vladimir Putin poznamenal, že v průběhu nadcházejících kontaktů s americkými představiteli se předpokládá projednání algoritmu dalších kroků v kontextu hledání cest k mírovému urovnání ‚ukrajinské krize‘ s ohledem na uspořádání rusko-americké schůzky na nejvyšší úrovni,“ oznámil Kreml.

Evropská komise setkání vítá pod podmínkou

Evropská komise možnost setkání Putina s Trumpem uvítala pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. „Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy.

Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského vládce a Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky. „Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal mluvčí.

Cesta do Budapešti bude pro Putina znamenat let přes vzdušný prostor několika členských zemí NATO, což by potenciálně mohlo komplikovat organizaci setkání. Maďarsko je také signatářem Mezinárodního trestního soudu, který v roce 2023 vydal na Putina zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů. Pokud by tedy Putin vstoupil na maďarské území, Orbánova vláda by měla být povinna ho zatknout. Maďarský parlament sice letos v květnu schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu, nicméně podle AFP tento krok nabývá účinnosti až o rok později.

Szijjártó každopádně podle Reuters ujistil, že Maďarsko zajistí takové podmínky, aby vládce Kremlu mohl přicestovat a následně se vrátit do Ruska. „Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie.

Trump po rozhovorech s Putinem opakovaně mluví o pokroku

Americký prezident v posledních dnech Putina opakovaně kritizoval. „Měl jsem velmi dobrý vztah s Vladimirem Putinem, ale prostě nechce skončit tu válku,“ poznamenal Trump tento týden s tím, že neví, proč šéf Kremlu v bojích pokračuje, když jsou pro něj špatné.

Nahrávám video

Po rozhovorech s ruským prezidentem se ale šéf Bílého domu opakovaně vyjadřuje pozitivněji. Podobně tomu bylo i v srpnu po schůzce na Aljašce. Tehdy Trump mluvil o extrémně produktivním jednání, jež přineslo „skvělý pokrok“ a shodu v řadě otázek. K příměří na Ukrajině však zatím tyto diskuse ani telefonické rozhovory nevedly.

Agentura Reuters napsala, že ruské akcie na moskevské burze po telefonátu americké hlavy státu a šéfa Kremlu stouply.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 50 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.