Trump naznačil poskytnutí střel Tomahawk Ukrajině, pokud Rusko neukončí válku

Nahrávám video
Události: Trump zvažuje, že poskytne Ukrajině střely Tomahawk
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Trump se prý „snaží zajistit“, aby Ukrajina na žádost tamního prezidenta získala nové dodávky zbraní. „Chtěli by mít rakety Tomahawk. To je krok vpřed,“ prohlásil šéf Bílého domu.

„Právě jsem mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny, a dnes (v neděli, pozn. red.) to byl také velmi produktivní rozhovor. Včera (v sobotu) jsme se dohodli na souboru témat pro dnešek a probrali jsme všechny aspekty situace: ochranu životů v naší zemi a posílení našich schopností jak v protivzdušné obraně, tak v odolnosti a v schopnostech dlouhého doletu. Probrali jsme mnoho detailů o energetice,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

O posílení ukrajinské protivzdušné obrany hovořil Zelenskyj také v sobotním telefonátu s Trumpem. Podle serveru Axios prezidenti diskutovali o možnosti, že by Ukrajina získala americké střely Tomahawk, které by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu. Ukrajinci tvrdí, že dodávky Tomahawků by pomohly přinutit ruského vládce Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.

Zatímco Trump zvažuje, zda Tomahawky Kyjevu poskytne, Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že Ukrajina by použila tyto střely pouze proti vojenským cílům a nezaútočila by na civilisty v Rusku.

„Vážné znepokojení“ Kremlu

Kreml pak v neděli připustil, že možnost dodávek střel Tomahawk Ukrajině budí v Rusku „vážné znepokojení“, napsal server RBK. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice v ruské televizi zopakoval dřívější Putinova slova, že ani Tomahawky nezmění situaci na bojišti, ale zmínky ohledně možných dodávek podle Peskova představují „velmi dramatický moment z hlediska zvyšování napětí ze všech stran“.

Varoval také, že by „zaoceánští experti“ měli mít na zřeteli, že v případě odpálení Tomahawku z Ukrajiny by se Rusko mohlo domnívat, že střela vyznačující se vysokým doletem je vybavena jadernou zbraní.

„Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. Je to signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ zdůraznil Zelenskyj. V projevu také ohlásil postup ukrajinských vojáků při protiútocích u Dobropillja v Doněcké oblasti a u Orichova v Záporožské oblasti.

O posílení protivzdušné obrany v neděli Zelenskyj telefonicky požádal také svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona. „Rusko využívá skutečnost, že maximální pozornost je v tomto okamžiku věnována Blízkému východu a domácím problémům v každé zemi. Ruské údery se staly odpornějšími. Diskutovali jsme o tom, jak tomu čelit,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

Ukrajinský prezident rovněž informoval, že Rusko tento týden proti Ukrajině vyslalo více než 3100 dronů, 92 raket a střel a asi 1360 leteckých pum. „Rusko pokračuje ve svém vzdušném teroru proti našim městům a obcím a zesiluje útoky na náš energetický sektor. Rusové každý den zabíjejí naše lidi,“ upozornil Zelenskyj na Telegramu.

Přiblížil, že ruská bomba, která v sobotu zasáhla kostel v Kosťantynivce, zabila i dítě. Proto nelze dovolit žádné uvolnění tlaku na Moskvu, zdůraznil Zelenskyj a vyzval k dalším sankcím, clům a postihu kupců ruské ropy, kteří financují ruskou plnohodnotnou invazi na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V pátek oznámil, že podepíše nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla a v noci na sobotu SEČ tak učinil s tím, že clo vstoupí v platnost v úterý.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Haarec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam podle ní připravovalo útoky na izraelské cíle.
před 3 hhodinami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 8 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 9 hhodinami
Načítání...