Ukrajinci montují a testují drony přímo u fronty. Na místě natáčel štáb ČT

Nahrávám video
Události: Ukrajinci montují drony přímo u fronty
Zdroj: ČT24

Ukrajina hodlá v příštím roce podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyrobit vlastní rakety a drony v přepočtu za víc než 700 miliard korun. Už teď je přes devadesát procent bezpilotních letounů používaných na bojišti domácí výroby. Některé armádní jednotky vytvářejí přímo u frontové linie vlastní dílny na opravu a výrobu dronů. Na místě natáčela zpravodajka Ilona Zasidkovyčová.

Bezpilotní letouny z velké míry ovládají bojiště v rusko-ukrajinské válce. Vojáci v Záporožské oblasti několik kilometrů od fronty proto pravidelně testují drony vlastní výroby.

„Před bojem s nimi takto létáme, připravujeme je na bojové úkoly,“ říká pilot dronu Mykyta. Ten, který právě testuje, dokáže zvednout do vzduchu trhavinu o hmotnosti tří a půl kilogramu. Sebemenší závada by mohla jeho pilota stát život a Mykyta proto musí ověřit nejen ovládání stroje, ale i kvalitu videa, které přenáší.

Za pár hodin další dron

Přímo u fronty má brigáda i vlastní dílnu. Technik Maksym dokáže za několik hodin opravit poškozený dron nebo sestavit nový. Nejde podle něj o masovou výrobu, pokrývá jen potřeby vlastní jednotky. Stroje přizpůsobuje i změnám a vývoji na bojišti. Za pouhého půl roku se například přešlo na použití jiných frekvencí a protokolů přenosu dat, popisuje.

Kvůli rychlému rozvoji vojenských technologií se frontová linie začíná posouvat k městům, která jsou poblíž. Například na sídliště v Záporoží před měsícem dolétl ruský dron a výbuch poškodil okolní byty i kavárnu v přízemí.

Více než třicet kilometrů od města probíhají aktivní boje. „V současné době nelze tvrdit, že existuje nějaký týl. V pásmu padesát kilometrů od přímých bojů jde už o frontovou linii,“ popisuje Maksym.

Společně s technologickým vývojem se zvyšuje i intenzita útoků a počet bezpilotních letounů ve vzduchu. Ukrajinská frontová města proto při obraně před drony spoléhají na takzvané protidronové sítě, které lemují příjezdové cesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 9 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 11 hhodinami
Načítání...