Ilona Zasidkovyčová

Bulharská policie provedla ve spolupráci s Europolem razii proti gangu s uměleckými předměty, policisté zatkli 35 lidí. Vyvrcholila tak čtyři roky trvající operace, díky které se podařilo zajistit přes tři tisíce historických artefaktů ukradených po celém světě. Jde například o sošky, mince, ikony nebo zbraně.

Nevládní organizace Arnika za finanční podpory České rozvojové agentury mapuje na Ukrajině sanace ekologických zátěží v Dněpropetrovské oblasti. Region je trvale zatížený znečištěním z těžkého průmyslu a od počátku ruské agrese i válkou. Mezinárodní průzkum se zaměřuje na čtyřicet dalších rizikových lokalit. Na životní prostředí mají zničující důsledky třeba provoz těžké techniky, ostřelování průmyslových objektů nebo požáry. Informace o možných znečištěných lokalitách odborníkům předávají hasiči a záchranáři. Ekologové se ale dostanou jen do zlomku doporučených míst.

Od začátku ruské invaze více než 360 Ukrajinců zemřelo kvůli minám a nevybuchlé munici – z toho jednadvacet dětí. Zranění utrpělo přes tisíc osob. Nejčastěji ve městech a vesnicích u fronty. Přes práci pyrotechniků je zaminovaných sto třicet kilometrů čtverečních. V zemi proto probíhá intenzivní informační kampaň o hrozícím nebezpečí.

Cherson patří mezi nejvíce ostřelovaná ukrajinská města, čelí úderům každý den, přesto tam zůstává přes šedesát tisíc lidí. Pohyb po městě je nebezpečný a řada místních proto využívá služeb takzvaného sociálního taxi. Dobrovolníci v pancéřovaných vozech s rušičkami je denně vozí i po nejrizikovějších čtvrtích, například když potřebují do nemocnice. Stejná organizace pomáhá také s odklízením trosek a s provizorními opravami domů poničených ruskými útoky a v bezpečí krytů pořádá dětské kroužky nebo vyučování.

Rusko od léta stupňuje útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu. Tratě a důležité dopravní uzly jsou pod palbou i několikrát týdně. Jedním z nich je Lozová v Charkovské oblasti, kam letecká puma dopadla i v noci na neděli. Úřady hlásí nejméně pět zraněných. Ukrajincům se ale daří tratě rychle opravit, zjistila na místě zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ruská armáda podle ukrajinských vojenských analytiků obsadila před několika dny vesnici Terneve v Dněpropetrovské oblasti. Do regionu vtrhli okupanti koncem léta. Už před měsícem Kyjev vyzval k evakuaci bezmála dvaceti vesnic. Dobrovolníci z oblasti odvážejí do bezpečí kromě lidí také jejich zvířata. Natáčela s nimi zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ukrajina hodlá v příštím roce podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyrobit vlastní rakety a drony v přepočtu za víc než 700 miliard korun. Už teď je přes devadesát procent bezpilotních letounů používaných na bojišti domácí výroby. Některé armádní jednotky vytvářejí přímo u frontové linie vlastní dílny na opravu a výrobu dronů. Na místě natáčela zpravodajka Ilona Zasidkovyčová.

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

Přesně před 25 lety zazněly na palubě ruské ponorky Kursk silné výbuchy. V té chvíli se nacházela pod hladinou Barentsova moře. Úřady od samého začátku silně mlžily o rozsahu katastrofy 155metrového plavidla se 118 muži na palubě. Zpočátku také odmítaly nabídky zahraniční pomoci. Politika utajování a nezájmu o běžné lidi pokračující ze sovětských dob vyvolala masivní kritiku nového lídra země Vladimira Putina ze strany tehdy ještě relativně svobodné společnosti i médií.

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.

Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů v tuzemsku. Po setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina podle něj brání celou Evropu. Zelenskyj poděkoval Česku za pomoc a zmínil potřebu zpřísnit sankce vůči Rusku.

Vládce Kremlu Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva hlásí, že její armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj však v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci v Kurské a Bělgorodské oblasti dál bojují.

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Při ruském nočním raketovém úderu na Kyjev zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších více než devadesát bylo zraněno, uvádějí nejnovější zprávy záchranářů. Výbuchy bylo v noci slyšet i v Charkově na východě Ukrajiny, informovala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Americký prezident Donald Trump útoky odsoudil a vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby s nimi přestal.

Rusko v noci na úterý provedlo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské přístavní město Oděsa na jihu země, uvedly místní úřady. Útok podle nich zranil tři lidi a způsobil materiální škody. Celkem dva lidé podle úřadů zemřeli po ruských útocích na příhraniční obce v Sumské a Charkovské oblasti. Ruské nálety zabíjely i v Záporoží. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana sestřelila deset ukrajinských dronů.

Města u frontové linie na Ukrajině ohrožuje nejen dělostřelectvo, ale také ruské drony. Jen v Chersonské oblasti jich ukrajinská armáda za poslední týden sestřelila přes sedmnáct set. Terčem útoků jsou často autobusy hromadné dopravy. Na místě natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

V Paříži se ve čtvrtek sešli vrcholní francouzští a američtí představitelé, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. Do města také dorazila předem neohlášená ukrajinská delegace. Přítomni byli rovněž britští a němečtí bezpečnostní poradci a činitelé. Elysejský palác večer uvedl, že rozhovory byly pozitivní a konstruktivní.

Ukrajina se vyrovnává s výpadkem amerického financování prostřednictvím vládní agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. Zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová v zemi navštívila některé vzdálenější ordinace v Žytomyrské a Kyjevské oblasti. Dojíždí tam tým mediků, jehož výjezdy do regionů se ale kvůli nedostatku amerických peněz omezily až na polovinu.

Byl to důkazní materiál, který ze soudního spisu unikl do médií. Zobrazuje posledních pár vteřin života čtrnácti lidí a bez jakékoli úpravy ho odvysílala italská veřejnoprávní televize RAI. Video se následně rozšířilo do dalších médií a na sociální sítě. Měsíc po tragédii, která stále není vyšetřená, se Italové pozastavují nad praxí novinářů a shodují se, že takové video zveřejnit neměli. Proč a co televizi nejspíš vedlo k opačnému závěru, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

„Všemu, co říkáte, nevěřím. Mohu se jen dohadovat, co všechno vám mohli provést. Držte se a přežijte to,“ řekla novinářka Tatjana Korovenková z nestátní běloruské zpravodajské agentury BelaPAN vězněnému Ramanu Pratasevičovi na tiskové konferenci. Byla jediná, kdo se k takovému kroku před zástupci běloruského ministerstva zahraničí odhodlal. Státní propaganda už ji za to odsoudila, co ji čeká dál a jaké postihy mohou přijít, netuší. V rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24 ale říká, že nelituje.

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.

Zadržení protirežimního novináře Ramana Prataseviče, kterého běloruská policie vyvedla z letadla po nuceném přistání v Minsku, upozorňuje na vztah autoritářů ke svobodě tisku. Vital Cyhankou, novinář Svobodné Evropy, který stále žije v Bělorusku, incident interpretuje jako vzkaz všem novinářům, že na všechny režim dosáhne. Pro pořad Newsroom ČT24 přiblížil také to, jak fungují kanály na sociální síti Telegram a proč úřadům tak vadí.

Přes tři tisíce řidičů už letos využilo možnost zapsat si na registrační značku vlastní text. Lidé chtěli na plech vyrazit třeba 666NINJA nebo 313MAMUT. Zájem o značky na přání tak neopadá ani tři roky od jejich zavedení. Od doby, kdy zákon tuto variantu umožnil, si značky na přání pořídilo na 14 tisíc řidičů, zaplatili za ně přes 126 milionů korun. České televizi to řekla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Nad nedělní demonstrací na Letenské pláni v Praze létalo neoprávněně několik dronů. Řídilo je podle policie šest osob, kterým může hrozit až pětimilionová pokuta. Případy bude řešit Úřad pro civilní letectví. Povolení měly jen dva stroje nad stadionem.