Potřebujeme nové zdroje, uvedla k rozpočtu šéfka Evropské komise

Nahrávám video

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.

„Zaprvé, od roku 2028 začne Evropská unie splácet nástroj NextGenerationEU, to je jeden závazek. Zadruhé musíme více investovat do našich takzvaných nových priorit. Těmi jsou evropská konkurenceschopnost, umělá inteligence, obrana, bezpečnost, energetika,“ řekla von der Leyenová novinářům.

NextGenerationEU je program EU, který měl pomoci členským státům zotavit se z dopadů pandemie covidu-19. EU si tyto peníze půjčila na finančních trzích a nyní je musí splácet.

„Třetím důležitým bodem je, že chceme zachovat financování dlouhodobých priorit Evropské unie. Jde o společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku. A samozřejmě chceme udržet národní příspěvky pod kontrolou,“ dodala šéfka Komise.

Pokud mají být zachovány všechny čtyři výše zmíněné prvky, existuje podle ní jen jedno řešení: nové vlastní zdroje. „Bez nich je volba jasná. Buď vyšší příspěvky členských států, nebo nižší výdajová kapacita. To jsou jediné možnosti, které existují. Jinými slovy, nižší výdajová kapacita by znamenala méně Evropy přesně ve chvíli, kdy je potřeba více Evropy,“ uvedla von der Leyenová.

Unijní premiéři a prezidenti by měli dát pro projednávání rozpočtu politická vodítka, aby následně mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Konečná dohoda by pak měla být v prosinci letošního roku, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit.

Unijní lídři budou muset pracovat na tom, jak sladit naše ambice s potřebnými zdroji a jak financovat dlouhodobé politiky, nové priority, jako je obrana, konkurenceschopnost nebo energetická tranzice, uvedl již před jednáním António Costa.

„Máme kolektivní odpovědnost dosáhnout dohody do konce roku. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby náš rozpočet začal platit od roku 2028,“ prohlásil po skončení summitu s tím, že představitele EU čeká ještě hodně práce, ale nálada byla konstruktivní.

Pružnější rozpočet

Evropská komise zveřejnila první návrh sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu korun) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.

Návrh ihned kritizoval Evropský parlament, který se postavili zejména proti národním plánům, tedy návrhu komise na sloučení financí pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony.

Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší než doposud. Takový názor zastává i Česko, jež patří do skupiny takzvaných přátel koheze.

Bude to boj, míní o jednání Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) po páteční schůzce uvedl, že jednání o dlouholetém rozpočtu bude boj. Těžko se podle něj stihne dojednat rozpočet do konce letošního roku, jak chce šéf Evropské rady Costa.

„Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit,“ řekl český premiér. Podle něj bohatší státy nechtějí přispívat více do unijního rozpočtu, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádějí, jako Česká republika, nechtějí přijít o transfery.

Babiš zopakoval, že současný návrh unijního rozpočtu odmítá kvůli navrhovanému snížení prostředků pro Českou republiku. S tímto postojem na summitu rovněž vystoupil.

Premiér Andrej Babiš na summitu na Kypru
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Lídři diskutovali také o velikosti sedmiletého rozpočtu, někteří volali po jeho zvýšení, jiní naopak po snížení. Odlišné názory mají unijní prezidenti a premiéři rovněž na nové vlastní zdroje, tedy nové zdroje pro příjmy do unijního rozpočtu.

Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale již v létě navrhla pět nových vlastních zdrojů, další nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament.

Podle nejmenovaného unijního představitele byla páteční debata otevřená a dobrá. „Bylo důležité ji mít, aby se připravila půda pro předložení prvního jednacího rámce kyperským předsednictvím v červnu a před intenzivní prací na dosažení dohody do konce roku,“ uvedl tento zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...