Ursula von der Leyenová

Kanada a Evropa jsou silnější, když spolupracují, řekl kanadský premiér Mark Carney při projevu v Evropském parlamentu. Uvítal návrh na přidružené členství v EU, chce posílit spolupráci. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu řekla, že by ráda usilovala o otevření dveří k tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU.

Mezi hlavní priority Evropské komise zařadila její šéfka Ursula von der Leyenová silnější obranu, menší závislost na Číně a větší odolnost vůči klimatickým i hybridním hrozbám. Unie má také posílit energetickou soběstačnost a lépe chránit své hranice, řekla předsedkyně Komise. Hlavní body projevu o stavu EU probrali v Událostech komentářích europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Kanada by se mohla stát přidruženým státem Evropské unie, prohlásila ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před premiérem severoamerického státu Markem Carneym. Ten v Evropě hledá kvůli obchodní válce se Spojenými státy nového partnera. Mezi Ottawou a Bruselem se mluví o spolupráci v oblasti energetiky či obraně. Ve hře je také rozšíření přístavu v kanadském městě Churchill, odkud plují do Evropy lodě se zemním plynem.

Americký prezident Donald Trump pohrozil Evropské unii (EU) dalšími cly i přerušením obchodu. Reagoval tak na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem EU. Trump to podle agentury AFP označil za „možný projev nepřátelství“.

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.

Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů. Oznámila to šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Brusel ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.

Evropská unie otevře dveře Kanadě, aby se stala prvním přidruženým členem Unie, řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu před kanadským premiérem Markem Carneym. Hovořila také o rodící se silnější a nezávislé Evropě v otevřeně nepřátelském světě. Šéfka EK dále slíbila, že Unie dodrží klimatické cíle a sníží závislost na Číně. Komise také navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů a zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let.

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.

„Máme již připravený projekt, který počítá s vybudováním přenosových elektrických vedení z Ázerbájdžánu přes Arménii do Nachičevanu,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v rozhovoru pro místní média v Nachičevanu.

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Stále hoří ve francouzském departementu Gironde, situaci se tam však v sobotu podařilo dostat po více než týdnu pod kontrolu. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují také u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě.

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Zástupci členských států Evropské unie se dohodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu doposud blokovalo Řecko, které požadovalo zmírnění zákazu přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG). Podle evropských diplomatů se členské státy dohodly na roční výjimce pro přepravu suroviny do třetích zemí. Platnost opatření se má automaticky prodlužovat.

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.