Ursula von der Leyenová strana 4 z 5

Čína si uvědomuje, že v konfliktu na Ukrajině nenastal čas pro diplomatická jednání. V rozhovoru, který v neděli zveřejnil ekonomický deník Les Echos, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který tento týden jednal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ohledně střetu o Tchaj-wan pak evropské země varoval, aby si nenechaly vnutit tempo, které chtějí událostem dát Čína či Spojené státy.

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na čtvrteční schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyjádřil přesvědčení, že Čína dokáže Rusko „přivést k rozumu“ ohledně války na Ukrajině a přiměje zainteresované strany zasednout k jednacímu stolu. Informovala o tom agentura AFP. Macron hovořil také s novým čínským premiérem Li Čchiangem. Schůzky by mohly po letech napětí naznačit, jaké budou budoucí vztahy EU a Číny, poznamenala agentura Reuters.

Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání „cesty k míru“ na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Macron tam dorazil ve snaze obnovit dynamiku francouzsko-čínských politických a ekonomických vztahů. Setká se s nejvyššími čínskými státními představiteli, ale také se studenty nebo investory. Části jednání se účastní rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

V Bruselu skončil summit Evropské unie. Lídři členských zemí v rámci Evropské rady jednali o další podpoře Ukrajiny, stabilitě bank či návratu k fiskálním pravidlům. Oficiální program summitu ale zastínily spory o spalovacích motorech, o kterých se původně diskuse vést neměla.

Země Evropské unie jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před jednáním unijních lídrů v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po čtvrtečním prvním dni summitu prohlásila, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým uspořádá mezinárodní konferenci s cílem získat podporu pro vyhledávání tisíců unesených dětí a jejich navracení na Ukrajinu.

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.

Při čelní srážce dvou vlaků v Řecku zahynulo nejméně 38 lidí, dalších více než sedm desítek cestujících skončilo v nemocnici. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi či zraněnými byli čeští občané. Jde o nejtragičtější železniční nehodu v Řecku za několik desetiletí, vláda vyhlásila tři dny státního smutku. Místo neštěstí navštívila prezidentka Katerina Sakellaropulosová i premiér Kyriakos Mitsotakis, který uvedl, že nehodu způsobila „tragická lidská chyba“. Přednosta stanice v Larise se už k chybě přiznal. Po nehodě rezignoval řecký ministr dopravy Kostas Karamanlis.

Britská vláda a Evropská komise (EK) dokončily vyjednávání o obchodních pravidlech v Severním Irsku a představily nový rámec, který má poskytnout záruky oběma stranám. Klíčový bude postoj severoirské politické reprezentace, která již avizovala, že dohodnutý text bude pečlivě analyzovat. Podle britského premiéra Rishiho Sunaka nová úmluva odstraní „jakýkoli náznak hranice v Irském moři“ a dotkne se i platnosti evropského práva v Severním Irsku.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Evropská unie posílí ochranu svých vnějších hranic. Na summitu v Bruselu se na tom shodli prezidenti a premiéři sedmadvacítky. Unie by podle nich mohla proplácet techniku a ostrahu na hranicích se zeměmi mimo EU a debaty se vedou i o stavbě plotů. Lídři jsou zajedno v tom, že problém migrace spočívá v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy –⁠ členské země tak možná budou těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění.

Česko nejspíše bude moci využít zhruba 22 miliard korun (928 milionů eur) z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Schválila to Evropská komise, podle které stát splnil všechny podmínky pro získání první řádné platby za sedm miliard. Definitivně ještě musí postoj komisařů formálně potvrdit zástupci členských států. První peníze z fondu obnovy získalo Česko už předloni. V rámci předfinancování přišlo 915 milionů eur.

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

Evropská unie vycvičí dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků, celkem tedy 30 tisíc, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Unie také poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů korun), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla vyčistit zaminované území. Borrell spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a 15 eurokomisaři přijel do Kyjeva, kde se v pátek uskuteční summit mezi EU a Ukrajinou.

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Na zvolení Petra Pavla českým prezidentem reagují evropští politici. Blahopřání mu zaslala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Oceňují jeho zkušenosti v obraně i mezinárodních vztazích. Zvolenému prezidentovi v pondělí gratuloval také ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken.

Zahraniční státníci gratulují Petru Pavlovi ke zvolení do úřadu hlavy státu. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která vítěze voleb přišla navštívit v jeho volebním štábu osobně, představuje Pavlovo vítězství naději, že mohou být silné hodnoty jako slušnost a pravdivost. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je důležité, že jeho zvolení znamená spojení „hlubokých evropských hodnot“. Zástupci EU pak vyzdvihli Pavlovu zkušenost v diplomacii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během gratulace ocenil Pavlovu podporu a boj proti ruské agresi.

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.

Začalo švédské předsednictví v Radě Evropské unie. Stockholm navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a spolu se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem vystoupila před novináři. Mluvili o vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo o realizaci zelené politiky.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.