Papež Lev XIV. při inaugurační mši kritizoval násilí i hospodářský systém

Ve Vatikánu se uskutečnila inaugurační mše nového papeže Lva XIV., který při příjezdu věřící poprvé pozdravil z takzvaného papamobilu. Samotný obřad začal v deset hodin. Pontifik v projevu kritizoval násilí i hospodářský systém, jenž nadměrně využívá přírodu a nechává na okraji chudé. Jeho slova poslouchalo mnoho zahraničních politiků, na náměstí svatého Petra bylo podle úřadů na 150 tisíc lidí.

Věřící začali přicházet na náměstí svatého Petra po šesté hodině ranní. Podle odhadů tam bylo několik desítek tisíc lidí, další se shromáždili na přilehlé ulici via della Conciliazione. Lidé papeže vítali křikem, potleskem a máváním. V davu bylo vidět i několik českých vlajek. Papamobil se při jízdě jednou zastavil a papež požehnal dvěma malým dětem.

Obřad k začátku vlády nové hlavy katolické církve začal známým úryvkem z evangelia podle Matouše, ve kterém se Ježíš obrací ke svému apoštolovi Šimonovi, který se pak stane Petrem, jedním z prvních vůdců křesťanů. „Ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev,“ zpíval chór. Papež pak spolu s představiteli východních církví sestoupil k Petrově hrobu v bazilice svatého Petra a následně v procesí vyšel spolu s kardinály na prostranství před chrám.

3 minuty
Události: Inaugurační mše nového papeže Lva XIV.
Zdroj: ČT24

Tři kardinálové z Evropy, Afriky a z Asie při mši předali pontifikovi předměty, které symbolizují jeho úřad v čele katolické církve – papežský prsten, zvaný rybářský, a pallium z vlny, které odkazuje na úlohu papeže jako dobrého pastýře. Kardinálové a další zástupci katolických věřících pak slíbili poslušnost novému papeži.

Lev XIV. odmítl být autokratem v církvi

Ve své homilii papež odmítl roli „šéfa, který je nad všemi“. „Přicházím k vám jako bratr, který bude sloužit vaší víře a radosti,“ prohlásil. Řekl, že byl zvolen bez zásluh a s obavou. Nový papež chce být pastýřem, který chrání bohaté dědictví víry a současně je schopen vidět těžkosti dnešní doby. Církev podle něj věřící nemá získávat svou mocí či „náboženskou propagandou“.

Lev XIV. dále řekl, že ve světě vidí „příliš mnoho ran způsobených nenávistí, násilím, předsudky, obavami z odlišného, ekonomickým systémem, který vykořisťuje zdroje Země a nechává na okraji chudé“. Vyzval také k budování „nového světa, kde zavládne mír“ společně s dalšími věřícími a dalšími lidmi dobré vůle. Věřící rovněž vyzval, aby se milovali navzájem a budovali misionářskou církev, která „otevírá náruč světu, zvěstuje slovo (boží), nechává se oslovovat dějinami a stává se kvasem pro svornost v lidstvu“.

„Při obřadu jsem cítil silnou duchovní přítomnost papeže Františka, který nás doprovází z nebe,“ řekl na konci mše nový pontifik.

Zmínil konflikty v Pásmu Gazy, kde lidé hladovějí, v Myanmaru a na Ukrajině, která podle papeže „konečně čeká na jednání pro spravedlivý a trvalý mír“. Lev XIV. také poděkoval účastníkům, zahraničním delegacím a zástupcům jiných církví a náboženství.

Obřad se konal převážně v latině, zazněla ale také angličtina, italština, polština, arabština, čínština či španělština. Mše se zúčastnilo podle italských úřadů na 150 tisíc věřících, což je méně než očekávaných 250 tisíc lidí.

133 minut
Inaugurační mše papeže Lva XIV.
Zdroj: ČT2

Dorazila řada významných osobností

Na prostranství před bazilikou se usadili zahraniční hosté, mezi kterými byli americký viceprezident JD Vance, italská premiérka Giorgia Meloniová, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský premiér Francois Bayrou nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Hosté na inaugurační mši papeže Lva XIV.
Zdroj: Jacquelyn Martin/Pool via Reuters

Mezi hosty byl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s nímž se papež odpoledne soukromě setkal. Zelenskyj po rozhovoru vyjádřil Vatikánu vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Rusko měla zastupovat ministryně kultury Olga Ljubimovová, ruská agentura Interfax ale napsala, že se do Vatikánu nedostala z technických důvodů, konkrétně kvůli „nesrovnalosti v letecké trase“. Ruskou delegaci vedl velvyslanec Ivan Soltanovskij. Zmíněnou nesrovnalost agentura nevysvětlila. Ljubimovová se podle Interfaxu účastnila pohřbu papeže Františka.

Na mši byla ohlášena také účast polského prezidenta Andrzeje Dudy či slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Účastnili se i panovníci z tradičně katolických zemí, například Španělska či Belgie. Česko zastupoval podle Vatikánu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Inaugurační mše se zúčastnil i předseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. „Dojem je silný, protože to je událost, kterou jsem ještě nezažil,“ okomentoval své pocity. „Měli jsme i s biskupem Janem Vokálem z Hradce Králové pěkné místo. Byli jsme asi tak dvacet metrů od oltáře. Tu a tam jsme zahlédli i papeže z velice blízké vzdálenosti,“ dodal. Z homilie Nuzíka zaujala zejména pokora nové hlavy katolické církve. „Byl si vědom, že do té služby ho zvolili jeho bratři kardinálové,“ zmínil.

9 minut
Studio ČT24: Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík o inaugurační mši papeže Lva XIV.
Zdroj: ČT24

Na inaugurační mši přijela i řada náboženských vůdců včetně konstantinopolského patriarchy Bartoloměje, zástupce dalších křesťanských církví či muslimů a buddhistů.

Inaugurační mše je označována za zahájení pontifikátu, papež je v čele církve a má plnou moc od chvíle, kdy byl zvolen a souhlasil s volbou kardinálů. Lev XIV. tak stihl od 8. května, kdy byl zvolen do čela katolické církve, několik oficiálních aktů, pronesl řadu projevů a mluvil s politickými lídry, například s ukrajinským prezidentem Zelenským či francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Lev XIV., občanským jménem Robert Prevost, je prvním papežem narozeným na území Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...