PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.

Prevost se narodil 14. září 1955 v Chicagu. Po předchozích studiích filozofie a matematiky vstoupil v roce 1977 do augustiniánského řádu, sliby složil v roce 1981. Kněžské svěcení přijal v červnu 1982 v Římě. Tam také na Papežské univerzitě svatého Tomáše Akvinského získal v roce 1987 doktorát z kanonického práva.

V letech 1985 až 1986 a 1988 až 1998 působil v Peru jako farář, diecézní úředník, učitel semináře a administrátor. V září 2001 byl zvolen generálním převorem augustiniánského řádu, funkci vykonával až do září 2013.

V listopadu 2014 jej papež František jmenoval apoštolským administrátorem diecéze Chiclayo v Peru. V prosinci téhož roku přijal biskupské svěcení a v září 2015 byl jmenován diecézním biskupem. V letech 2020 a 2021 byl také administrátorem diecéze Callao v Peru. Podle agentury AP v roce 2015 získal peruánské občanství. V zemi zůstal až do roku 2023, kdy ho papež František přivedl do Říma, kde se ujal předsednictví Papežské komise pro Latinskou Ameriku.

121 minut
Speciální vysílání ke zvolení nového papeže
Zdroj: ČT24

Francouzský otec a italská matka

Prevost je synem francouzského otce Louise Mariuse Prevosta a italské matky Mildred Martinezové. Střední vzdělání dokončil v semináři Řádu svatého Augustina v roce 1973. Poté získal bakalářský titul v matematice na Villanovské univerzitě ve městě Villanova v Pensylvánii. V roce 1982 získal titul magistr teologie na katolické postgraduální škole v Chicagu.

Podle dostupných informací hovoří anglicky, španělsky, italsky, francouzsky, portugalsky a částečně i latinsky a německy.

27 minut
První projev nového papeže Lva XIV.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...