Farář

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

V Česku ubývá věřících i farností, například na jihu Čech se počet farností za poslední roky snížil zhruba o třetinu. Farnosti se tam sloučily s ostatními, což znamená, že kněží musejí více dojíždět –⁠ nově například do Opařan na Táborsku, kde kněz odchází do penze. Navzdory pokročilému věku chce ale Josef Charypar pomáhat věřícím dál, už ale na jiném místě.

Řecko-katolický farář Marian Kurylo z Pardubic v prvních týdnech invaze ruských vojsk na Ukrajinu pořádal sbírky humanitárních potřeb, které pak mířily do válkou zasažené země. Teď se duchovní, který pochází ze Lvova, zaměřuje na pomoc válečným uprchlíkům přímo v krajském městě. „Lidé tu hledají podporu, i duchovní,“ říká farář.

V Aši končí po více než třiceti letech svou službu evangelický farář. V regionu se staral hned o tři objekty a bohoslužby vedl ve dvou jazycích. Jeho funkci ale nemá kdo nastálo převzít.

Na jižní Moravě přes léto změní své farnosti čtyřiadvacet farářů, to je víc než obvykle. Podle brněnského biskupství je obměna běžná. S pokrytím všech farností je ale problém, nově vysvěcených kněží je málo.

Vánoční bohoslužby, takzvané půlnoční, budou letos kvůli pandemii probíhat s omezením. Na mše bude moci jen omezený počet lidí. Kostely mají vyčlenit pro lidi maximálně pětinu z celkového počtu míst k sezení. V souvislosti s koronavirem navíc platí pravidla podobná jako na jiných vnitřních veřejných místech. Lidé budou muset mít roušky a držet rozestupy.