V Heřmánkovicích odstranili část německého hřbitova. Podle starostky jde o nedorozumění

4 minuty
Události v regionech (sever a východ): Heřmánkovice odstranily německý hřbitov
Zdroj: ČT24

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

Starostka zásah na hřbitově původně zdůvodnila tím, že to byly „nebezpečné rozvaliny“ zarůstající trávou. Celou věc označila za nafouknutou bublinu a nedorozumění. Obvinění z odstranění hrobů ostře odmítla.

Na části heřmánkovického hřbitova nyní leží střepy z rozbitých náhrobních desek a náhrobků. Kameny z hrobů odvezli do 12 kilometrů vzdáleného Božanova, kde leží na hromadě. „Zlikvidovanou část hřbitova pokrývají střepy z náhrobních desek, na kterých jsou čitelná jména německých zesnulých,“ uvedl Weiner.

Jde o omyl, tvrdí starostka

Později starostka sdělila, že snahou obce nebylo hroby zničit, ale naopak prostor hřbitova zvelebit tak, aby byl důstojnou připomínkou původních obyvatel. Podle ní bagrista omylem odvezl ze hřbitova s poškozenými kameny z hrobů také asi pět náhrobků.

„Když jsem to zjistila, okamžitě jsem nařídila náhrobky vrátit zpět. Žádné hroby jsme nezničili. Plán byl takový: poškozené kameny z hrobů odvézt, hřbitov upravit a povalené náhrobky znovu vztyčit. Potvrzením mých slov může být to, že všechny sakrální památky a hroby, které máme v obci po původních německy hovořících obyvatelích, jsme opravili. Toto místo bylo další, které čekalo na opravu,“ brání se Králová kritice. 

Starostka tvrdí, že nebylo v jejích silách, aby „pořád stála u bagru“. Podle ní měly být odvezeny rozpadlé rozvalené kameny, nešlo o náhrobky se jmény. „Podle našeho mínění byl takový stav nedůstojný. Chtěli jsme to upravit, nevzhledné kameny dát pryč, odvézt, ale náhrobky znovu postavit. Opakuji, nic jsme nebourali,“ ohradila se. 

Dodala, že dosavadní stav mohl u někoho vzbudit dojem, že se o hroby původních obyvatel nikdo nestará. „Pro někoho to možná mělo genius loci, ale pro nás ne. Nám, kteří tu bydlíme a chodíme na hřbitov, se to nelíbilo a chtěli jsme to tam proměnit v důstojné místo. Nic zlého jsem neprovedla a za tím si stojím. Jen jsem ten prostor chtěla, i pro naše sudetské Němce, kteří sem jezdí, upravit tak, aby byl důstojný,“ dodala. 

Úřad vlády likvidaci hrobů odsoudil

Podle Jiřího Chotěborského ze stavebního úřadu v blízkém Broumově ale nebyl k zásahu na hřbitově žádný důvod, protože kameny nikoho neohrožovaly. Chotěborský upozornil na zbourání hrobů Královéhradecký kraj, který případ předal Úřadu vlády.

Likvidace hrobů je z morálního hlediska neakceptovatelná, reagoval na dění v Heřmánkovicích místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny, lingvista a zástupce německé menšiny v České republice Martin Herbert Dzingel. Řekl, že v Česku stále žijí obyvatelé německé národnosti, kterých se tato kauza bezprostředně dotýká.

„V důsledku odsunu drtivé většiny německojazyčných obyvatel po druhé světové válce byla pozůstalým znemožněna hrobová péče, což v důsledku veškerého zpřetrhání vazeb na jejich vlast – tedy dnes Českou republiku, přetrvává. Hřbitovy a hrobová místa původních obyvatel jsou dnes již jediným veřejným památníkem na ty, kteří po staletí budovali svůj domov, čímž vytvořili kulturní, hospodářské, architektonické a jiné hodnoty, o které dnes my nadále pečujeme,“ uvedl Dzingel.

Podle ředitele odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády Viktora Kundráka je likvidace hrobů „přinejmenším velmi problematická“ z hlediska právního. „Pracovní skupina pro řešení situace německých (a dalších) hrobů v České republice má za cíl upozorňovat na problematiku opuštěných německých hrobů, a taktéž komunikaci se starosty daných obcí, na jejichž území se německé hroby nacházejí,“ uvedl.

Upozornil také na smlouvu mezi tehdejším Československem a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992, ve které smluvní strany prohlašují, že československé a německé hroby, nacházející se na jejich území, budou stejným způsobem uctívány a chráněny. O požadavku návratu do původního stavu se nezmínil.

V roce 2017 vydala pracovní skupina publikaci „K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice (příručka pro obce)“, která je zveřejněna na webu Úřadu vlády.

Rána pro česko-německé smíření

Broumovský farář Martin Lanži sdělil, že o chystaném zlikvidování části hřbitova v Heřmánkovicích nevěděl. Také podle něj je událost ranou pro mnohaleté úsilí o česko-německé smíření. „Němce to bude bolet. Když už se to stalo, snad se z toho poučíme, aby se podobné události neopakovaly,“ dodal farář. Obec byla před válkou ryze německá, žilo v ní na patnáct set Němců a jen 39 Čechů.

Loni dostaly Heřmánkovice cenu za obnovu a rekonstrukci památkově chráněných objektů v Královéhradeckém kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
09:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
09:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 23 hhodinami

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánovčera v 13:27

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
včera v 08:00

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
včera v 07:00

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...