V Heřmánkovicích odstranili část německého hřbitova. Podle starostky jde o nedorozumění

Nahrávám video
Události v regionech (sever a východ): Heřmánkovice odstranily německý hřbitov
Zdroj: ČT24

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

Starostka zásah na hřbitově původně zdůvodnila tím, že to byly „nebezpečné rozvaliny“ zarůstající trávou. Celou věc označila za nafouknutou bublinu a nedorozumění. Obvinění z odstranění hrobů ostře odmítla.

Na části heřmánkovického hřbitova nyní leží střepy z rozbitých náhrobních desek a náhrobků. Kameny z hrobů odvezli do 12 kilometrů vzdáleného Božanova, kde leží na hromadě. „Zlikvidovanou část hřbitova pokrývají střepy z náhrobních desek, na kterých jsou čitelná jména německých zesnulých,“ uvedl Weiner.

Jde o omyl, tvrdí starostka

Později starostka sdělila, že snahou obce nebylo hroby zničit, ale naopak prostor hřbitova zvelebit tak, aby byl důstojnou připomínkou původních obyvatel. Podle ní bagrista omylem odvezl ze hřbitova s poškozenými kameny z hrobů také asi pět náhrobků.

„Když jsem to zjistila, okamžitě jsem nařídila náhrobky vrátit zpět. Žádné hroby jsme nezničili. Plán byl takový: poškozené kameny z hrobů odvézt, hřbitov upravit a povalené náhrobky znovu vztyčit. Potvrzením mých slov může být to, že všechny sakrální památky a hroby, které máme v obci po původních německy hovořících obyvatelích, jsme opravili. Toto místo bylo další, které čekalo na opravu,“ brání se Králová kritice. 

Starostka tvrdí, že nebylo v jejích silách, aby „pořád stála u bagru“. Podle ní měly být odvezeny rozpadlé rozvalené kameny, nešlo o náhrobky se jmény. „Podle našeho mínění byl takový stav nedůstojný. Chtěli jsme to upravit, nevzhledné kameny dát pryč, odvézt, ale náhrobky znovu postavit. Opakuji, nic jsme nebourali,“ ohradila se. 

Dodala, že dosavadní stav mohl u někoho vzbudit dojem, že se o hroby původních obyvatel nikdo nestará. „Pro někoho to možná mělo genius loci, ale pro nás ne. Nám, kteří tu bydlíme a chodíme na hřbitov, se to nelíbilo a chtěli jsme to tam proměnit v důstojné místo. Nic zlého jsem neprovedla a za tím si stojím. Jen jsem ten prostor chtěla, i pro naše sudetské Němce, kteří sem jezdí, upravit tak, aby byl důstojný,“ dodala. 

Úřad vlády likvidaci hrobů odsoudil

Podle Jiřího Chotěborského ze stavebního úřadu v blízkém Broumově ale nebyl k zásahu na hřbitově žádný důvod, protože kameny nikoho neohrožovaly. Chotěborský upozornil na zbourání hrobů Královéhradecký kraj, který případ předal Úřadu vlády.

Likvidace hrobů je z morálního hlediska neakceptovatelná, reagoval na dění v Heřmánkovicích místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny, lingvista a zástupce německé menšiny v České republice Martin Herbert Dzingel. Řekl, že v Česku stále žijí obyvatelé německé národnosti, kterých se tato kauza bezprostředně dotýká.

„V důsledku odsunu drtivé většiny německojazyčných obyvatel po druhé světové válce byla pozůstalým znemožněna hrobová péče, což v důsledku veškerého zpřetrhání vazeb na jejich vlast – tedy dnes Českou republiku, přetrvává. Hřbitovy a hrobová místa původních obyvatel jsou dnes již jediným veřejným památníkem na ty, kteří po staletí budovali svůj domov, čímž vytvořili kulturní, hospodářské, architektonické a jiné hodnoty, o které dnes my nadále pečujeme,“ uvedl Dzingel.

Podle ředitele odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády Viktora Kundráka je likvidace hrobů „přinejmenším velmi problematická“ z hlediska právního. „Pracovní skupina pro řešení situace německých (a dalších) hrobů v České republice má za cíl upozorňovat na problematiku opuštěných německých hrobů, a taktéž komunikaci se starosty daných obcí, na jejichž území se německé hroby nacházejí,“ uvedl.

Upozornil také na smlouvu mezi tehdejším Československem a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992, ve které smluvní strany prohlašují, že československé a německé hroby, nacházející se na jejich území, budou stejným způsobem uctívány a chráněny. O požadavku návratu do původního stavu se nezmínil.

V roce 2017 vydala pracovní skupina publikaci „K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice (příručka pro obce)“, která je zveřejněna na webu Úřadu vlády.

Rána pro česko-německé smíření

Broumovský farář Martin Lanži sdělil, že o chystaném zlikvidování části hřbitova v Heřmánkovicích nevěděl. Také podle něj je událost ranou pro mnohaleté úsilí o česko-německé smíření. „Němce to bude bolet. Když už se to stalo, snad se z toho poučíme, aby se podobné události neopakovaly,“ dodal farář. Obec byla před válkou ryze německá, žilo v ní na patnáct set Němců a jen 39 Čechů.

Loni dostaly Heřmánkovice cenu za obnovu a rekonstrukci památkově chráněných objektů v Královéhradeckém kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasičům schází chemičtí odborníci. Pomoci má nový univerzitní obor

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice (UPCE) otevřela nový bakalářský studijní program Chemie pro požární ochranu. Propojuje základní chemické obory a jejich aplikaci v požární ochraně s krizovým řízením a environmentální bezpečností. Nový program reaguje na poptávku Hasičského záchranného sboru a je v Česku unikátní.
před 5 hhodinami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
včera v 07:30

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
včera v 06:00

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026
Načítání...