V Heřmánkovicích odstranili část německého hřbitova. Podle starostky jde o nedorozumění

Nahrávám video

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

Starostka zásah na hřbitově původně zdůvodnila tím, že to byly „nebezpečné rozvaliny“ zarůstající trávou. Celou věc označila za nafouknutou bublinu a nedorozumění. Obvinění z odstranění hrobů ostře odmítla.

Na části heřmánkovického hřbitova nyní leží střepy z rozbitých náhrobních desek a náhrobků. Kameny z hrobů odvezli do 12 kilometrů vzdáleného Božanova, kde leží na hromadě. „Zlikvidovanou část hřbitova pokrývají střepy z náhrobních desek, na kterých jsou čitelná jména německých zesnulých,“ uvedl Weiner.

Jde o omyl, tvrdí starostka

Později starostka sdělila, že snahou obce nebylo hroby zničit, ale naopak prostor hřbitova zvelebit tak, aby byl důstojnou připomínkou původních obyvatel. Podle ní bagrista omylem odvezl ze hřbitova s poškozenými kameny z hrobů také asi pět náhrobků.

„Když jsem to zjistila, okamžitě jsem nařídila náhrobky vrátit zpět. Žádné hroby jsme nezničili. Plán byl takový: poškozené kameny z hrobů odvézt, hřbitov upravit a povalené náhrobky znovu vztyčit. Potvrzením mých slov může být to, že všechny sakrální památky a hroby, které máme v obci po původních německy hovořících obyvatelích, jsme opravili. Toto místo bylo další, které čekalo na opravu,“ brání se Králová kritice. 

Starostka tvrdí, že nebylo v jejích silách, aby „pořád stála u bagru“. Podle ní měly být odvezeny rozpadlé rozvalené kameny, nešlo o náhrobky se jmény. „Podle našeho mínění byl takový stav nedůstojný. Chtěli jsme to upravit, nevzhledné kameny dát pryč, odvézt, ale náhrobky znovu postavit. Opakuji, nic jsme nebourali,“ ohradila se. 

Dodala, že dosavadní stav mohl u někoho vzbudit dojem, že se o hroby původních obyvatel nikdo nestará. „Pro někoho to možná mělo genius loci, ale pro nás ne. Nám, kteří tu bydlíme a chodíme na hřbitov, se to nelíbilo a chtěli jsme to tam proměnit v důstojné místo. Nic zlého jsem neprovedla a za tím si stojím. Jen jsem ten prostor chtěla, i pro naše sudetské Němce, kteří sem jezdí, upravit tak, aby byl důstojný,“ dodala. 

Úřad vlády likvidaci hrobů odsoudil

Podle Jiřího Chotěborského ze stavebního úřadu v blízkém Broumově ale nebyl k zásahu na hřbitově žádný důvod, protože kameny nikoho neohrožovaly. Chotěborský upozornil na zbourání hrobů Královéhradecký kraj, který případ předal Úřadu vlády.

Likvidace hrobů je z morálního hlediska neakceptovatelná, reagoval na dění v Heřmánkovicích místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny, lingvista a zástupce německé menšiny v České republice Martin Herbert Dzingel. Řekl, že v Česku stále žijí obyvatelé německé národnosti, kterých se tato kauza bezprostředně dotýká.

„V důsledku odsunu drtivé většiny německojazyčných obyvatel po druhé světové válce byla pozůstalým znemožněna hrobová péče, což v důsledku veškerého zpřetrhání vazeb na jejich vlast – tedy dnes Českou republiku, přetrvává. Hřbitovy a hrobová místa původních obyvatel jsou dnes již jediným veřejným památníkem na ty, kteří po staletí budovali svůj domov, čímž vytvořili kulturní, hospodářské, architektonické a jiné hodnoty, o které dnes my nadále pečujeme,“ uvedl Dzingel.

Podle ředitele odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády Viktora Kundráka je likvidace hrobů „přinejmenším velmi problematická“ z hlediska právního. „Pracovní skupina pro řešení situace německých (a dalších) hrobů v České republice má za cíl upozorňovat na problematiku opuštěných německých hrobů, a taktéž komunikaci se starosty daných obcí, na jejichž území se německé hroby nacházejí,“ uvedl.

Upozornil také na smlouvu mezi tehdejším Československem a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992, ve které smluvní strany prohlašují, že československé a německé hroby, nacházející se na jejich území, budou stejným způsobem uctívány a chráněny. O požadavku návratu do původního stavu se nezmínil.

V roce 2017 vydala pracovní skupina publikaci „K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice (příručka pro obce)“, která je zveřejněna na webu Úřadu vlády.

Rána pro česko-německé smíření

Broumovský farář Martin Lanži sdělil, že o chystaném zlikvidování části hřbitova v Heřmánkovicích nevěděl. Také podle něj je událost ranou pro mnohaleté úsilí o česko-německé smíření. „Němce to bude bolet. Když už se to stalo, snad se z toho poučíme, aby se podobné události neopakovaly,“ dodal farář. Obec byla před válkou ryze německá, žilo v ní na patnáct set Němců a jen 39 Čechů.

Loni dostaly Heřmánkovice cenu za obnovu a rekonstrukci památkově chráněných objektů v Královéhradeckém kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 54 mminutami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 3 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 10 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 11 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 20 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
před 23 hhodinami

Psi uhynuli po procházce u vody. Vědci mají podezření na toxické sinice

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.
8. 6. 2026
Načítání...