Odsun

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Museli opustit své domovy. Osudy Němců žijících na českém území mapuje výstava, kterou ve středu otevírá muzeum v Ústí nad Labem. Přibližuje staletou historii vztahů, které po druhé světové válce přerušil odsun.

Režisér Miroslav Bambušek dokončuje podle vlastního scénáře drama, které se vrací k vysídlování Němců z poválečného Československa. Bambušek se převážně věnuje divadlu, snímek Lidi krve natočil podle vlastního scénáře jako svůj celovečerní hraný debut.

Masové vysídlení původního německého obyvatelstva z Československa v letech 1945 až 1948 zůstává nadále jedním z neuralgických bodů česko-německých vztahů a také českého výkladu vlastní historie. Nově se mu pokusil porozumět dvoudílný koprodukční dokument Odsun – Vertreibung, a to prostřednictvím mozaiky konkrétních příběhů. V iVysílání lze oba díly zhlédnout ještě do 26. listopadu.

Lesy kolem Mimoně na severu Čech skýtaly v září 1990 mimořádnou houbařskou žeň. Mělo to ovšem jeden háček. Jelikož se jednalo o vojenský újezd, ve kterém donedávna hospodařila sovětská armáda, nacházeli tu houbaři kromě hřibů také ostré náboje a granáty.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Začátkem srpna 1945 vydal prezident Edvard Beneš ústavní dekret, kterým odebral drtivé většině příslušníků německé menšiny československé státní občanství. Dokument představoval podklad pro odsun Němců z Československa, přesněji pro tu „spořádanou“ část. Už před vydáním výnosu a zahájením organizovaného vysídlení totiž probíhal takzvaný „divoký odsun“ provázený násilím nejen na příslušnících či podporovatelích okupační moci, ale často i na civilistech. Maďaři, kterých se dekret také týkal, nakonec až na relativně malou část odsunuti nebyli.

V Československu skončila první fáze odsunu sovětských vojsk. Zemi opustilo více než 26 tisíc vojáků. Dalších 47 tisíc vojáků ještě zbývalo. Odsun měl proběhnout do konce února. Kromě toho společná komise také řešila ekologické škody po Sovětské armádě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Z kasáren ve Frenštátě pod Radhoštěm vyjíždí kolona tanků – začíná odsun sovětských vojsk.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Slezské zemské muzeum v Opavě představuje akademického malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera. Tvořil především mezi válkami v obci Sosnová nedaleko Opavy. Jeho dílo, podobně jako tvorba mnoha dalších německých malířů, mělo být po druhé světové válce v socialistickém Československu zapomenuto.

Od poloviny ledna se začala vážně řešit otázka, kdy a jak se stáhnou sovětští vojáci z našeho území. 17. ledna skončilo první kolo jednání. Na závěrečné tiskové konferenci mluvčí federálního ministerstva zahraničí oznámil, že cílem jednání je úplný odchod sovětských vojsk do konce roku 1990.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Plachta hnaná větrem osudu. Land-artová instalace Benedikta Tolara v dnes už zaniklé osadě Bügellohe netradičním způsobem připomíná osud rodin, které musely po konci druhé světové války opustit své domovy v Československu. Autor instalace při jejím vytváření využil materiály přímo ze zchátralé osady. Jde o další dílo krajinného umění, která od loňského roku vznikají v rámci česko-bavorského přeshraničního projektu.