Pobaltí si připomnělo výročí sovětských deportací. Na Sibiři přišly o život tisíce lidí

7 minut
Horizont ČT24: Výročí deportace obyvatel Pobaltí do Ruska
Zdroj: ČT24

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Masová deportace, zahájená 25. března 1949, se zapsala do historie Estonska jako nejagresivnější čin Sovětského svazu proti tamním občanům. V hlavním městě Tallinnu si Estonci připomněli oběti sovětské krutosti zapalováním svíček.

Ruské úřady poslaly v dobytčích vagónech na Sibiř asi 20 700 obyvatel Estonska, z toho 80 procent tvořily ženy a děti. Nejmladší deportované byly tři dny, nejstarší 95 let. Byli mezi nimi i příbuzní premiérky Kaji Kallasové, včetně její matky, které tehdy bylo šest měsíců.

„Moje rodina to zvládla. Stejně jako moje matka přežila moje babička, prababička a dědeček. Bohužel ne všem se vedlo tak dobře. Na Sibiři přišly o život tisíce lidí. Myslím, že každá estonská rodina má podobný příběh,“ popsala Kallasová v projevu k výročí odsunu.

Zločiny proti lidskosti

Podobně to vypadalo i v sousedních zemích. Jeden z nejčernějších dnů své historie si připomněla i Litva, kterou muselo před 75 lety opustit bezmála 32 tisíc lidí a Lotyšsko, které přišlo o víc než 42 tisíc občanů.

„Probudili nás v noci a řekli, že nás převážejí do sousední republiky,“ popsal pamětník deportace z Lotyšska Valdis Brumanis.

„Náš dědeček byl vyhoštěn na 25 let za to, že byl dobrým hospodářem, vlastnil mlýn a poctivě pracoval. Mlýn si postavil vlastníma rukama. Ale ‚přející‘ spoluobčané o něm napsali zprávu a deportovali ho,“ vzpomíná příbuzná deportovaného Alla Stolcereová z lotyšské Rigy.

„Velmi jasně říkáme sobě i světu, že nemůžete souhlasit se zlem, nemůžete vyjednávat se zlem a nemůžete uzavřít mír se zlem. Zlo lze pouze porazit a proti zlu je třeba bojovat,“ prohlásil prezident Lotyšska Edgars Rinkevičs.

Hlavní analytik Hospodářských novin a znalec Pobaltí Martin Ehl v Pořadu Horizont ČT24 zmínil, že pro občany Pobaltí je záležitost stále velmi živá a do značné míry ovlivňuje jejich vztah k současnému Rusku i početné ruskojazyčné menšině v Pobaltí. „Shodou okolností jsem se na to dneska ptal jedné lotyšské známé a ta mi vyprávěla příběh své sousedky, která až někdy do roku 2005 spala s pistolí pod postelí, protože se obávala nové deportace, protože tam byla odvlečená jako sedmiletá,“ vyprávěl.

Soužití s Rusy v Pobaltí je podle Ehla po řadě historických neshod a křivd složité. „Ruská menšina, zejména ta starší část, žije v zajetí ruskojazyčných médií,“ prohlásil, prý se nachází v odlišném kulturním i jazykovém světě. Lepší je to u mladší generace ruské menšiny, zmínil.

Sověty řízené přesuny lidí z Pobaltí jsou známé jako takzvané Březnové deportace. Evropský soud pro lidská práva je v roce 2006 označil za zločiny proti lidskosti.

Nové nezávislosti na Sovětském svazu se země Pobaltí dočkaly na začátku 90. let. Až tehdy bylo možné svobodně mluvit taky o deportacích. Souhrnný počet těch, kdo byli do té doby odvlečeni nebo vyhnáni, odborníci odhadují na víc než půl milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 1 hhodinou

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 3 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 3 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 3 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
16:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...