Sovětský svaz

Německá vláda varuje před ruskými snahami zneužít ve svůj prospěch květnové oslavy konce druhé světové války. Spolkový parlament kvůli tomu ze slavnostní ceremonie chystané na 8. května vyloučil Rusko a Bělorusko. Ne všude ale na doporučení dali. V Seelowě na východě země si místní už před pár dny připomněli osvobození svého města od nacismu po boku představitele Putinova režimu. Akce za účasti asi osmi stovek lidí se na sovětském válečném hřbitově zúčastnil také ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev.

Voják, legionář a vězeň sovětského gulagu. Janu Ihnatíkovi je sto tři let, jako mladík chtěl s přáteli bojovat proti Hitlerovi, a proto utekl do Sovětského svazu. Tam byl ale za nelegální překročení hranice odsouzen na tři roky nucených prací a deportován do pracovního tábora stovky kilometrů severně od Moskvy. Teprve po propuštění se přihlásil do nově vzniklých československých jednotek.

Polsko si připomnělo 85 let od takzvaného Katyňského masakru. V roce 1940 sovětská tajná policie povraždila v oblasti Katyně ležící nedaleko od Smolenska v nynějším Rusku na dvaadvacet tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence. Vinu Moskva od počátku svalovala na nacistické Německo. To ještě během druhé světové války, když okolí Katyně dobylo, exhumovalo část obětí. Kreml se k činu plně přiznal až v devadesátých letech. Polský premiér Donald Tusk během piety řekl, že stejné zlo, které před 85 lety vraždilo Poláky, v neděli zabíjelo v ukrajinském městě Sumy. „To zlo je tady stále přítomné a tak jako v minulosti, i dnes nás ohrožuje,“ prohlásil.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Mezi německými konzervativci se ozývají hlasy požadující kontrolu, nebo dokonce repatriaci státních zlatých rezerv, jejichž část je uložená ve Spojených státech amerických. Obavy podle serveru Politico vyvolávají kroky americké administrativy. Část německého zlata, umístěná do zahraničí během studené války kvůli hrozbě sovětské invaze, se již v posledních dekádách vrátila do Frankfurtu.

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na nová americká cla prohlásil, že jde o nejničivější zvýšení tarifů za poslední devadesát let. Tak vysoká cla totiž USA zavedly naposledy ve třicátých letech dvacátého století v období velké hospodářské krize. „Jistě tady analogie jsou, ale musíme si uvědomit, že na počátku třicátých let přece jen nebyl svět tak globalizovaný, jako je teď,“ řekl v pořadu Události, komentáře historik Jan Rychlík.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Začátkem března ve věku 86 let zemřel Oleg Gordijevskij, zřejmě nejvýše postavený sovětský špion, který za studené války přeběhl na Západ. Na jeho kariéru měly vliv i události v Československu v srpnu 1968. Gordijevskij zemřel 4. března v Anglii, kde žil od roku 1985. Policie podle agentury AP informovala, že jeho smrt nevyšetřuje jako podezřelou.

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.

Ruská agrese stále silněji dopadá na ukrajinské hospodářství. Kromě masivních škod po bombardování totiž začínají v mnoha oborech chybět muži – stovky tisíc odešly na frontu, jiní do zahraničí. Nejvíce je to znát v průmyslu, dopravě nebo zemědělství. Zaměstnavatelé se začínají ohlížet po ženách. Jen vloni jich technickými rekvalifikacemi prošlo 44 tisíc. V Kyjevské oblasti natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.

Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl v neděli lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.

„Až do včerejška jsem s přejmenováním Puškinské ulice nijak nespěchal. Stejně jako mnoho obyvatel Charkova jsem měl vždy pocit, že Puškin není o současném Rusku, o realitě, kterou se nám snaží vnutit Putinův režim, zneužívaje velikosti historických postav ve svůj prospěch,“ napsal po jednom z mnoha loňských brutálních ruských útoků na Charkov tamní starosta. „Ale poté, co nepřítel zasadil našemu městu strašlivé rány, vzal životy nevinným a proměnil domy v ruiny, vidíme skutečnou cenu takových rozhodnutí. Charkov teď tuto bolest cítí nejpalčivěji za celou dobu války. A proto si myslím, že nemůžeme nechat věci tak, jak jsou.“ Puškinská ulice už v Charkově není.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se příští rok v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí konce druhé světové války. Přijal pozvání od ruského vůdce Vladimira Putina.

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

V polovině 20. století se ruský zoolog Nikolaj Vereščagin vydal na ambiciózní výpravu přes hornatou krajinu Ázerbájdžánu, sousední Arménie a Gruzie. Jeho cílem bylo posbírat všechny dostupné záznamy o zvířatech, která z této oblasti zmizela, ale ve skutečnosti tamní ekosystémy i masivně změnil.