Sovětský svaz

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se příští rok v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí konce druhé světové války. Přijal pozvání od ruského vůdce Vladimira Putina.

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

V polovině 20. století se ruský zoolog Nikolaj Vereščagin vydal na ambiciózní výpravu přes hornatou krajinu Ázerbájdžánu, sousední Arménie a Gruzie. Jeho cílem bylo posbírat všechny dostupné záznamy o zvířatech, která z této oblasti zmizela, ale ve skutečnosti tamní ekosystémy i masivně změnil.

Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední Evropě. Vzpomínky pamětníků zaznamenal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák, o historických i kulturních souvislostech pak debatovali hosté Pořadu Devadesátka ČT24.

V Rusku si lidé připomněli památku obětí politických represí. V letech 1917 až 1991 bylo v Sovětském svazu z politických důvodů zabito přes milion lidí, další miliony skončily v gulazích. Byli mezi nimi i Češi a Slováci. Památný den se však neobešel bez zásahu státu – ruský cenzurní úřad totiž bez udání důvodu nechal zablokovat některé internetové stránky, které informovaly o vzpomínkových akcích po celé zemi.

Maďarský premiér Viktor Orbán při příležitosti 68. výročí povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako se v roce 1956 postavili sovětské armádě. Nacionalista Orbán, který kritizuje protiruské sankce, to uvedl v době, kdy v jednom z nejnovějších průzkumů Orbánovu stranu Fidesz poprvé po čtrnácti letech předstihla opozice, a to protikorupční strana Respekt a svoboda (Tisza) vedená právníkem a diplomatem Péterem Magyarem. Pro stranu by nyní hlasovalo 42 procent rozhodnutých voličů.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Válečný veterán Miloslav Masopust se dožil sta let. Velký den oslavil pamětník bojů na východní frontě s rodinou a dělostřelci z Jinců, kteří se k jeho odkazu hlásí. S gratulacemi se připojila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a špičky české armády.

Když 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, nebylo v tom samo. Z východu se k němu po dvou týdnech přidali vojáci Sovětského svazu. A z jihu na polské území společně s Němci vstoupila vojska Slovenského státu. Role Slovenska v operaci je dodnes kontroverzní. Za doby komunismu se o ní mlčelo a málo zkoumaným a nedostatečně popsaným tématem zůstává i v současné době.

Novinář, poradce a blízký přítel zavražděného politika Borise Němcova, opoziční politik, ale také politický vězeň, který byl začátkem srpna součástí výměny vězňů mezi Západem a Ruskem. Vladimir Kara-Murza se v sobotu účastnil pražské konference Globsec. Připomněl, že důvodem jeho zatčení byla práce na Magnitského zákonu. Doplnil také, že v dnešním Rusku je více politických vězňů než za Sovětského svazu.

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.

Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.

Česko a Slovensko si ve středu připomněly výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V pořadu Události, komentáře na tehdejší klíčové události zavzpomínala také fotografka Bohuslava Maříková. Ta v minulosti k padesátému výročí uspořádala výstavu svých fotografií, na kterých nechyběl ani symbol okupace – tank T-55, jehož charakteristice se pořad taktéž věnuje. Tehdejší události v pořadu okomentovala též bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Českým badatelům se nedávno podařilo v Tádžikistánu objevit hrob československých válečných zajatců z první světové války. Podobných míst, která dosud nebyla zdokumentována, jsou podle Radima Chrásta z odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany stovky. Jejich odkrývání ale komplikuje například nová zástavba nebo složitý přístup do některých zemí, včetně Ruska, podotkl v pořadu Události, komentáře reportér ČT Tomáš Vlach, který osudy těchto pomníků dlouhodobě mapuje.

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Akce s názvem Neptun, kterou v roce 1964 zorganizovala československá Státní bezpečnost, by se dobře vyjímala i ve špionážním románu o Jamesi Bondovi. Nechybělo v ní tajemné jezero, ukryté nacistické písemnosti nebo zvědaví novináři, kterým se – alespoň na první pohled – podařilo přijít na stopu dokumentům z druhé světové války. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden, nalezených na dně Černého jezera na Šumavě, od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.

Den D, operace Overlord, vylodění v Normandii. Tři pojmy, které změnily podobu Evropy. Kdyby se nepodařilo 6. června 1944 otevřít druhou frontu, mohl Adolf Hitler pokračovat v budování „pevnosti Německo“ a prodlužovat tak utrpení stovek milionů lidí.

Dobrovolníci vybírající peníze na Ukrajinu, které skupina cizinců napadla v sobotu na Staroměstském náměstí v Praze, jsou zklamaní z postupu státního zastupitelství. To rozhodlo o propuštění všech podezřelých z útoku. Podle něj na základě vyhodnocení důkazů zatím není možné nikoho obvinit z trestného činu.

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.