Diktátorská KLDR je blízkým spojencem Ruska – dodává mu zbraně i vojáky, aby mohlo pokračovat v invazi proti Ukrajině. Moskva však stále více využívá také severokorejskou pracovní sílu, čímž řeší nedostatek zaměstnanců. Občané KLDR jsou v Rusku vystavováni otřesným podmínkám, píše BBC. Moskva navíc najímáním Severokorejců porušuje rezoluci OSN.
Moskva se v minulosti opakovaně obracela na Pchjongjang s žádostí o pomoc ve válce, kterou vede proti sousední Ukrajině. KLDR posílala Rusku rakety, dělostřelecké granáty a poskytovala své vojáky. V poslední době Moskva podle zástupců jihokorejské rozvědky citovaných BBC také stále více využívá severokorejskou pracovní sílu.
Kvůli ruské invazi totiž země čelí nedostatku pracovních sil, podle tamního ministra práce a sociální ochrany Antona Koťjakova potřebuje Rusko v příštích pěti letech najít dva miliony lidí ročně, aby zaplnilo volná místa po těch, kteří mají odejít do důchodu. Statistický úřad Rosstat však současně zaznamenává historicky nejnižší nezaměstnanost – v květnu 2025 klesla na 2,2 procenta, zatímco v dubnu a březnu zůstala na 2,3 procenta.
Podle Andreje Lankova, profesora z Kookminské univerzity v Soulu citovaného BBC, jsou Severokorejci pro ruský problém skvělým řešením. „Jsou levní, pracovití a nedělají potíže,“ říká Lankov. Většina pracovníků je zaměstnána na velkých stavbách, ostatní jsou pak nasazeni v oděvních továrnách, uvedl pro BBC zdroj z jihokorejské rozvědky.
Část výdělků jde severokorejské vládě
Mezi Severokorejci je práce v zahraničí, zejména na stavbách, velmi žádaná, jelikož bývá lépe finančně ohodnocena než v jejich domovině, píše BBC s tím, že většina dělníků odjíždí v naději, že se vymaní z chudoby a po návratu si koupí dům nebo otevře vlastní podnik.
Po důkladné prověrce jsou pro práci v Rusku vybíráni pouze ti nejspolehlivější, navíc s sebou nemohou vzít ani své rodiny.
BBC dále poznamenává, že velká část výdělku pracovníků jde přímo severokorejskému státu. Zbývající peníze, obvykle se má jednat o sto až dvě stě dolarů měsíčně (dva tisíce až čtyři tisíce korun), se zapisují do účetní knihy. Pracovníci však mají tento „zbytek“ vydělaných peněz dostat až po návratu domů, což má dle BBC zamezit útěkům.
Severokorejští agenti
Právě s dělníky, kterým se z Ruska podařilo utéct, BBC hovořilo. „Cítil jsem se jako v pracovním táboře, ve vězení bez mříží,“ popsal jeden ze Severokorejců. Úřady KLDR, které mají v Rusku nasazené agenty svého ministerstva státní bezpečnosti, kvůli útěkům zpřísňují již tak striktní kontrolu nad pracovníky.
Složitější je nyní například opustit místo staveniště. „Dříve bylo dělníkům povoleno vyjíždět po dvojicích, ale od roku 2023 se musí pohybovat v skupinách po pěti lidech a jsou pod přísnějším dohledem,“ informuje soulský aktivista Kim Sung-chul, který pomáhá severokorejským dělníkům Rusko opustit.
Počet útěků se proto stále zmenšuje – jihokorejská vláda BBC sdělila, že počet Severokorejců, kteří každoročně utečou z Ruska do Soulu, se od roku 2022 snížil na polovinu – z přibližně dvaceti na pouhých deset.
„Otrocké“ pracovní podmínky
BBC informovalo, že dělníci musí spát ve špinavých a přeplněných nákladních kontejnerech či přímo v domech, které staví. Ze strany severokorejských agentů jsou také podrobováni ideologické indoktrinaci – dělníci během ní musí vyjadřovat svou loajalitu vůdci Kim Čong-unovi a poukazovat na své chyby.
„Probouzet se a uvědomovat si, že budu muset prožít stejný den znovu a znovu, bylo strašné,“ sdělil BBC stavební dělník, kterému se loni podařilo uprchnout.
„Někteří lidé odcházeli z pracoviště, aby se vyspali, (...) ale dozorci je našli a zbili. Zdálo se nám, že umíráme,“ popsal další z dělníků. Jeden dokonce zmínil, že na staveništi spadl ze čtyřmetrové výšky, rozbil si obličej a nemohl dále pracovat, nadřízení ho však přesto neposlali do nemocnice.
BBC také poznamenává, že pracovníci jsou na stavbách vystavováni i dalším velmi vážným nebezpečím – v noci se jim zhasíná, oni ale musejí potmě pracovat dále, a to navíc prakticky bez ochranných prostředků.
Zákaz přijímání severokorejských pracovníků
Podle serveru RBK se severokorejští pracovníci v tehdejším Sovětském svazu objevili již v roce 1946. Tehdy pracovali na ostrově Sachalin, nyní podle portálu pracují „prakticky po celém Rusku“. Po celá desetiletí vydělávali občané KLDR v přepočtu desítky milionů korun pro severokorejský režim, poznamenává BBC.
Do roku 2018 bylo Severokorejcům podle serveru Meduza vydáváno dvanáct až patnáct tisíc pracovních víz, v jednu chvíli se v Rusku nacházelo až 35 tisíc občanů KLDR.
Na konci roku 2017 však OSN zpřísnila sankce proti KLDR v souvislosti s testy jaderných zbraní a zakázala ostatním zemím najímat severokorejské pracovníky – právě v souvislosti s odvody z jejich výdělků. Rusko tak muselo pracovní sílu z KLDR odmítat.
Ruské obcházení sankcí
List The Wall Street Journal (WSJ) nicméně v prosinci 2018 napsal, že Rusové nařízení OSN porušují, když měli poskytnout nová pracovní povolení tisícům Severokorejců – od vydání zákazu se nechalo zaregistrovat přes deset tisíc nových takzvaných gastarbeiterů, tedy cizinců dlouhodobě pracujících v hospodářsky vyspělejší zemi.
Mnohé podniky, které Severokorejce tehdy zaměstnávaly, navíc vlastnily společně ruské a severokorejské subjekty. I to je podle WSJ porušením sankcí, které vytváření společných podniků zakazují.
Ruský velvyslanec v Pchjongjangu Alexandr Macegora tehdy informace amerického listu popřel s tím, že Moskva žádné nové pracovníky z KLDR nepřijímá a sankce neporušuje. Macegora připustil, že po vyhlášení sankcí bylo vydáno několik tisíc pracovních povolení pro občany KLDR, ale všechna prý byla jen prodloužením smluv uzavřených před datem sankcí, což OSN povoluje.
Nárůst po ruské invazi
K dalšímu hromadnému nabírání pracovníků z KLDR do Ruska došlo v souvislosti s plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Podle BBC přijelo v roce 2024 do Ruska za prací více než deset tisíc občanů KLDR.
Oficiální čísla pak hovoří o více než třinácti tisících Severokorejcích, kteří do Ruska přicestovali, což je dvanáctkrát více než o rok dříve, píše RBK. Téměř osm tisíc z nich do země vstoupilo na základě studentských víz, údaje zaměstnanců jihokorejské rozvědky a odborníků však hovoří o tom, že se o studenty ve skutečnosti nejedná a Moskva tento způsob využívá k obcházení sankcí OSN, uvádí BBC.
Meduza dodává, že kromě nasazování občanů KLDR na stavby a do textilních fabrik míří Severokorejci také do „IT center“. Do konce roku 2025 má Pchjongjang do Ruska poslat ještě více pracovníků (stejně tak i vojáků) a jejich celkový počet přesáhne padesát tisíc.
Severokorejci se mají podílet také na obnově Kurské oblasti, kam ukrajinské ozbrojené síly před rokem provedly invazi. Vláda Kim Čong-una přislíbila do místa vyslat asi šest tisíc vojenských inženýrů. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu budou občané KLDR zapojeni i do projektů obnovy okupovaných území Ukrajiny, dodává BBC.
Vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou se prohloubily během posledních dvou let plnohodnotné války na Ukrajině, která začala v únoru 2022. Pchjongjang vyslal do Ruska více než deset tisíc vojáků a také zbraně, aby podpořil vojenské tažení Moskvy. Severokorejští vojáci byli nasazeni také právě v Kurské oblasti, podle ukrajinských představitelů jich po boku Ruska bojovalo až čtrnáct tisíc.
Poptávka po tlumočnících
V souvislosti s vysokým počtem severokorejských pracovníků v Rusku najímají tamní společnosti překladatele korejského jazyka a odborníky na kulturu, píše server The Moscow Times (MT).
V poslední době se na hlavních ruských pracovních portálech a specializovaných kanálech Telegramu objevují nabídky práce pro tlumočníky korejštiny, z nichž některé nabízejí plat až čtyři tisíce dolarů (84 tisíc korun) měsíčně, informoval dle MT list Daily Storm.
Hlavními úkoly tlumočníků je dle MT pomáhat pracovníkům přizpůsobit se, organizovat denní rutiny, poskytovat bezpečnostní instruktáže a definovat rozsah a metody práce.
