Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.
Rusko pokračuje v rozsáhlé protiimigrantské kampani, kterou zahájilo po teroristickém útoku v hudebním sále Crocus City Hall, k němuž došlo v březnu loňského roku v Krasnogorsku u Moskvy. Podle vyšetřovatelů i dostupných záběrů čtyři útočníci ve vojenských uniformách začali střílet z automatických zbraní před vystoupením rockové kapely Piknik.
V prostorách sálu útočníci použili také výbušniny, které způsobily mohutný požár. Útok si vyžádal přes 140 obětí a více než 550 zraněných. Úřady zadržely a obvinily z přímé či nepřímé účasti na útoku dvanáct osob, převážně původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí, kde afghánská větev Islámského státu verbuje své přívržence.
Zpřísňování zákonů pro pracující migranty
Ruské úřady se od té doby zaměřily na ztěžování podmínek pro pobyt v zemi, který se dotýká především pracovníků právě ze Střední Asie. Během léta stihla Státní duma projednat už několik zpřísňujících zákonů.
Prvním čtením prošel například návrh zákona o výběru poplatků, píše server Meduza. V případě schválení budou běženci muset platit za vydání a prodloužení platnosti takzvaného patentu – dokladu umožňujícího občanům, s nimiž má Rusko bezvízový styk, v zemi pracovat.
Podle návrhu zákona bude také povinností platit za získání pracovního povolení, registraci a vydání duplikátů těchto dokumentů. Předloha rovněž počítá se zvýšením poplatků za přihlášení místa bydliště, výměnu řidičského průkazu a evidenci dopravních dokladů.
Duma dále schválila předpis, který ukládá vzdělávacím institucím povinnost sdílet informace o dětech migrantů se strážci zákona. Školky, školy a univerzity budou nyní muset předávat ministerstvu vnitra údaje o žácích nepocházejících z Ruska, úrovni jejich znalosti ruského jazyka a studijních výsledcích.
Vzdělávací instituce budou také povinny předávat ministerstvu vnitra informace o přihláškách do školských zařízení nezletilých cizinců a jejich zákonných zástupců, kteří jsou vedeni v evidenci kontrolovaných osob.
Tato evidence začala v Rusku fungovat letos – patří do ní i migranti, kteří ztratili právní důvod k pobytu v Rusku, informuje Meduza. Jedná se o osoby s propadlou dobou pobytu v zemi, zrušeným povolením k pobytu nebo o ty, kteří překročili hranice nelegálně. Osoby, které jsou v registru, si nesmějí otevírat bankovní účty, registrovat vozidla a nemovitosti, měnit místo pobytu, uzavírat manželství a zapisovat děti do škol.
Další přijatý červencový zákon se týká rozšíření seznamu důvodů pro zbavení nabytého ruského občanství. List nyní čítá více než osmdesát takových důvodů. Meduza poukázala například na „organizaci nelegální migrace“, „trestné činy s extremistickými motivy“ či „důvěrnou spolupráci s cizím státem“.
Digitální profil cizince
Cizinců cestujících do Ruska se dotkne také výnos šéfa Kremlu Vladimira Putina o vytvoření takzvaného „digitálního profilu cizince“, který by měl usnadnit systém evidence migrantů.
Z praktického hlediska to znamená, že cizinci musí ruským úřadům poskytnout osobní a biometrické údaje, zaregistrovat se v aplikaci ruID 72 hodin před překročením hranic, vyfotografovat se, nahrát svůj hlas a následně potvrdit pravost údajů na pobočce takzvaného „multifunkčního centra“. Pokud lidé mířící do Ruska tyto kroky nesplní, nebudou moci získat pracovní „patent“ a zakoupit SIM karty tamních mobilních operátorů.
Snaha omezit migraci ze Střední Asie
Meduza poznamenává, že zavádění těchto zákonů je součástí širší kampaně ruských úřadů týkající se omezení přílivu pracovních migrantů ze středoasijských zemí. Po loňském útoku v Crocus City Hall nechalo ministerstvo vnitra deportovat více než dvacet tisíc cizinců, kteří porušili pracovní a migrační zákony země.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) v březnové zprávě informovala, že v roce 2024 se počet svévolných prohlídek a zadržení pracujících migrantů ze Střední Asie ve srovnání s první polovinou roku 2023 zdvojnásobil.
Běženci, většinou z Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, čelí také obtěžování ze strany policie a soukromých subjektů, a to včetně krajně pravicových nacionalistických skupin, dodává HRW.
Razie krajně pravicových nacionalistických skupin
Právě tyto skupiny provádí po celém Rusku razie proti pracovním migrantům ze Střední Asie, kteří porušují pravidla pobytu. Meduza zmínila například organizaci Ruská komunita, jež se prezentuje jako síť na „obranu ruského lidu a tradičních hodnot“.
Tato krajně pravicová organizace má více než 1,2 milionu odběratelů na YouTube, 750 tisíc na sociální síti VKontaktě a více než 650 tisíc fanoušků na platformě Telegramu. Ruská komunita na těchto sítích o zátazích proti migrantům informuje.
Nejčastěji přicházejí její členové na trhy či staveniště, kde migranty zadržují a vystavují je ponižování, píše Meduza. Například na jaře 2025 v Jekatěrinburgu místní pobočka organizace zabavila Středoasiatům stánek se zeleninou a ovocem a v nepřítomnosti strážců zákona je zdarma rozdávala kolemjdoucím.
Politoložka a specialistka na země Střední Asie a východní Evropy Galija Ibragimovová zdůraznila, že ruské úřady takových skupin využívají k tomu, aby se vyhnuly odpovědnosti za represe vůči zahraničním pracovníkům.
„Na jedné straně přijedou 9. května (na oslavy vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, pozn. red.) za Putinem představitelé středoasijských zemí. Na druhé straně jsou uvnitř Ruska občané těchto zemí biti, ponižováni a jsou na ně podnikány razie. Formálně se na tom úřady nepodílejí – přebírají to radikální organizace,“ řekla.
Ruská ekonomika bez cizinců
Podle HRW je však ruská ekonomika na pracovní síle migrantů do značné míry závislá – v roce 2024 bylo v zemi téměř 3,3 milionu pracovníků ze Střední Asie.
Rusko zároveň trpí nedostatkem pracovních sil – ministr práce a sociální ochrany Anton Koťjakov v polovině července uvedl, že země potřebuje v příštích pěti letech najít dva miliony lidí ročně, aby zaplnila volná místa po těch, kteří mají odejít do důchodu. „Do roku 2030 musíme do ekonomiky přivést 10,9 milionu osob,“ prohlásil Koťjakov.
Statistický úřad Rosstat však současně zaznamenává historicky nejnižší nezaměstnanost – v květnu 2025 klesla na 2,2 procenta, zatímco v dubnu a březnu zůstala na 2,3 procenta, poznamenává Meduza.
Úřady zpřísněnými kontrolami a hrozícími deportacemi ještě prohloubí nedostatek odborníků ve stavebnictví, bytové a komunální výstavbě a v průmyslu, tedy v tradičních oblastech zaměstnávání migrantů, uvádí Meduza. Zahraniční pracovníky ruské úřady nabírají ale také například pro výrobu útočných bezpilotních letounů Šáhed, kterými Moskva útočí na sousední Ukrajinu, napsal list United24 Media.
„Nyní mají v Rusku velký vliv orgány činné v trestním řízení – a ty nenaslouchají zájmům podniků, které nutně pracovní sílu potřebují. Pokud se zítra něco změní a například byznys začne opět hrát významnější roli (v domácí politice), takováto protiimigrační rétorika poleví,“ sdělila Meduze Ibragimovová.
Politoložka ale poznamenává, že v souvislosti s tvrdší politikou začíná stále více pracovních migrantů ze Střední Asie hledat alternativní trhy práce – například v Evropě, Jižní Koreji či dokonce v Číně.
Migranti jako vnitřní nepřítel
Ibragimovová si protiimigrační politiku vysvětluje hledáním nepřítele státu. Vnější nepřítel je podle ní tradičně Západ, který je obviňován ze všech problémů. Jako vnitřního si pak Rusko vybralo migranty – ti se podle politoložky stávají vhodným terčem, aby odvedli pozornost obyvatel od skutečných problémů.
Připomíná, že podobná situace byla pozorována na počátku roku 2000, kdy úřady spojovaly migraci ze středoasijských zemí s nárůstem kriminality. Pak se ale od takové rétoriky muselo upustit, protože podniky potřebovaly levnou pracovní sílu.
Kreml si tohoto „vnitřního nepřítele“ připomněl na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu. „Úřady vytlačily opozici ze země a zjistily, že jediným vhodným terčem represí a obvinění jsou pracovní migranti,“ řekla Ibragimovová.
Možné zhoršení vztahů a nárůst radikalismu
Ibragimovová je přesvědčena, že zpřísnění migrační politiky bude mít dlouhodobé důsledky pro vztahy Kremlu se středoasijskými zeměmi, píše Meduza. „Ázerbájdžán ukázal, že je možné reagovat na kroky ruských úřadů. Samozřejmě bude hodně záležet na tom, nakolik se jednotliví představitelé země orientují na spolupráci s Ruskou federací. Je pro ně důležité, aby Putin zůstal loajální a vystupoval jako garant jejich stability, proto snášejí mnohé. Ale i jejich trpělivost má své meze,“ míní expertka.
Vztahy mezi Baku a Moskvou se vyostřily na přelomu června a července, kdy v Jekatěrinburgu došlo k ruské razii proti Ázerbájdžáncům. Vláda kavkazské země tehdy na dění ostře odpověděla. Prezident Ilham Alijev navíc před pár dny prohlásil, že se Baku chystá podat žalobu k mezinárodnímu soudu na Rusko kvůli tomu, že řádně nepřevzalo odpovědnost za údajné způsobení smrtelné havárie letadla Azerbaijan Airlines v prosinci loňského roku.
Podle organizace Human Rights Watch masové zadržování a deportace migrantů ze Střední Asie zvyšují přirozený odliv kvalifikovaných pracovníků zpět do jejich vlasti. Tam roste jejich nespokojenost s ekonomickou, politickou a sociální situací, což vede k šíření radikálních nálad, zejména mezi mladými lidmi. Podobně se nedávno vyjádřila i Mezinárodní organizace pro migraci.
Tádžičtí představitelé a někteří bezpečnostní experti například už loni dle Reuters vyjádřili obavy, že zhoršující se ekonomické vyhlídky v zemi by mohly být živnou půdou pro extremisty.
