Ázerbájdžán nepotřebuje Rusko, naznačuje reakce Baku

Nahrávám video
Události: Spory mezi Ruskem a Ázerbájdžánem
Zdroj: ČT24

Vztahy mezi Baku a Moskvou se zdánlivě vyostřily na začátku tohoto týdne po ruské razii proti Ázerbájdžáncům v Jekatěrinburgu, při níž dva z nich zemřeli. Ázerbajdžánská vláda na dění ostře odpověděla, což podle expertky Petry Košťálové poukazuje na to, že prezident Ilham Alijev již Rusko nepotřebuje. Mezi oběma zeměmi to však jiskří již od pádu ázerbájdžánského letadla na konci minulého roku.

Vztahy Ázerbájdžánu a Ruska se v posledních dnech vyostřují. Vše zdánlivě odstartovaly ruské razie v domovech Ázerbájdžánců v Jekatěrinburgu, při nichž zahynuli bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi. Ti jsou pokládáni za hlavní podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001 u kavárny patřící devíti sourozencům Safarovovým, napsal web The Moscow Times.

Následná pitva ukázala, že ke smrti dvou Ázerbájdžánců došlo na následky bití. Ruské úřady přitom tvrdily, že Zijaddin Safarov zemřel na selhání srdce, u jeho bratra Husejna příčinu smrti neuvedly. Šéf odboru soudního lékařství na ázerbájdžánském ministerstvu zdravotnictví Adalat Hasanov označil toto tvrzení za „očividnou lež“.

Napětí mezi oběma zeměmi v pondělí ještě zesílilo, když policie v Baku zatkla dva novináře pracující pro ruskou státní agenturu Sputnik a oznámila, že ji bude vyšetřovat kvůli ilegálnímu financování. Ázerbájdžánský velvyslanec v Moskvě byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí.

Velvyslance si ve středu znovu předvolala také ázerbájdžánská diplomacie, aby vyjádřila nespokojenost s kroky Moskvy, které podle ministerstva poškozují vztahy mezi zeměmi. Mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters naznačovala, že se situace snaží využít neznámí aktéři, aby se obohatili. Baku vyzvala, aby přijalo patřičná opatření s cílem vrátit vztahy mezi zeměmi na úroveň strategického spojenectví.

Vyostření vztahů po pádu ázerbájdžánského letadla

Napjaté vztahy však trvají už od konce minulého roku, kdy došlo k pádu ázerbájdžánského letadla v Kazachstánu, které podle prezidenta Alijeva předtím zasáhla ruská protivzdušná obrana. Alijev dokonce Rusko obvinil, že se snaží situaci kolem incidentu krýt.

Podle expertky Košťálové z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se jednalo o „viditelně ‚horší‘ a více medializovaný problém“ oproti dění posledních dní.

Server JAM News poznamenal, že prosincový incident narušil pečlivě udržovanou rovnováhu v ázerbájdžánsko-ruských vztazích a někteří analytici to popisují jako „systémovou změnu vyvolanou jedinou událostí“.

Alijevova neúčast na vojenské přehlídce v Moskvě

JAM News poukázal také na neúčast Alijeva na vojenské přehlídce v Moskvě ke Dni vítězství 9. května – spojuje ji právě s pádem letadla.

Alijev původně svou účast potvrdil, ale jeho kancelář později oznámila, že cesta byla zrušena kvůli událostem u příležitosti 102. výročí narození Hejdara Alijeva, prezidentova otce a bývalého ázerbájdžánského vůdce.

„Ázerbájdžán není vůči Rusku nepřátelský, ale ani se mu nepodřizuje. Baku si od Moskvy stále více udržuje opatrný odstup,“ řekl serveru nezávislý ázerbájdžánský politický analytik a bývalý politik Zardusht Alizadeh.

Vedení Ázerbájdžánu podle Alizadeha usiluje o rovnováhu a bezpečnost a od dob Hejdara Alijeva provádí pragmatickou politiku. Ilham Alijev v této politice pokračuje, sdělil. Zároveň dodává, že zakavkazská republika neusiluje o konfrontaci. „Naopak, kdykoli je v zájmu země spolupracovat s Ruskem, orgány tak činí,“ uvedl Alizadeh.

Ázerbájdžán nyní Rusko k ničemu nepotřebuje, říká expertka

Ani expertka Košťálová se nedomnívá, že si Alijev chce Kreml úplně znepřátelit. Reakce Ázerbájdžánu na události ze začátku týdne však podle ní dávají tušit, že „Rusko nyní skutečně k ničemu moc nepotřebuje“. Alijev chce také podle expertky ukázat vlastní sílu jako regionální velmoc (ve smyslu „starosti“ o vlastní občany).

Politolog a historik Arif Junusov pro web Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) poznamenal, že postoj k Ázerbájdžáncům v Rusku nevzbudil rozruch. „Například v devadesátých letech za Hejdara Alijeva byla situace mnohem horší. Docházelo k zabíjení Ázerbájdžánců a masovým deportacím. Během druhé čečenské války bylo z Ruska deportováno dvanáct tisíc ázerbájdžánských občanů,“ připomněl Junusov.

Poprask však podle analytika Junusova vyvolala „poměrně tvrdá a demonstrativní reakce ázerbájdžánských úřadů“ na celou situaci. „Ve stejný den (jako zatčení zaměstnanců Sputniku v Baku) se například odehrály další události – ministerstva zahraničí Ázerbájdžánu a Ukrajiny se sešla a podepsala dokumenty o spolupráci,“ informoval analytik. V úterý pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil svému ázerbájdžánskému protějšku ve sporu s Moskvou podporu.

„Státní kanály kritizují Rusko a ty nikdy nedělají nic bez řádných pokynů. Takže k tomu byl příkaz shora,“ doplnil Junusov s tím, že i on se domnívá, že jde o pokračování příběhu s pádem osobního letadla. „V té době bylo ve vzduchu i letadlo Ilhama Alijeva,“ doplnil.

Junusov se domnívá, že vztahy Baku a Moskvy se budou nyní už jen zhoršovat.

Ázerbájdžánský režim označuje americká nevládní nezisková organizace Freedom House jako autoritářský s tím, že moc je do značné míry soustředěna v rukou prezidenta Alijeva a jeho rozvětvené rodiny. V zemi je dle organizace rozšířená korupce a formální politická opozice byla oslabena dlouholetým pronásledováním. Úřady navíc v posledních letech provedly rozsáhlý zásah proti občanským svobodám, informuje Freedom House.

Náhorní Karabach a Turecko

Politolog Ruslan Ajsin uvedl, že je Kreml nyní „trochu zmatený“. „Nikdo nečekal, že Baku na situaci zareaguje tak ostře. Málokdo s Kremlem mluví tímto způsobem,“ poznamenal Ajsin.

Připomněl také nedávnou návštěvu arménského premiéra Nikoly Pašinjana v Turecku. „Zdá se, že Jerevan souhlasil s tím, že zasedne k jednacímu stolu s Baku a dohodne se na pozicích ohledně podpisu mírové smlouvy,“ řekl politolog s tím, že se tyto události dějí bez účasti Kremlu.

Mírová dohoda se týká dlouholetého sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach po rozpadu Sovětského svazu. Hornatý region leží na jižním konci pohoří Karabach na území Ázerbájdžánu, za jehož součást je mezinárodně uznáván. Do roku 2023 v něm však žilo přes sto tisíc etnických Arménů, skoro všichni ale uprchli, když ten rok Ázerbájdžán při bleskové ofenzivě převzal nad oblastí plnou kontrolu.

Rusko pak loni v červnu stáhlo z oblasti Karabachu všechny své jednotky, které měly po roce 2020 současně s příměřím zabránit dalším bojům mezi znepřátelenými státy.

Pokrok v mírových jednáních je pomalý a v posledních měsících se zvýšil počet případů porušování příměří podél militarizované hranice.

„Ázerbájdžán se vzdaluje od Ruska a směřuje k Turecku. (...) V této situaci Moskva ztrácí svou přítomnost na Kavkaze, ztrácí jednoho z klíčových hráčů v regionu. A získává skrytého protivníka. Kavkaz se pro Rusko uzavře a zůstane jen Gruzie. Ale i tam je všechno dost vratké," domnívá se Ajsin.

Baku a Ankara spolupracují už od druhé karabašské války v roce 2020, kdy Turecko poskytlo Ázerbájdžánu vojenskou podporu. V roce 2023 pak obě země uspořádaly společné vojenské cvičení blízko hranic s Arménií. Rozvíjí se také jejich energetická spolupráce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán předložil Íránu a USA návrh na příměří, Teherán Hormuzský průliv neotevře

Pákistán předložil USA a Íránu návrh na okamžité příměří včetně otevření Hormuzského průlivu, poté by následovala jednání o trvalé dohodě. S odvoláním na své zdroje o tom píše Reuters. Teherán prohlásil, že výměnou za dočasné příměří průliv neotevře, pákistánský návrh ale zkoumá. Írán předtím slíbil odvetu v případě dalších americko-izraelských útoků na civilní infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump v neděli znovu pohrozil Teheránu údery na íránské elektrárny a mosty.
05:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při ruském útoku na Oděsu zemřeli tři lidé včetně dítěte

Nejméně tři lidé včetně dítěte zemřeli v noci na pondělí při ruském útoku na Oděsu, uvedly podle agentury AFP tamní úřady. Podle nich při útoku, který zasáhl obytnou budovu, utrpělo dalších patnáct osob zranění, dvě z nich jsou vážná.
07:58Aktualizovánopřed 58 mminutami

V izraelské Haifě zasáhla íránská střela obytný dům

V izraelském městě Haifa v noci na pondělí našli záchranáři dva mrtvé v troskách několikapatrového obytného domu, který v neděli zasáhla íránská střela. Dál pátrají ještě po dvou pohřešovaných, informoval deník Ha'arec. Při útoku také čtyři lidé utrpěli zranění. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) už v neděli uvedla, že zahájila vyšetřování selhání protiraketového systému, který íránskou balistickou střelu nedokázal odrazit. Sirény se podle armády nicméně včas rozezněly, aby obyvatele před útokem varovaly.
01:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při povodni v ruském Dagestánu se protrhla přehrada, v Machačkale se zřítil dům

Při záplavách v Dagestánu na jihu Ruska protržená přehrada zatopila dvě vesnice. V regionální metropoli Machačkale se zřítil mnohopatrový dům. Nejméně jeden člověk zemřel při sesuvu půdy, informovala v neděli ruská státní agentura TASS.
před 10 hhodinami

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Americkým silám se podařilo vyzvednout z íránského území druhého člena posádky sestřeleného bojového letounu F-15E. Informaci potvrdil prezident USA Donald Trump, podle kterého byl letec vážně zraněn. Íránská armáda uvedla, že se jí podařilo záchrannou misi USA překazit a že zničila čtyři americké letouny. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu. Podle jejich zdrojů nebyl žádný americký voják při záchraně letce zraněn.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoCherson slaví Velikonoce pod hrozbou dronů

Zatímco katolické Velikonoce vrcholí, na Ukrajině, která se brání ruské agresi, ty ortodoxní teprve začínají. Ve městě Cherson, kde natáčel štáb České televize, se navíc nesou ve znamení neustálých dronových útoků nepřítele. V Chrámu setkání páně v srdci ostřelovaného města jen necelých pět kilometrů od ruských pozic si Ukrajinci připomínají s ratolestmi v ruce květnou neděli. Na mši sem dorazily desítky lidí navzdory nebezpečí, které představují ruské drony. Větší shromáždění lidí může být terčem pro ruskou armádu, v sobotu se cílem ostřelování stal jiný kostel v Chersonu.
před 13 hhodinami

Vyvrácený strom na severu Německa zabil tři lidi

Tři lidi včetně kojence zabil ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko třicet metrů vysoký strom, jenž se v silném větru vyvrátil a spadl na skupinu lidí, kteří v lese hledali velikonoční vajíčka. Podle agentury DPA o tom informovala policie. Podle ní další osoby utrpěly zranění.
před 17 hhodinami

Trump vulgárně pohrozil Teheránu, pokud neuvolní Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News dodal, že dohoda s Íránem v pondělí je možná a že Teherán vyjednává. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.
před 18 hhodinami
Načítání...