Kazachstán

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.

Nehoda ázerbájdžánského letounu z konce prosince přinesla spor dvou spojenců. Moskva tvrdí, že neštěstí vyšetřuje. V Baku už ale mají jasno – stroj poškodila ruská raketa nad Grozným. „(Rusko) musí přiznat svou vinu,“ sdělil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Nový pořad ČT24 De facto nabízí okolnosti tragédie a připomenutí, jak Rusové v podobné situaci fakta zamlžovali už dříve.

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev obvinil Rusko, že se snaží krýt situaci kolem pádu letadla v Kazachstánu z konce prosince. Při něm zemřelo 38 lidí, dalších 29 vyvázlo se zraněním. Podle Ázerbájdžánu zasáhla stroj ruská protivzdušná obrana a od Moskvy žádá potrestání viníků a odškodné pro rodiny obětí. Kreml slíbil, že úřady incident prošetří.

Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl v neděli podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně.

Ruský vládce Vladimir Putin se v sobotu omluvil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za „tragický incident“ osobního letadla společnosti Azerbaijan Airlines, k němuž došlo v ruském vzdušném prostoru. Putin naznačil, že letoun mohla poškodit ruská protivzdušná obrana, nepřiznal to ale přímo. Po pádu zahynulo nejméně 38 lidí.

Ázerbájdžán pozastavil lety všech leteckých společností z Baku do deseti ruských měst, informovala v pátek agentura Interfax. Stalo se tak v reakci na středeční havárii letadla dopravce Azerbaijan Airlines (AZAL), které se zřítilo v Kazachstánu a které podle zdrojů agentury Reuters sestřelila ruská protivzdušná obrana. Podle Kremlu se příčina neštěstí stále vyšetřuje. K důkladnému vyšetření vyzval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zdroje serveru Euronews v ázerbájdžánské vládě tvrdí, že podle předběžného vyšetřování havárii letadla v Kazachstánu způsobila ruská raketa země–vzduch. Vystřelit ji měla protivzdušná obrana v Grozném na jihu Ruska, kam později havarovaný letoun z Baku mířil, stroj poškodily šrapnely ze střely. V oblasti platil poplach kvůli hrozbě dronových útoků. Moskva i Baku tvrdí, že se nehoda dál vyšetřuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před unáhlenými hypotézami.

Na západě Kazachstánu se zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska, kvůli mlze v hlavním městě Čečenska bylo ale přesměrováno. Nehodu přežilo 29 lidí, kteří utrpěli těžká či středně závažná zranění, uvedly kazachstánské úřady. Na palubě bylo dle ázerbájdžánských aerolinek AZAL 62 pasažérů a pět členů posádky. Aerolinky až do vyšetření nehody pozastavily všechny lety do Čečenska.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

V pondělí odpoledne v Kazachstánu přistála trojčlenná posádka, která se vrátila z pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Dva z nich tam byli nepřerušovaně více než rok.

Z kazachstánského kosmodromu Bajkonur úspěšně odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici loď Sojuz MS-26. Na palubě má tříčlennou posádku – dva ruské kosmonauty a Američana Dona Pettita. Ten se stal v 69 letech vůbec nejstarším aktivním astronautem. Do oddílu astronautů se dostal na čtvrtý pokus – v roce 1996. Na svůj první let čekal šest let. Pak ale ve vesmíru strávil rovnou půl roku. Posádka aktuálního letu by na vesmírné stanici měla strávit asi šest měsíců, během nichž provede přes čtyřicet vědeckých experimentů. V plánu je také výstup do volného vesmíru.

Českým badatelům se nedávno podařilo v Tádžikistánu objevit hrob československých válečných zajatců z první světové války. Podobných míst, která dosud nebyla zdokumentována, jsou podle Radima Chrásta z odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany stovky. Jejich odkrývání ale komplikuje například nová zástavba nebo složitý přístup do některých zemí, včetně Ruska, podotkl v pořadu Události, komentáře reportér ČT Tomáš Vlach, který osudy těchto pomníků dlouhodobě mapuje.

Páry, které nemohou mít děti přirozenou cestou, se často obracejí na náhradní matky, aby jejich embrya donosily. Dříve byla největším evropským trhem pro takzvané náhradní rodičovství Ukrajina, s válkou se ale situace zkomplikovala, zájemci proto svou pozornost obrátili k zemím dál na východ, jako je například Gruzie.

Pražská zoo má znovu lední medvědy, dva čtrnáctileté bratry, kteří se narodili v berlínské zoo a přes varšavskou byli teď nově umístění do Prahy, kde si zatím zvykají na výběh. Ten už přitom úplně nevyhovuje. A tak se, zřejmě na podzim, v pražské zoo začne stavět úplně nová expozice ledních medvědů zhruba za miliardu korun.

Pražská zoologická zahrada vybrala osm koní Převalského, které postupně přemístí do středoasijského Kazachstánu. První cesty na začátku června se zúčastní konkrétně jedna klisna a tři hřebci, jejichž hlavním cílem bude obnova populace těchto koní ve volné přírodě.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Ruská Orenburská oblast se dál potýká s ničivými záplavami. Úřady evakuovaly skoro osm tisíc lidí, zničeny byly téměř tři tisíce domů. Povodně si vynutily evakuaci více než 96 tisíc obyvatel také v sousedním Kazachstánu. Tamní vládce Kasym-Žomart Tokajev mluví o „možná nejhorší katastrofě za více než osmdesát let“, uvedl ruský nezávislý server Meduza.

K Mezinárodní vesmírné stanici z kosmodromu Bajkonur zamířila po odloženém startu kosmická loď Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou. K orbitální stanici, která je jednou z posledních výsep spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy, letí americká astronautka Tracy C. Dysonová, ruský kosmonaut Oleg Novickij a také první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská. Její výběr pro misi ovšem vyvolává otázky.

Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Ukrajinský server The Kyiv Independent (TKI) tvrdí, že k tomu došlo pomocí třetích podniků v Kazachstánu a v Indii a že tím česká společnost mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. PBS pochybení odmítá a na svých stránkách v úterý uvedla, že ukrajinská analýza čerpá informace z nespolehlivého zdroje. Jde prý o „falešné obvinění“ a o „špinavou hru ruských služeb“.

Počet obětí požáru uhelného dolu Kostěnko u města Karaganda v Kazachstánu vzrostl na 45, jeden horník se nadále pohřešuje. Podle agentury Reuters to oznámily záchranné složky této středoasijské země. Na místě neštěstí pokračují pátrací práce.

Nejméně 32 horníků zahynulo při požáru uhelného dolu v Kazachstánu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdejší úřady. V dole bylo v době neštěstí 252 horníků, z nichž 205 se podařilo dostat na povrch. Po dalších se pátrá. Zatím není jasné, co neštěstí způsobilo.