Nejméně šest lidí přišlo o život a sedm utrpělo zranění při ruském bombardování obcí na jihovýchodě Ukrajiny včetně Záporožské oblasti. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají záchranáři po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk. Moskva hlásí mrtvé po útoku na chemičku na západě Ruska.
„Rusové okolo 22:00 hodin (21:00 SEČ) zahájili nálety na jednu z vesnic v Záporožském okrese. V důsledku byl na jedné adrese zničen obytný dům. Záchranáři z trosek vyprostili těla tří lidí. Na jiném místě byl poškozen dvoupatrový obytný dům. Záchranáři z ruin vyprostili lidské tělo. Zraněno bylo dítě. Blízké budovy byly poškozeny tlakovou vlnou a troskami,“ napsala Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) na sociálních sítích.
Už v úterý ruské bomby zabily 89letou ženu a 71letého muže. Dalších pět lidí bylo zraněno. Ruský dron na jiném místě zranil 61letého muže, dodal Lukašuk. K evakuaci opět vyzval obyvatele obcí ohrožených ruskými leteckými pumami a drony.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci 115 dronů, z nichž se podařilo zneškodnit 95 bezpilotních letounů, informovalo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností dodalo, že zaznamenalo zásahy 18 dronů na 11 místech. Varovalo, že ruské nálety pokračují.
Útok na ruskou chemičku
Ukrajinské síly naopak podle úřadů v Rusku zaútočily na podnik ve městě Dorogovož ve Smolenské oblasti. „Čtyři pracovníci tragicky zahynuli při plnění služebních povinností. Deset bylo zraněno. Všichni byli převezeni do zdravotnického zařízení,“ uvedl gubernátor oblasti Vasilij Anochin.
Chemička Dorogobuž je výrobcem minerálních hnojiv a další průmyslové produkce. Závod vyrábí amoniak, dusičnan amonný a kyselinu dusičnou, poznamenal server BBC. Školy ve městě Dorogobuž přešly na dálkovou výuku, mateřské školky byly uzavřeny, oznámil guvernér, aniž by upřesnil, zda je ve městě v důsledku útoku na chemický závod znečištěné ovzduší.
Ruská protivzdušná obrana tvrdí, že v noci zničila 69 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným Krymem a nad Černým mořem. Nejvíce dronů – 24 – bylo zničeno nad Brjanskou oblastí na západě Ruska, tři drony pak v okolí Moskvy, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O celkovém počtu útočících bezpilotních letounů ani o případných škodách se nezmínilo.
Načítání...
Pátý rok plnohodnotné války
Ukrajina se brání plnohodnotné ruské agresi za podpory Západu už pátým rokem. Během války už zemřely statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.
Po ruských dronových i raketových útocích zůstávají mrtví a zranění i v místech vzdálených od fronty. Obrovské jsou škody na ukrajinské infrastruktuře a v uplynulých týdnech, kdy východní Evropu sevřely tuhé mrazy, ruská armáda pravidelně cílila na ukrajinské energetické a teplárenské objekty.
„(Ukrajinská) společnost se už chystá na dlouhou válku, akceptuje, že válka neskončí letos a nejspíš ani příští rok,“ podotkl reportér serveru Kyiv Independent Martin Fornůsek. Podle něj cítí Ukrajinci frustraci z toho, že Západ nevidí, že je třeba změnit strategii, jak dotlačit Rusko k tomu, aby zahájilo „upřímné“ vyjednávání.
Diplomatické snahy o ukončení ruské invaze zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.
Americké varování Kyjeva
Americké ministerstvo zahraničí v reakci na listopadový útok na ruský ropný terminál v Novorossijsku sdělilo Kyjevu, aby neprováděl útoky, které by měly dopad na americké zájmy, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu Olha Stefanišynová. Podle ní „to ovlivnilo americké (a) kazachstánské ekonomické zájmy“. Většina kazachstánské ropy se vyváží právě přes Novorossijsk. Přístav po úderu dočasně zastavil export.
Stefanišynová označila tento vzkaz jako demarši, tedy oficiální sdělení, ale odmítla upřesnit okolnosti jejího předání. Nesdělila ani, zda byla předvolána na americké ministerstvo zahraničí. Uvedla, že Ukrajina toto sdělení vzala na vědomí. Vzkaz se týkal útoků, které ovlivňují americké zájmy, nikoliv zastavení úderů na ruskou infrastrukturu jako takovou, podotkla Stefanišynová.
Incident podle ní ukázal, že Ukrajina si od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu nevytvořila s USA dostatečně úzké ekonomické vazby. Je ale odhodlána to změnit a jako velvyslankyně se chce zaměřit na spolupráci s USA na dosažení mírové dohody a zároveň na vytvoření udržitelných a dlouhodobých amerických ekonomických zájmů na Ukrajině, což by její zemi poskytlo jednu z nejsilnějších bezpečnostních záruk.
