Kyjev

V Abú Dhabí skončila středeční část jednání ve formátu USA–Ukrajina–Rusko o ruské válce na Ukrajině, která budou pokračovat i ve čtvrtek, uvedly agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov označil rokování za produktivní a zaměřená na konkrétní kroky. Podle amerického ministra zahraničí Marka Rubia k dojednání zůstávají ty nejobtížnější otázky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že se brzy uskuteční výměna zajatců.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval šéf NATO Mark Rutte. Podle něj ruské útoky nesvědčí o seriózním mírovém úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává reakci USA.

Nejméně patnáct mrtvých a stejný počet zraněných si vyžádal útok ruského dronu na autobus v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, oznámil náčelník oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ukrajinská energetická společnost DTEK podle webu The Kyiv Independent uvedla, že útok připravil o život patnáct jejích zaměstnanců. Už v noci na neděli ruský dronový útok zabil v Dnipru dva lidi. Devět zraněných včetně dítěte je po dvou ruských úderech v Záporoží. V Kyjevě stále zůstávají stovky bytových domů bez tepla, odstávky energií jsou po celé zemi.

Na Ukrajině došlo v sobotu dopoledne k masivnímu výpadku elektrické sítě, kvůli systémovému selhání byly přerušeny dodávky ve významné části země. V Kyjevě se ocitli obyvatelé bez elektřiny, tepla i vody, výpadek zasáhl také Charkov a řadu dalších oblastí. Během sobotního odpoledne začali energetici dodávky obnovovat, k plnému obnovení došlo během večera. Problémy mělo i sousední Moldavsko.

Pokud Moskva zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev přestane s útoky na ruskou energetiku, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským vůdcem, pozval na oplátku Vladimira Putina do Kyjeva. Datum a místo dalšího kola třístranných rozhovorů o americkém plánu na ukončení války, které je naplánované na neděli v Abú Dhabí, se podle Zelenského ještě mohou změnit.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude jeden týden útočit na Kyjev. Moskva zatím nepotvrdila, že se zastavením útoků na Kyjev či jiná ukrajinská města souhlasila. Ukrajinská metropole se po opakovaných ruských úderech potýká s problémy s dodávkami elektrické energie, tepla i vody. Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi, čekají podle meteorologů v nadcházejících dnech mimořádně silné mrazy, kdy teplota klesne i na minus dvacet stupňů Celsia.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Česko by mělo prodat bitevníky L-159 Ukrajině, míní poslanec a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Poukázal na český zájem v řadě aspektů – podpora Ukrajině, stroje se také mohou vyzkoušet v boji. Hovořil i o aspektu ochrany civilního obyvatelstva. Nesouhlas vyjádřil poslanec SPD Tomáš Doležal. Citoval prohlášení některých členů současné i minulé vlády, podle nichž prodej není v zájmu Česka, ohrozil by prý potřeby a bojeschopnost tuzemské armády. Namítnul, že Česko pomáhá i jiným způsobem. Duel ČT24 moderoval Martin Řezníček.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) považuje za zbytečnou provokaci Ukrajinců vůči českým občanům a hostitelské zemi rozvinutí několikametrové ukrajinské vlajky přes Karlův most v Praze. Akce, kterou pořádalo ukrajinské velvyslanectví, se konala v sobotu u příležitosti Dne jednoty Ukrajiny. Okamura v neděli večer na síti X uvedl, že taková akce nepřispívá vzájemným vztahům obou zemí. S ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) už mluvil o tom, aby se taková akce na tomto historickém místě neopakovala.

Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

Ruské drony v sobotu brzy ráno zasáhly několik částí ukrajinského hlavního města Kyjev. V pohotovosti byly jednotky protivzdušné obrany. Útok drony hlásilo i druhé největší ukrajinské město Charkov. Při obou útocích byly zraněny desítky lidí, v Kyjevě jeden člověk zahynul, uvedla agentura Reuters s odvoláním na představitele měst. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby zůstalo na Ukrajině po úderech více než 1,2 milionu lidí bez dodávek elektřiny.

V Abú Dhabí skončilo v pátek večer první kolo rozhovorů mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska, jednání mají pokračovat v sobotu, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jde o první třístranné rozhovory s cílem projednat plán na ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Téměř čtyři roky po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu zůstává klíčovou otázka území. Moskva požaduje okupovaná území i části Donbasu, které se invazním silám stále brání. Jedná se asi o dvacet procent Doněcké oblasti. Pro Ukrajince jde ale o nepřekročitelnou linii.

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa se američtí diplomaté s ruským vládcem Vladimirem Putinem sejdou v pátek.

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.