Kyjev strana 5 z 5

Ukrajina by podle standardních pravidel měla letos v říjnu pořádat parlamentní volby a v březnu 2024 hlasovat o hlavě státu. Protože ale v zemi platí stanné právo, není jasné, kdy se nakonec uskuteční. Někteří západní politici se nechali slyšet, že by země měla volby uskutečnit i ve válce, bojují za to zejména američtí republikáni. Prezident Volodymyr Zelenskyj to nevyloučil, požádal ale státy o peníze, které by zajištění hlasování stálo.

Ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední, třetí linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti, píše ve své poslední zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v současné době pronikají touto obrannou linií, byť analytici institutu zatím nejsou schopni posoudit, zda Ukrajinci ruskou obranu už zcela prolomili. K podobnému závěru došel deník The Wall Street Journal (WSJ), který tento vývoj bojů označil za významný milník v tři a půl měsíce trvající ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je rozetnout pozice ruské okupační armády na dvě části.

Americký prezident Joe Biden slíbil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že USA pošlou Ukrajině malý počet taktických balistických střel ATACMS, které mají dolet kolem tří set kilometrů. Uvedla to v pátek televize NBC News s odvoláním na tři informované americké činitele a jednoho úředníka z Kongresu. Kdy Biden poskytnutí střel Kyjevu oficiálně oznámí, není jasné. Zelenskyj ve čtvrtek navštívil amerického prezidenta v Bílém domě. Úřad amerického prezidenta i Pentagon věc odmítly komentovat. Pomoc po Zelenského návštěvě Kanady přislíbila i Ottawa.

Americký podnikatel a filantrop Howard Buffett prohlásil, že zájem USA o válku na Ukrajině by mohl v příštím roce ochabnout. Za jeden z důvodů označil prezidentskou kampaň. I proto chce zvýšit svou vlastní podporu okupované země, aby šel příkladem. Jistá únava z válečného konfliktu je už nyní patrná zejména v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Rusko provedlo v noci na čtvrtek a brzy ráno další rozsáhlý útok na ukrajinská města. Úder přišel v několika vlnách. V Chersonu zemřeli po dvou útocích tři lidé. Zraněné hlásí Kyjev, kde v nemocnici skončila i devítiletá dívka, Čerkasy na střední Ukrajině, kde byl zasažen hotel, či východoukrajinský Charkov. Exploze se ozývaly také na západě země. Kyjev tvrdí, že vážně poškodil ruskou základnu v Saky na okupovaném Krymu.

Už za několik týdnů začnou na Ukrajině deště, které znemožní postup větších vojenských uskupení. Kyjev chce zbývající čas využít a do boje poslat ještě další brigády. U jejich výcviku natáčel štáb ČT.

Někteří čeští politici oceňují projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN (VS OSN), podle jiných ale mohl být konkrétnější. Například premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že hlava státu vystihla zahraničněpolitické priority Česka, ať už šlo o Rusko, Čínu, nebo další výzvy. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje za důležité, že prezident zcela jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) prezident Pavel zhodnotil situaci na Ukrajině a poukázal na bezpečnostní výzvy, nic zásadně nového ale nezaznělo.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. V úterý to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti země znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se útočící Rusko snaží obnovit faktickou blokádu Ukrajiny.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.

V ukrajinském přístavu Čornomorsk zakotvily v sobotu večer dvě nákladní lodě, které připluly pro obilí. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo rámec obilných dohod, od nichž Rusko letos v červenci odstoupilo. Do Černého moře zamířila navzdory hrozbám Moskvy, že bude pokládat lodě mířící do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří příští týden do Spojených států. V úterý promluví v OSN, ve čtvrtek se sejde se svým protějškem Joem Bidenem a zřejmě navštíví Kongres. Program ale ještě není přesně znám. Podporu americké vlády Kyjev neztratil ani přesto, že protiofenziva postupuje pomaleji, než se čekalo. Kongres nyní projednává žádost amerického prezidenta o poskytnutí pomoci Ukrajině za 24 miliard dolarů.

Ukrajinské síly ovládly ves Andrijivka jižně od Bachmutu v Doněcké oblasti na východě země, informoval v pátek ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o situaci na bojišti. Ukrajinská média informují, že v noci na pátek Rusové útočili například na okolí Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti, výbuchy jsou hlášeny ale i z Chmelnycké oblasti v západní části Ukrajiny.

Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.

Ukrajina zřejmě zničila ruský systém protivzdušné obrany S-400 u města Jevpatorija na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu při nočním útoku dronů a raket, který ve čtvrtek provedla ukrajinská bezpečnostní služba a námořnictvo. Uvedl to zdroj z ukrajinské rozvědky pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda také tvrdí, že poškodila dvě ruské hlídkové lodi v Černém moři. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana nad Krymem sestřelila jedenáct bezpilotních letounů. Rusové si nemohou být jistí, kde přijde další úder, míní Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Útoky dronů na ruská letiště v týlu Ruské federace jsou téměř jistě prováděny z ruského území, konstatuje britská rozvědka. Bezpilotní letouny zasáhly od května do srpna letošního roku sedmnáct ruských regionů během více než pěti set útoků a tento trend bude podle vojenských expertů pokračovat. Ruská protivzdušná obrana je dle analýz téměř bezbranná, což Ukrajince ještě více motivuje ve výrobě vlastních dronů.

Pentagon sestavuje a posílá na Ukrajinu nový tým, který tam bude dohlížet na používání prostředků z americké pomoci. Washington tak reaguje na stále hlasitější volání republikánů po důslednějším dohledu nad nakládáním s americkými prostředky. Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů (993 miliard korun), uvedl server CNN.

Rusko v noci na na neděli vyslalo proti Ukrajině 33 dronů Šáhed-136/131, většina z nich zaútočila v Kyjevské oblasti. Silám obránců se podařilo 26 z nich sestřelit, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Podle vojenské správy Kyjevské oblasti byli zraněni čtyři lidé. Ruské ministerstvo obrany podle Reuters informovalo, že protivzdušná obrana na okupovaném Krymu v neděli velmi brzy ráno zničila osm dronů vyslaných z Ukrajiny. Podle Moskvy se také podařilo potopit tři čluny údajně vezoucí ukrajinské vojáky.

Do Kyjeva přijel na předem neohlášenou dvoudenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sešel se se svým protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, jednal i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlásil zde nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. Tématem jednání byla i ukrajinská protiofenziva. Ve městě se ve středu konal také summit prvních dam pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, na který přijela i manželka českého prezidenta Eva Pavlová.

Kyjev ve středu navštívila Eva Pavlová. Manželka prezidenta se na své vůbec první samostatné cestě do zahraničí zúčastnila summitu prvních dam a pánů, který už potřetí pořádá Olena Zelenská, choť ukrajinského prezidenta. Účastníci probírali hlavně dopady války na duševní zdraví obyvatel napadené země i dalších států.